Krasnodarský kraj

Krasnodarský kraj
Краснодарский край
Krasnodarskij kraj
Krasnodarský kraj – znak
znak
Geografie
Hlavní městoKrasnodar
Souřadnice45°22′ s. š., 39°26′ v. d.
Rozloha75 485 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 683 947 (2021)
Hustota zalidnění75,3 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové, Arméni, Ukrajinci
Náboženství53 % pravoslaví, 3 % ostatní křesťanství, 1 % islám, 1 % starověrci
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkukraj
Podřízené celky38 rajónů, ? měst
Vznik13. září 1937
gubernátorVeniamin Kondratěv
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel23, 93 a 123
Oficiální webadmkrai.krasnodar.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnodarský kraj (rusky Краснода́рский край) je samosprávný kraj Ruské federace, součást Jižního federálního okruhu. Leží na jihozápadě evropské části Ruska při Černém a Azovském moři. Hlavním městem je Krasnodar. Žije zde přes 5 milionů obyvatel. Kraj byl ustaven roku 1937.

Geografie

Přístav v Soči

Krasnodarský kraj se víceméně kryje s historickým územím zvaným Kubáň, tj. krajem na stejnojmenné řece mezi Kavkazem a Azovským a Černým mořem. Od Krymu jej dělí Kerčský průliv. Na jihu sousedí s Abcházií, na východě s Karačajsko-Čerkeskem a Stavropolským krajem, na severu s Rostovskou oblastí. Uvnitř kraje tvoří enklávu Adygejská republika.

Většinu kraje tvoří roviny se suchým stepním podnebím. Na jihu, kde se Kavkaz svažuje k Černému moři, je příjemné středomořské klima, což dalo vzniknout mnoha letoviskům a lázním v okolí Soči a Tuapse.

Historie

Ve starověku byly na pobřeží zakládány řecké osady, například Fanagoria nebo Hermonassa.

Po likvidaci Krymského chanátu na konci 18. století byla oblast připojena k Ruské říše a na Kubáň byli přesídleni záporožští kozáci z Ukrajiny. Přesídlením záporožských kozáků do okolí řeky Kubáň v podhůří Kavkazu vzniklo Kubáňské vojsko, které bránilo ruské území před čerkeskými nájezdníky z Kavkazu a zároveň se v 19. století podílelo na ruském dobývání Kavkazu.

Převážně ukrajinské obyvatelstvo Kubáně bylo postupně rusifikováno. V letech 1918–1920 zde existovala kozácká Kubáňská národní republika, která v ruské občanské válce spolupracovala s bělogvardějci v boji proti bolševikům. Oblast silně postihl sovětský hladomor v letech 1932–1933.

Obyvatelstvo

Jedná se o nejlidnatější z 9 ruských krajů. Z více než 5 miliónů obyvatel tvořili při sčítání roku 2010 většinu Rusové (88,3 %), dále Arméni (5,5 %) a Ukrajinci (1,6 %). Okolo poloviny procenta se pohybuje podíl Řeků, Bělorusů a Tatarů.

Města nad 100 000 obyvatel: Krasnodar (1 121 291), Soči (466 078), Novorossijsk (262 293), Armavir (197 177).

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazy

Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti
  • Amurská (Blagověščensk)
  • Archangelská (Archangelsk)
  • Astrachaňská (Astrachaň)
  • Bělgorodská (Bělgorod)
  • Brjanská (Brjansk)
  • Čeljabinská (Čeljabinsk)
  • Irkutská (Irkutsk)
  • Ivanovská (Ivanovo)
  • Jaroslavská (Jaroslavl)
  • Kaliningradská (Kaliningrad)
  • Kalužská (Kaluga)
  • Kemerovská (Kemerovo)
  • Kirovská (Kirov)
  • Kostromská (Kostroma)
  • Kurganská (Kurgan)
  • Kurská (Kursk)
  • Leningradská (Petrohrad)
  • Lipecká (Lipeck)
  • Magadanská (Magadan)
  • Moskevská (Moskva)
  • Murmanská (Murmansk)
  • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod)
  • Novgorodská (Veliký Novgorod)
  • Novosibirská (Novosibirsk)
  • Omská (Omsk)
  • Orelská (Orel)
  • Orenburská (Orenburg)
  • Penzenská (Penza)
  • Pskovská (Pskov)
  • Rjazaňská (Rjazaň)
  • Rostovská (Rostov na Donu)
  • Sachalinská (Južno-Sachalinsk)
  • Samarská (Samara)
  • Saratovská (Saratov)
  • Smolenská (Smolensk)
  • Sverdlovská (Jekatěrinburg)
  • Tambovská (Tambov)
  • Tomská (Tomsk)
  • Tverská (Tver)
  • Tulská (Tula)
  • Ťumeňská (Ťumeň)
  • Uljanovská (Uljanovsk)
  • Vladimirská (Vladimir)
  • Volgogradská (Volgograd)
  • Vologdská (Vologda)
  • Voroněžská (Voroněž)
  • Federální města
    Autonomní oblast
    Autonomní okruhy
    1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
    2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
    3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ge239892
    • GND: 4404421-5
    • LCCN: n81071964
    • MBAREA: b1cfa078-6827-4af2-b197-5d3522367a3d
    • NLI: 987007566712005171
    • SUDOC: 061492981
    • VIAF: 168839365