Tambovská oblast

Tambovská oblast
Тамбовская область
Tambovská oblast – znak
znak
Hymna: Proščanije slavjanki
Geografie
Hlavní městoTambov
Souřadnice52°43′12″ s. š., 41°27′11″ v. d.
Rozloha34 300 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel994 420 (2021)
Hustota zalidnění29 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové (96,5 %), Ukrajinci, Romové, Arméni a další
Náboženstvípřevážně pravoslaví
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky23 rajónů
Vznik27. září 1937
gubernátorMaxim Jegorov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-TAM, kód 68
Označení vozidel68
Oficiální webwww.tambov.gov.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tambovská oblast (rusky Тамбо́вская о́бласть, Tambovskaja oblasť) je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku. Administrativním centrem je město Tambov. V roce 2020 se počet obyvatel pohyboval těsně nad hranicí jednoho milionu.

Geografie

Tambovská oblast se nalézá v evropské části Ruska a spadá pod Centrální federální okruh. Patří mezi menší administrativní celky Ruska (co do rozlohy zaujímá 63. místo). Rozkládá se ve vzdálenosti přibližně 400–500 km jihovýchodně od ruské metropole Moskvy. Sousedí s pěti dalšími oblastmi – Lipeckou, Rjazaňskou, Penzenskou, Saratovskou a Voroněžskou.

Oblast leží v středu Oksko-donské roviny, částečně do ní zasahuje i Středoruská vysočina. Má úrodnou černozemní půdu. Leží na rozvodí mezi Donem a Volhou – Tambovem protéká řeka Cna (povodí Oky, potažmo Volhy), zatímco řeky Voroněž a Biťug směřují na jih a ústí do Donu, stejně jako řeky Savala a Vorona (přítok Chopjoru) na východě oblasti.

Administrativní dělení

Oblast se člení na 7 městských okruhů a 23 rajónů, ve kterých se dále nachází 247 obcí. Vedle Tambova (293 000 obyv.) je dalším větším městem Mičurinsk (93 000), dále pak Rasskazovo, Moršansk, Kotovsk, Kirsanov a Uvarovo.

Historie

Původně byl Tambov sídlem rozlehlé gubernie (od roku 1796). Po několika vlnách územně-správních změn v počátcích SSSR vznikla Tambovská oblast vydělením z Voroněžské oblasti 27. září 1937.

Tambovské povstání v letech 1920–1921 bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.

Obyvatelstvo

Oblast během 20. století postihlo vylidňování venkova, které pokračuje i v 21. století. Počet obyvatel se v roce 2005 odhadoval na 1 144 800[2], v roce 2020 to bylo již jen 1 006 700.

  • Narození: 9911(2007)
  • Úmrtí: 19 537(2007)[3]
  • Obyvatel žijících ve městech: 57,2 %
  • Obyvatel žijících na venkově: 42,8 %
  • Roční přírůstek obyvatel: 0,2 %

Národnostní složení

Oblast patří v rámci Ruska mezi národnostně homogenní: 96,5 % tvořili v roce 2002 Rusové, zbytek menšiny zastoupená každá méně než 1 % (Ukrajinci, Romové, Arméni, Tataři aj.)

Průmysl a doprava

Oblast spadá pod Centrálně-černozemní ekonomický rajón. V průmyslu převažuje potravinářství a strojírenství. Oblastí prochází ropovod Družba.

Přes Mičurinsk na západě oblasti vede hlavní železniční tah JIhovýchodní dráhy MoskvaRostov na Donu. Zbývající tratě jsou neelektrifikované a vedou ve směru Mičurinsk – Tambov – Saratov a Tambov – Balašov.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tambov Oblast na anglické Wikipedii a Тамбовская область na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Number of de-jure (resident) population on subjects of Russian Federation
  3. Archivovaná kopie. www.invest-tambovregion.ru [online]. [cit. 2008-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tambovská oblast na Wikimedia Commons
  • (rusky) Oficiální stránky Archivováno 2. 8. 2016 na Wayback Machine.
  • (rusky) Fotky Tambova a tambovské oblasti
Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti
  • Amurská (Blagověščensk)
  • Archangelská (Archangelsk)
  • Astrachaňská (Astrachaň)
  • Bělgorodská (Bělgorod)
  • Brjanská (Brjansk)
  • Čeljabinská (Čeljabinsk)
  • Irkutská (Irkutsk)
  • Ivanovská (Ivanovo)
  • Jaroslavská (Jaroslavl)
  • Kaliningradská (Kaliningrad)
  • Kalužská (Kaluga)
  • Kemerovská (Kemerovo)
  • Kirovská (Kirov)
  • Kostromská (Kostroma)
  • Kurganská (Kurgan)
  • Kurská (Kursk)
  • Leningradská (Petrohrad)
  • Lipecká (Lipeck)
  • Magadanská (Magadan)
  • Moskevská (Moskva)
  • Murmanská (Murmansk)
  • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod)
  • Novgorodská (Veliký Novgorod)
  • Novosibirská (Novosibirsk)
  • Omská (Omsk)
  • Orelská (Orel)
  • Orenburská (Orenburg)
  • Penzenská (Penza)
  • Pskovská (Pskov)
  • Rjazaňská (Rjazaň)
  • Rostovská (Rostov na Donu)
  • Sachalinská (Južno-Sachalinsk)
  • Samarská (Samara)
  • Saratovská (Saratov)
  • Smolenská (Smolensk)
  • Sverdlovská (Jekatěrinburg)
  • Tambovská (Tambov)
  • Tomská (Tomsk)
  • Tverská (Tver)
  • Tulská (Tula)
  • Ťumeňská (Ťumeň)
  • Uljanovská (Uljanovsk)
  • Vladimirská (Vladimir)
  • Volgogradská (Volgograd)
  • Vologdská (Vologda)
  • Voroněžská (Voroněž)
  • Federální města
    Autonomní oblast
    Autonomní okruhy
    1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
    2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
    3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ge138628
    • BNF: cb11954060q (data)
    • ISNI: 0000 0004 4685 8440
    • MBAREA: 79d10d93-858e-4fdf-96b5-252ad5a90682
    • NLI: 987007557486805171