Gorice
Gorice Gorizia | |
---|---|
Gorice | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°56′ s. š., 13°37′ v. d. |
Stát | Itálie Itálie |
Autonomní region | Furlansko-Julské Benátsko |
Územní spolek obcí | Collio - Alto Isonzo |
Gorice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41 km² |
Počet obyvatel | 35 349 (2013) |
Hustota zalidnění | 862,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ettore Romoli |
Oficiální web | www3 |
PSČ | 0481 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gorice (německy Görz, italsky Gorizia, slovinsky Gorica, furlansky Gurize) je město v Itálii v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Do roku 1918 byla metropolí rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška a zároveň statutárním městem. Po první světové válce město i s korunní zemí získala Itálie. Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a většinovou část v Itálii.
Historie
První písemná zmínka o Gorici pochází z 28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12. až 16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků.
V letech 1508 až 1509 byla oblast okupována Benátskou republikou.
V období let 1809 až 1813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami. V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k provincii Udine. V roce 1927 se Gorice stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.
V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.
Současnost
Gorice je v současnosti multikulturní město, ve kterém převažují Italové mluvící italsky, furlansky a místními dialekty, dále Slovinci a 9 procent Rakušanů, mluvících německy. Město je zčásti průmyslové a má dobře rozvinutou nabídku turistických atrakcí.
Památky
- Castello - hrad s historickým muzeem první světové války
- Villa Coronini
- Il duomo - dóm - románsko-gotická bazilika
- Chiesa di Sant'Ignazio - Chrám sv. Ignáce - barokní jezuitská bazilika
- Synagoga
Galerie
- Hrad
- Hradní bastion
- Hradní nádvoří
- Dóm
- Kostel sv. Ignáce
- Synagoga
- Villa Coronini
Osobnosti města
- Karel X. (1757–1836), francouzský král
- Hermann von Spaun (1833–1919), rakousko-uherský admirál a velitel rakousko-uherského námořnictva
- Julius Kugy (1858–1944), průkopník horolezectví v Julských Alpách
- Carlo Rubbia (* 1934), italský fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Max Fabiani (1865–1962), architekt a urbanista
Partnerská města
- Klagenfurt am Wörthersee, Rakousko
- Lienz, Rakousko
- Venlo, Nizozemsko
- Zalaegerszeg, Maďarsko
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gorizia na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gorice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Gorice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obce v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko | |
---|---|
obce v bývalé provinicii Terst | |
obce v bývalé provincii Pordenone | Andreis • Arba • Arzene • Aviano • Azzano Decimo • Barcis • Brugnera • Budoia • Caneva • Casarsa della Delizia • Castelnovo del Friuli • Cavasso Nuovo • Chions • Cimolais • Claut • Clauzetto • Cordenons • Cordovado • Erto e Casso • Fanna • Fiume Veneto • Fontanafredda • Frisanco • Maniago • Meduno • Montereale Valcellina • Morsano al Tagliamento • Pasiano di Pordenone • Pinzano al Tagliamento • Polcenigo • Porcia • Pordenone • Prata di Pordenone • Pravisdomini • Roveredo in Piano • Sacile • San Giorgio della Richinvelda • San Martino al Tagliamento • San Quirino • Sequals • Sesto al Reghena • San Vito al Tagliamento • Spilimbergo • Tramonti di Sopra • Tramonti di Sotto • Travesio • Vajont • Valvasone • Vito d'Asio • Vivaro • Zoppola |
obce v bývalé provinicii Udine | Aiello del Friuli • Amaro • Ampezzo • Aquileia • Arta Terme • Artegna • Attimis • Bagnaria Arsa • Basiliano • Bertiolo • Bicinicco • Bordano • Buja • Buttrio • Camino al Tagliamento • Campoformido • Campolongo al Torre • Carlino • Cassacco • Castions di Strada • Cavazzo Carnico • Cercivento • Cervignano del Friuli • Chiopris-Viscone • Chiusaforte • Cividale del Friuli • Codroipo • Colloredo di Monte Albano • Comeglians • Corno di Rosazzo • Coseano • Dignano • Dogna • Drenchia • Enemonzo • Faedis • Fagagna • Fiumicello • Flaibano • Forgaria nel Friuli • Forni Avoltri • Forni di Sopra • Forni di Sotto • Gemona del Friuli • Gonars • Grimacco • Latisana • Lauco • Lestizza • Lignano Sabbiadoro • Ligosullo • Lusevera • Magnano in Riviera • Majano • Malborghetto Valbruna • Manzano • Marano Lagunare • Martignacco • Mereto di Tomba • Moggio Udinese • Moimacco • Montenars • Mortegliano • Moruzzo • Muzzana del Turgnano • Nimis • Osoppo • Ovaro • Pagnacco • Palazzolo dello Stella • Palmanova • Paluzza • Pasian di Prato • Paularo • Pavia di Udine • Pocenia • Pontebba • Porpetto • Povoletto • Pozzuolo del Friuli • Pradamano • Prato Carnico • Precenicco • Premariacco • Preone • Prepotto • Pulfero • Ragogna • Ravascletto • Raveo • Reana del Rojale • Remanzacco • Resia • Resiutta • Rigolato • Rive d'Arcano • Rivignano • Ronchis • Ruda • San Daniele del Friuli • San Giorgio di Nogaro • San Giovanni al Natisone • San Leonardo • San Pietro al Natisone • San Vito al Torre • San Vito di Fagagna • Santa Maria la Longa • Sauris • Savogna di Cividale • Sedegliano • Socchieve • Stregna • Sutrio • Taipana • Talmassons • Tapogliano • Tarcento • Tarvisio • Tavagnacco • Teor • Terzo d'Aquileia • Tolmezzo • Torreano • Torviscosa • Trasaghis • Treppo Carnico • Treppo Grande • Tricesimo • Trivignano Udinese • Udine • Varmo • Venzone • Verzegnis • Villa Santina • Villa Vicentina • Visco • Zuglio |
obce v bývalé provinicii Gorizia | Capriva del Friuli • Cormons • Doberdò del Lago • Dolegna del Collio • Farra d'Isonzo • Fogliano Redipuglia • Gorice • Gradisca d'Isonzo • Grado • Mariano del Friuli • Medea • Monfalcone • Moraro • Mossa • Romans d'Isonzo • Ronchi dei Legionari • Sagrado • San Canzian d'Isonzo • San Floriano del Collio • San Lorenzo Isontino • San Pier d'Isonzo • Savogna d'Isonzo • Staranzano • Turriaco • Villesse |