Pcheng Čchung
Pcheng Čchung | |
---|---|
Narození | 27. března 1915 |
Úmrtí | 18. října 2010 (ve věku 95 let) |
Povolání | politik |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | tajemník šanghajského městského výboru KS Číny (1979–1980) starosta Šanghaje (1979–1980) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pcheng Čchung (čínsky pchin-jinem Peng Chong, znaky zjednodušené 彭冲; 27. března 1915 – 18. října 2010) byl čínský komunistický politik, účastník občanské války, poté regionální politik v Nankingu a Ťiang-su, kritizovaný za kulturní revoluce, ale udržel se v politice a od konce 60. let postoupil do celostátně významných funkcí: kandidát (1969–1977) a člen (1977–1992) ústředního výboru Komunistické strany Číny, první tajemník provinčního výboru strany a předseda revolučního výboru v Ťiang-su (1974–1977) a Šanghaji (1979–1980), člen politbyra (1977–1982) a sekretariátu ústředního výboru (1980–1982), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983) a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1980–1993).
Život
Pcheng Čchung, vlastním jménem Sü Tchie-žu (čínsky pchin-jinem Xǔ Tiěrú, znaky zjednodušené 许鐵如, tradiční 許鐵如) se narodil 27. března 1915 v Čang-čou na jihu provincie Fu-ťien.[1] Vystudoval střední školu a ve svých 15 letech se aktivně zapojil do ilegálních komunistických aktivit ve svém rodném kraji. Jako vůdce místního studentského hnutí vstoupil v roce 1933 do Komunistického svazu mládeže a o rok později do Komunistické strany Číny.[1] Po vypuknutí čínsko-japonské války v roce 1937 se čangčouští komunisté soustředili na protijaponskou propagandistickou činnost, skrze legální dramatický spolek Siang-čchao, navíc založili „Lidový sbor národní spásy“, který se podílel na vedení protijaponského hnutí v Čang-čou.[2]
V říjnu 1937 vstoupil Pcheng Čung do Nové 4. armády a stal se zástupcem vedoucího propagandistického týmu politického oddělení druhého oddílu NSA. V roce 1938 byl vedoucím politického oddělení pluku, později okresním tajemníkem KS Číny v Tang-tchu a Wu-chu na jihovýchodě provincie An-chuej.[2] Po roce 1940 opět působil jako vedoucí politického oddělení různých pluků Nové 4. armády a jako okresní tajemník strany v Tchaj-čou. Po roce 1945 sloužil jako politický komisař na úrovni pluku a brigády v Nové 4. armádě/ Středočínské polní armádě/Východočínské polní armádě/3. polní armádě, jeho poslední funkcí byl zástupce politického komisaře divize v 3. polní armádě.[2]
Po vzniku Čínské lidové republiky působil Pcheng Čchung jako generální sekretář a pak vedoucí oddělení jednotné fronty fuťienského provinčního výboru KS Číny a zástupce vedoucího oddělení práce jednotné fronty východočínského byra ÚV KS Číny.[2] V srpnu 1954 byl Pcheng Čchung přeložen do funkce generálního sekretáře ťiangsuského provinčního výboru KS Číny a po roce 1955 působil jako starosta (do 1959) a první tajemník městského výboru KS Číny (do 1967) v Nankingu.[1] V polovině 60. let byl i jedním z tajemníků ťiangsuského provinčního výboru KS Číny.[2]
Po vypuknutí kulturní revoluce byl ostře kritizován levicovými radikály (za svou cestu do Sovětského svazu a související prohlášení o potřebě učit se od sovětských komunistů) a odvolán z funkcí. Při sestavení ťiangsuského revolučního výboru (který převzal správu provincie od dosavadní vlády a provinčního výboru strany) v březnu 1968 byl jmenován jeho místopředsedou (jediným civilistou mezi místopředsedy). Následujícího roku byl na IX. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem ústředního výboru.[1] Když byl koncem roku 1970 obnoven provinční výbor strany, Pcheng se stal jedním ze zástupců tajemníka (pro průmysl), opět jako jediný civilista. Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl znovuzvolen kandidátem ÚV. Po přeložení prvního tajemníka provinčního výboru KS Číny a předsedy provinčního revolučního výboru Sü Š’-joua do provincie Kuang-tung v prosinci 1973 převzal Pcheng Čchung od ledna 1974 vedení strany a revolučního výboru v Ťiang-su, stal se také druhým politickým komisařem Nankingského vojenského okruhu.[2]
Po zatčení členů „gangu čtyř“ v Pekingu byli v říjnu 1976 do Šanghaje, mocenské základny gangu,[3] vysláni Su Čen-chua, politický komisař námořnictva a kandidát politbyra, Ni Č’-fu, v Pekingu tajemník strany, místopředseda revolučního výboru a předseda odborů a konečně Pcheng Čchung. Trojice převzala správu Šanghaje od stoupenců a spojenců gangu jako první, druhý a třetí tajemník městského výboru strany a předseda, první a druhý místopředseda městského revolučního výboru. Su Čen-chua přitom měl celkové vedení a jako voják se soustředil na bezpečnostní otázky, Ni Č’-fu jako dělník a odborář měl najít cestu k šanghajským dělníkům a doplňoval je Pcheng Čchung svou znalostí místních poměrů.[3] Vzhledem k jiným povinnostem prvních dvou v Pekingu (Ni Č’-fu roku 1978 převzal vedení čínských odborů) zůstala Pcheng Čchungovi většina každodenního řízení města. V Šanghaji ovšem místní funkcionáři na Pcheng Čunga pohlíželi skepticky, byl pro ně mužem ze sousední rivalské provincie nedostatečně zkušeným pro řízení jednoho z největších a nejdůležitějších měst Číny.[4] Zatím v únoru 1977 Pcheng Čchunga ve vedení provincie Ťiang-su vystřídal Sü Ťia-tchun. Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 bylo jeho faktické postavení v čele Šanghaje oceněno přijetím mezi členy politbyra. Současně s regionálními administrativními funkcemi byl zvolen i místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983). V lednu 1979 Pcheng Čchung i formálně stanul v čele Šanghaje, když vystřídal Su Čen-chuu na obou vrcholných pozicích (předsedy revolučního výboru a prvního tajemníka strany).[1]
Při obnově sekretariátu ústředního výboru v únoru 1980 byl jmenován jedním z tajemníků sekretariátu,[1] v sekretariátu měl jako první zástupce tajemníka ústřední politické a právní komise na starosti právní a legislativní záležitosti.[2] V souvislosti s přechodem do Pekingu v březnu 1980 opustil své funkce v Šanghaji. V září 1980 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, do 1993).
Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 vypadl z užšího vedení strany, když přišel o místo v politbyru i sekretariátu,[1] zůstal pouze členem ústředního výboru (znovuzvolen i na XIII. sjezdu roku 1987, do 1992). Nadále pracoval ve stálém výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců jako jeho místopředseda a v letech 1988–1993 místopředseda a generální sekretář.[2]
Roku 1993 odešel do penze. Dne 18. října 2010 zemřel v Pekingu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 357–358. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i 新华社. 彭冲同志生平 [online]. XINHUANET.com, 2010-10-27 [cit. 2023-11-15]. Oznámení agentury Sin-chua o úmrtí Pcheng Čchunga a jeho biografie. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-30. (čínsky)
- ↑ a b TEIWES, Frederick C.; SUN, Warren. The end of the Maoist era : Chinese politics during the twilight of the Cultural Revolution, 1972–1976. Armonk, New York: M.E.Sharpe, 2007. ISBN 978-0-7656-1096-6. S. 585. (anglicky) [Dále jen Teiwes, Sun].
- ↑ CHEUNG, Peter T. Y.; LIN, Zhimin. Provincial Strategies of Economic Reform in Post-Mao China: Leadership, Politics, and Implementation. Armonk, NY: M.E. Sharpe, 1998. ISBN 0765601478. (anglicky)
Literatura
- LAMPTON, David M.; YEUNG, Sai-cheung. Paths to Power: Elite Mobility in Contemporary China. Ann Arbor, MI: Center for Chinese Studies, University of Michigan, 1986. Dostupné online. ISBN 0892640634. Chapter 3. Peng Chong. (anglicky)
Externí odkazy
Člen vedení Komunistické strany Číny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
Generální sekretáři stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců | |
---|---|
Pcheng Čen (1954–1965) • Liou Ning-i (1965–1975) • Ťi Pcheng-fej (1975–1979) • Pcheng Čen (1979–1980) • Jang Šang-kchun (1980–1983) • Wang Chan-pin (1983–1988) • Pcheng Čchung (1988–1993) • Cchao Č’ (1993–1998) • Che Čchun-lin (1998–2003) • Šeng Chua-žen (2003–2008) • Li Ťien-kuo (2008–2013) • Wang Čchen (2013–2018) • Jang Čen-wu (2018–2023) • Liou Čchi (2023– ) |
Představitelé Šanghaje po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci městského výboru KS Číny | Žao Šu-š’ (1949–1950) • Čchen I (1950–1954) • Kche Čching-š’ (1954–1965) • Čchen Pchi-sien (1965–1967) • Čang Čchun-čchiao (1971–1976) • Su Čen-chua (1976–1979) • Pcheng Čchung (1979–1980) • Čchen Kuo-tung (1980–1985) • Žuej Sing-wen (1985–1987) • Ťiang Ce-min (1987–1989) • Ču Žung-ťi (1989–1991) • Wu Pang-kuo (1991–1994) • Chuang Ťü (1994–2002) • Čchen Liang-jü (2002–2006) • Chan Čeng (úřadující, 2006–2007) • Si Ťin-pching (2007) • Jü Čeng-šeng (2007–2012) • Chan Čeng (2012–2017) • Li Čchiang (2017–2022) • Čchen Ťi-ning (2022– ) |
starostové | Čchen I (1949–1958) • Kche Čching-š’ (1958–1965) • Cchao Ti-čchiou (1965–1967) • Čang Čchun-čchiao (1967–1976) • Su Čen-chua (1976–1979) • Pcheng Čchung (1979–1980) • Wang Tao-chan (1980–1985) • Ťiang Ce-min (1985–1988) • Ču Žung-ťi (1988–1991) • Chuang Ťü (1991–1995) • Sü Kchuang-ti (1995–2001) • Čchen Liang-jü (2001–2003) • Chan Čeng (2003–2012) • Jang Siung (2012–2017) • Jing Jung (2017–2020) • Kung Čeng (2020– ) |
předsedové městského lidového shromáždění | Jen Jou-min (1979–1981) • Chu Li-ťiao (1981–1988) • Jie Kung-čchi (1988–1998) • Čchen Tchie-ti (1998–2003) • Kung Süe-pching (2003–2008) • Liou Jün-keng (2008–2013) • Jin I-cchuej (2013–2020) • Ťiang Čuo-čching (2020–2023) • Tung Jün-chu (2023) • Chuang Li-sin (2024– ) |
předsedové městského výboru ČLPPS | Kche Čching-š’ (1955–1958) • Čchen Pchi-sien (1958–1967) • Pcheng Čchung (1977–1979) • Wang I-pching (1979–1983) • Li Kuo-chao (1983–1988) • Sie Si-te (1988–1993) • Čchen Tchie-ti (1993–1998) • Wang Li-pching (1998–2003) • Ťiang I-žen (2003–2008) • Feng Kuo-čchin (2008–2013) • Wu Č’-ming (2013–2018) • Tung Jün-chu (2018–2023) • Chu Wen-žung (2023– ) |
Představitelé Ťiang-su po roce 1952 | |
---|---|
tajemníci provinčního výboru KS Číny | Kche Čching-š’ (1952–1954) • Ťiang Wej-čching (1954–1967) • Sü Š’-jou (1970–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1983) • Chan Pchej-sin (1983–1989) • Šen Ta-žen (1989–1993) • Čchen Chuan-jou (1993–2000) • Chuej Liang-jü (2000–2002) • Li Jüan-čchao (2002–2007) • Liang Pao-chua (2007–2010) • Luo Č’-ťün (2010–2016) • Li Čchiang (2016–2017) • Lou Čchin-ťien (2017–2021) • Wu Čeng-lung (2021–2023) • Sin Čchang-sing (2023– ) |
předsedové provinčního lidového shromáždění | Sü Ťia-tchun (1979–1983) • Čchu Ťiang (1983–1988) • Chan Pchej-sin (1988–1993) • Šen Ta-žen (1993–1998) • Čchen Chuan-jou (1998–2003) • Li Jüan-čchao (2003–2007) • Wang Šou-tching (2007–2008) • Liang Pao-chua (2008–2011) • Luo Č’-ťün (2011–2017) • Li Čchiang (2017–2018) • Lou Čchin-ťien (2018–2022) • Wu Čeng-lung (2022–2023) • Sin Čchang-sing (2023– ) |
guvernéři | Tchan Čen-lin (1952–1955) • Chuej Jü-jü (1955–1967) • Sü Š’-jou (1968–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1982) • Chan Pchej-sin (1982–1983) • Ku Siou-lien (1983–1989) • Čchen Chuan-jou (1989–1994) • Čeng S’-lin (1994–1998) • Ťi Jün-š’ (1998–2002) • Liang Pao-chua (2002–2008) • Luo Č’-ťün (2008–2010) • Li Süe-jung (2010–2015) • Š’ Tchaj-feng (2015–2017) • Wu Čeng-lung (2017–2021) • Sü Kchun-lin (2021– ) |
předsedové provinčního výboru ČLPPS | Ťiang Wej-čching (1955–1967) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1980) • Pao Chou-čchang (1980–1983) • Čchien Čung-chan (1983–1989) • Sun Chan (1989–1998) • Cchao Kche-ming (1998–2003) • Sü Čung-lin (2003–2007) • Čang Lien-čen (2007–2017) • Ťiang Ting-č’ (2017–2018) • Chuang Li-sin (2018–2022) • Čang I-čen (2022– ) |