Kalužská oblast
| Kalužská oblast Калужская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Kaluga |
| Souřadnice | 54°26′ s. š., 35°26′ v. d. |
| Rozloha | 29 800 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 014 200 (2006) |
| Hustota zalidnění | 34 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové (93,5%), Ukrajinci (2,2%), Arméni (0,7%) |
| Náboženství | pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát | Rusko Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 2 městské okruhy, 24 rajónů |
| Vznik | 5. července 1944 |
| Gubernátor | Vladislav Šapša |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-KLU |
| Označení vozidel | 40 |
| Oficiální web | admoblkaluga |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalužská oblast (rusky Калужская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Nachází se jihozápadně od Moskvy a sousedí s Tulskou, Brjanskou, Smolenskou, Moskevskou a Orelskou oblastí.
Geografické podmínky
Kalužská oblast se nachází v centrální části Východoevropské roviny, zhruba 150–200 km jihozápadně od Moskvy. Z toho také vychází rovinatý ráz krajiny, který pouze výjimečně přechází do zvlněného reliéfu. Stejně jako v dalších oblastech evropské části Ruska se krajina vyznačuje poměrně hustou sítí vodních toků, z nichž nejvýznamnější je Oka. Oblast disponuje značným množstvím zásob vápence, písků, různých druhů jílů a křídy.
Historie
Historie Kalužské oblasti je obdobná jako u sousedních ruských oblastí. Díky historickému slovanskému osídlení byla od počátku součástí všech větších ruských státních celků. Poloha oblasti na jihozápad od Moskvy z ní činila hraniční oblast ruského státu s Polsko-litevským knížectvím. To mělo za následek bohatou vojenskou a válečnou historii regionu. Ke změně došlo až v roce 1654 po připojení Ukrajiny k Rusku a následným stanovením hranice s Polskem. Za vlády Kateřiny Veliké byla vytvořena Kalužská gubernie, která byla zrušena až v roce 1929, kdy její území bylo rozděleno mezi sousední oblasti (Moskevská, Tulská, Orelská, Smolenská). 5. července 1944 byla oficiálně vyhlášena Kalužská oblast v dnešních hranicích.
Hospodářství
Stejně jako ostatní oblasti Centrálního federálního okruhu má v hospodářství Kalužské oblasti největší význam průmysl a to především strojírenský a potravinářský.
Oblastí pracuje také ropná rafinerie Pjervyj zavod s roční kapacitou zpracování asi 1,2 milionu barelů ročně, na kterou provedly v březnu 2024 útok ukrajinské bezpilotní letouny v rámci obrany země před ruskou invazí na Ukrajinu.[2][3]
Obyvatelstvo
Velká většina obyvatelstva je ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva je přibližně 75%.
| Národnost | Počet v roce 2002 (tis.) [4] |
|---|---|
| Rusové | 973,6 |
| Ukrajinci | 23,2 |
| Arméni | 7,1 |
| Bělorusové | 6,6 |
| pouze národnosti s více než 5000 příslušníky |
Administrativní dělení
Kalužská oblast se dělí na 24 rajónů a 2 městské okruhy (Kaluga, Obninsk).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Калужская область na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, MARCH 15, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukrainian drones attack Russian oil refinery in Kaluga region, source says. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalužská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální web Kalužské oblasti (rusky)
Portály: Geografie | Rusko
Kalužská_oblast