Adygejsko

Adygejská republika
Республика Адыгея
Адыгэ Республик
Adygejská republika
Adygejská republika
Adygejská republika – znak
znak
Geografie
Hlavní městoMajkop
Souřadnice44°39′ s. š., 40° v. d.
Rozloha7 600 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel497 704
Hustota zalidnění65,5 obyv./km²
Jazykruština, adygejština[2]
Národnostní složeníRusové, Adygejci
Náboženstvípravoslaví, islám
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Vznik1991
Prezident[3]Murat Kumpilov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-AD
Označení vozidel1
Oficiální webwww.adygheya.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa

Adygejsko či Adygsko, plným názvem Adygejská republika, je republika Ruské federace, tvořící enklávuKrasnodarském kraji v jihozápadní části země, v historickém regionu Kubáň poblíž Černého moře. Má rozlohu pouze 7 600 km² a čítá 497 000 obyvatel (2023). Hlavním městem je Majkop.

Přírodní podmínky

Adygejsko má dosti nepravidelný protáhlý tvar ve směru jih-severozápad. Severní část země je rovinatá, směrem k jihu se zvedá předhůří Velkého Kavkazu, dosahující horou Čuguš na hlavním kavkazském hřebeni výšky 3 238 m. Hlavními vodními toky jsou Kubáň, velká splavná řeka s Krasnodarskou přehradou, tvořící severozápadní hranici republiky a její přítoky Laba, ohraničující Adygejsko ze severovýchodu, a Belaja, která protéká středem země i hlavním městem Majkopem. Listnaté lesy (buk, dub, habr a javor) pokrývají 40 % Adygejska. Podnebí je mírné s průměrnými teplotami v lednu – 2 °C a v červenci 22 °C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700 mm.

Historie

Území na levém břehu Kubáně odedávna obývali Adygejci, kteří se dělili na několik kmenových skupin. V 6. století přijali křesťanství, ale v 17.–18. století ho vytlačil islám. Poměrně dlouho se zachovali přežitky rodového zřízení a dědičné občiny. Do 19. století v hospodářství převládal chov dobytka a zemědělství, dávnou tradici zde má domácí výroba (výšivky zlatem, rytiny, výrobky ze stříbra, řezbářství).

Od 24. srpna 1922 do 13. srpna 1928 Adygejská (Čerkeská) autonomní oblast v rámci SSSR, poté Adygejská autonomní oblast v rámci Krasnodarského kraje; od 3. července 1991 Adygejská republika v rámci Ruské federace.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Adygejci, zvaní též Čerkesové, vyznávající sunnitský islám (23 %), a Rusové (67 %). Ruština a adygejština jsou úředními jazyky republiky. Dále zde žijí Arméni a Ukrajinci.

  • Počet obyvatel: 447 109 (2002)
    • ve městech: 234 900 (52,5 %)
    • na venkově: 212 209 (47,5 %)
    • muži: 208 019 (46,5 %)
    • ženy: 239 090 (53,5 %)
    • Žen na 1000 mužů: 1 149
  • Průměrný věk: 37 let
    • ve městech: 36,6 let
    • na venkově: 37,4 let
    • muži: 34 let
    • ženy 39,6 let

Hospodářství

Nejdůležitější a hlavní složkou je zemědělství, které má dostatek úrodné půdy. Pěstuje se tabák, čaj, cukrová řepa, slunečnice, zelenina a ovoce. Těží se zde ropa a zemní plyn, bohaté jsou i zásoby zlata, stříbra a wolframu. Na Kavkazu se také chovají ovce a koně. Rozvinutý je potravinářský, dřevozpracující a papírenský průmysl, částečně též strojírenství. Hlavním ekonomickým centrem a téměř jediným sídlem adygejského průmyslu je metropole Majkop, kde jsou i dvě univerzity. V Jablonkovském jsou konzervárny a Natyrbově se zpracovávají aromatické oleje.

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Ústava, článek 5
  3. Ústava, článek 7.4.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Galerie Adygejsko na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Adygejsko na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky Adygejska Archivováno 15. 5. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
  • Oficiální stránky Adygejské univerzity (anglicky)
  • Oficiální stránky Adygejské univerzity (rusky)
Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti
  • Amurská (Blagověščensk)
  • Archangelská (Archangelsk)
  • Astrachaňská (Astrachaň)
  • Bělgorodská (Bělgorod)
  • Brjanská (Brjansk)
  • Čeljabinská (Čeljabinsk)
  • Irkutská (Irkutsk)
  • Ivanovská (Ivanovo)
  • Jaroslavská (Jaroslavl)
  • Kaliningradská (Kaliningrad)
  • Kalužská (Kaluga)
  • Kemerovská (Kemerovo)
  • Kirovská (Kirov)
  • Kostromská (Kostroma)
  • Kurganská (Kurgan)
  • Kurská (Kursk)
  • Leningradská (Petrohrad)
  • Lipecká (Lipeck)
  • Magadanská (Magadan)
  • Moskevská (Moskva)
  • Murmanská (Murmansk)
  • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod)
  • Novgorodská (Veliký Novgorod)
  • Novosibirská (Novosibirsk)
  • Omská (Omsk)
  • Orelská (Orel)
  • Orenburská (Orenburg)
  • Penzenská (Penza)
  • Pskovská (Pskov)
  • Rjazaňská (Rjazaň)
  • Rostovská (Rostov na Donu)
  • Sachalinská (Južno-Sachalinsk)
  • Samarská (Samara)
  • Saratovská (Saratov)
  • Smolenská (Smolensk)
  • Sverdlovská (Jekatěrinburg)
  • Tambovská (Tambov)
  • Tomská (Tomsk)
  • Tverská (Tver)
  • Tulská (Tula)
  • Ťumeňská (Ťumeň)
  • Uljanovská (Uljanovsk)
  • Vladimirská (Vladimir)
  • Volgogradská (Volgograd)
  • Vologdská (Vologda)
  • Voroněžská (Voroněž)
  • Federální města
    Autonomní oblast
    Autonomní okruhy
    1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
    2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
    3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
    Autoritní data Editovat na Wikidatech