Pordenone
Pordenone | |
---|---|
Pordenone radnice | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°57′45″ s. š., 12°39′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 24 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie Itálie |
Autonomní region | Furlansko-Julské Benátsko |
Územní spolek obcí | Noncello |
Pordenone | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 38,21 km² |
Počet obyvatel | 51 127 (2017) |
Hustota zalidnění | 1 338,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0434 |
PSČ | 33170 |
Označení vozidel | PN |
ISTAT | 093033 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pordenone je italské město antického původu v regionu Furlansko-Julské Benátsko se středověkým historickým centrem, v současnosti je průmyslovým centrem regionu. V roce 2017 zde žilo přes 51 000 obyvatel. Do roku 2017 bylo správním centrem stejnojmenné provincie Pordenone.
Poloha
Město leží v severozápadní části provincie, v údolí Benátska, jižně od benátských Alp, na řece Meduna, která se vlévá do řeky Livenza, a ta se u města Caorle vlévá do Středozemního moře. Sousední obce jsou: Azzano Decimo, Cordenons, Fiume Veneto, Pasiano di Pordenone, Porcia, Prata di Pordenone, Roveredo in Piano, San Quirino a Zoppola.
Historie
Lokalita byla osídlena v době antiky Římany, sloužila jako říční přístav, latinsky nazývána Portus Naonis. Podle archeologických výzkumů se Pordenone stalo raně středověkým centrem s nekropolí již před rokem 1000, poté se rozrostlo do dvou čtvrtí: Torre a Noncello. Prvního hospodářského a kulturního vrcholu město dosáhlo ve 13. století.
Roku 1257 je dobyl český král Přemysl Otakar II. a připojil ke svým územím. V roce 1270 se král prohlásil za pána Pordenone (latinsky „dominus Portusnaonis“), a význam své vlády vyjádřil také v opisu pátého typu své královské pečeti z roku 1270.[1] V roce 1276 byl nucen vrátit rakouské země a sousední panství císaři Rudolfu I. Habsburskému a v roce 1282 se Pordenone stalo osobním dědictvím rodu Habsburků, de facto enklávou rakouského arcivévodství na území Akvilejského patriarchátu. Hrad Torre s okolím se po nájezdech Gregoria da Montelongo v roce 1262 stal majetkem patriarchů z Aquileie, kteří je poté udělili v léno šlechticům z Praty a později vyměnili s pány z Ragogny.
Roku 1314 Pordenone získalo městská práva. Začalo profitovat z rozvoje řemesel a obchodu. Z té doby se zachovalo centrum v ose dóm-radnice-korzo s gotickými a renesančními domy.
Městské nezávislosti na Benátkách dosáhlo roku 1516. Do roku 1537 je ovládala aristokratická rodina d'Alviano, odměnou za věrnou vojenskou službu Bartolommea d'Alviano v Benátské republice. Tehdy byl zbudován nový přístav a rozvinul se dálkový obchod.
Město bylo vždy strategickou křižovatkou italsko-rakouských politických zájmů. Po období napoleonských válek bylo roku 1815 začleněno do rakouských držav pod království Lombardsko-benátské. Železniční spojení včetně železniční stanice Pordenone (1855) a výstavba silnice Pontebbana ovlivnily úpadek přístavu, ale podnítily podstatný průmyslový rozvoj, zejména dopravu pro bavlnářské továrny. V roce 1866 bylo Pordenone připojeno k Itálii. Za první světové války bylo město silně poškozeno a utrpěl zejména bavlnářský průmysl, který za hospodářské krize po roce 1929 zcela zkrachoval. Po druhé světové válce se místní firma Zanussi rozšířila na významného světového výrobce domácích spotřebičů. V roce 1968 bylo Pordenone ustaveno hlavním městem stejnojmenné provincie se stejným názvem, včetně území náležejícího Udine.
Po druhé světové válce bylo Pordenone i další města provincie systematicky obsazena vojenskými posádkami, aby bránila sovětské invazi z východu.
Hospodářství
V současnosti je město převážně průmyslové. Těžištěm produkce jsou domácí spotřebiče. Hlavním zaměstnavatelem je firma Zanussi (z koncernu Electrolux) a dodavatelé komponentů pro výrobu bílé techniky.
Památky
- Pallazzo del comune - gotická budova radnice z let 1291-1395 s renesanční hodinovou věží
- Corso Vittorio Emanuele - páteřní pěší komunikace starého města s gotickými a renesančními paláci
- Il Duomo - dóm sv. Marka s kampanilou, ve zdivu středověká stavba, založená roku 1363, s barokním interiérem a zbytky renesančních fresek
- Chiesa di Santa Maria degli Angeli - trojlodní gotická bazilika
- Chiesa di San Giorgio - klasicistní kostel sv. Jiří s kampanilou
- Castello - středověký hrad, zcela přestavěný na vojenskou pevnost, dosud je sídlem 132. obrněné brigády "Ariete" italské armády
- Palazzo Ricchieri - gotická budova paláce na korzu, založená jako věžový dům ve 13. století; nyní sídlo městského muzea ("Museo civico")
- Palazzo Rorario–Spelladi–Silvestri, sídlo městské galerie "Harry Bertoia"
- Villa Galvani - novoklasicistní vila z roku 1826, s rozsáhlým anglickým parkem, rybníkem a galerií současného výtvarného umění[2], patřila rodině Galvani, podnikatelů- zakladatelů papírny (také v Cordenons) a keramických závodů, mecenášů umění.
Galerie
- Kampanila dómu
- Interiér dómu
- Kostel Panny Marie Andělské
- Kostel sv. Jiří
- Středověké korso Viktora Emanuela
- Gotický palác Ricchieri
- Gotický palác Varmo Pomo
Osobnosti
- Odorik de Pordenone (1276/1281 – 1331), františkánský mnich, misionář a cestovatel
- Giovanni Antonio da Pordenone (kolem 1484-1539), malíř renesance a počátků manýrismu
- Alessia Trostová (* 1993), italská atletka, skokanka do výšky
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pordenone na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pordenone na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (italsky)
Obce v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko | |
---|---|
obce v bývalé provinicii Terst | |
obce v bývalé provincii Pordenone | Andreis • Arba • Arzene • Aviano • Azzano Decimo • Barcis • Brugnera • Budoia • Caneva • Casarsa della Delizia • Castelnovo del Friuli • Cavasso Nuovo • Chions • Cimolais • Claut • Clauzetto • Cordenons • Cordovado • Erto e Casso • Fanna • Fiume Veneto • Fontanafredda • Frisanco • Maniago • Meduno • Montereale Valcellina • Morsano al Tagliamento • Pasiano di Pordenone • Pinzano al Tagliamento • Polcenigo • Porcia • Pordenone • Prata di Pordenone • Pravisdomini • Roveredo in Piano • Sacile • San Giorgio della Richinvelda • San Martino al Tagliamento • San Quirino • Sequals • Sesto al Reghena • San Vito al Tagliamento • Spilimbergo • Tramonti di Sopra • Tramonti di Sotto • Travesio • Vajont • Valvasone • Vito d'Asio • Vivaro • Zoppola |
obce v bývalé provinicii Udine | Aiello del Friuli • Amaro • Ampezzo • Aquileia • Arta Terme • Artegna • Attimis • Bagnaria Arsa • Basiliano • Bertiolo • Bicinicco • Bordano • Buja • Buttrio • Camino al Tagliamento • Campoformido • Campolongo al Torre • Carlino • Cassacco • Castions di Strada • Cavazzo Carnico • Cercivento • Cervignano del Friuli • Chiopris-Viscone • Chiusaforte • Cividale del Friuli • Codroipo • Colloredo di Monte Albano • Comeglians • Corno di Rosazzo • Coseano • Dignano • Dogna • Drenchia • Enemonzo • Faedis • Fagagna • Fiumicello • Flaibano • Forgaria nel Friuli • Forni Avoltri • Forni di Sopra • Forni di Sotto • Gemona del Friuli • Gonars • Grimacco • Latisana • Lauco • Lestizza • Lignano Sabbiadoro • Ligosullo • Lusevera • Magnano in Riviera • Majano • Malborghetto Valbruna • Manzano • Marano Lagunare • Martignacco • Mereto di Tomba • Moggio Udinese • Moimacco • Montenars • Mortegliano • Moruzzo • Muzzana del Turgnano • Nimis • Osoppo • Ovaro • Pagnacco • Palazzolo dello Stella • Palmanova • Paluzza • Pasian di Prato • Paularo • Pavia di Udine • Pocenia • Pontebba • Porpetto • Povoletto • Pozzuolo del Friuli • Pradamano • Prato Carnico • Precenicco • Premariacco • Preone • Prepotto • Pulfero • Ragogna • Ravascletto • Raveo • Reana del Rojale • Remanzacco • Resia • Resiutta • Rigolato • Rive d'Arcano • Rivignano • Ronchis • Ruda • San Daniele del Friuli • San Giorgio di Nogaro • San Giovanni al Natisone • San Leonardo • San Pietro al Natisone • San Vito al Torre • San Vito di Fagagna • Santa Maria la Longa • Sauris • Savogna di Cividale • Sedegliano • Socchieve • Stregna • Sutrio • Taipana • Talmassons • Tapogliano • Tarcento • Tarvisio • Tavagnacco • Teor • Terzo d'Aquileia • Tolmezzo • Torreano • Torviscosa • Trasaghis • Treppo Carnico • Treppo Grande • Tricesimo • Trivignano Udinese • Udine • Varmo • Venzone • Verzegnis • Villa Santina • Villa Vicentina • Visco • Zuglio |
obce v bývalé provinicii Gorizia | Capriva del Friuli • Cormons • Doberdò del Lago • Dolegna del Collio • Farra d'Isonzo • Fogliano Redipuglia • Gorice • Gradisca d'Isonzo • Grado • Mariano del Friuli • Medea • Monfalcone • Moraro • Mossa • Romans d'Isonzo • Ronchi dei Legionari • Sagrado • San Canzian d'Isonzo • San Floriano del Collio • San Lorenzo Isontino • San Pier d'Isonzo • Savogna d'Isonzo • Staranzano • Turriaco • Villesse |