Miroslav Vacek
Armádní generál Ing. Miroslav Vacek | |
---|---|
ministr národní obrany ČSSR/ČSFR | |
Ve funkci: 3. prosince 1989 – 18. října 1990 | |
Předseda vlády | Ladislav Adamec Marián Čalfa |
Předchůdce | Milán Václavík |
Nástupce | Luboš Dobrovský |
poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 1. června 1996 – 19. června 1998 | |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 24. května 1986 – 5. června 1990 | |
5. náčelník Generálního štábu Československé lidové armády | |
Ve funkci: 13. listopadu 1987 – 27. prosince 1989 | |
Předchůdce | Miloslav Blahník |
Nástupce | Anton Slimák |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ KSČM |
Narození | 29. srpna 1935 Kolín Československo Československo |
Úmrtí | 31. prosince 2022 (ve věku 87 let) Karlovy Vary Česko Česko |
Alma mater | Vojenská akademie Brno Voj. akademie GŠ SSSR |
Profese | politik, voják a důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miroslav Vacek (29. srpna 1935 Kolín[1] – 31. prosince 2022 Karlovy Vary[2]) byl český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.
Biografie
Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize (1976–1979), náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády (1979–1981), 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1985–1987).[3][4]
XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5][6] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[4][7]
Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 – Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9]
Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v první vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v druhé vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[7]
Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvečer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinu a Rozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[4][10] Věnoval se také podnikání.[7]
Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[11]
Vyznamenání
- Medaile Za službu vlasti, 1955
- Medaile Za zásluhy o obranu vlasti, 1962
- Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani[12], II. stupeň, 1972
- Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února, 1973
- Řád rudé hvězdy, 1974
- Pamětní medaile k 30. výročí národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou, 1975
- Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR[13], 1978 (SSSR)
- Medaile Za upevňování bojového přátelství[14], 1982 (SSSR)
- Medaile bratrství ve zbrani[15], zlatá (NDR)
- Pamětní medaile 40. výročí osvobození ČSSR, 1985
- Medaile Za zásluhy o ČSLA I. stupně
Odkazy
Reference
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Zemřel bývalý komunistický ministr obrany Vacek, oznámili exposlanci KSČM. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 566
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. – neplatný odkaz !
- ↑ Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ Válka.cz, Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
- ↑ Válka.cz, Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR
- ↑ Válka.cz, Medaile Za upevňování bojového přátelství
- ↑ Válka.cz, Medaile bratrství ve zbrani
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Vacek
- (česky) Miroslav Vacek v parlamentu Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
- (česky) Armádní generál Miroslav Vacek
- (česky) Ptejte se arm.gen.v.v. Miroslava Vacka na FORUM.CSLA.cz
Vláda Ladislava Adamce | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 12. října 1988 | Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ) Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ) | ||||||
Členové jmenovaní později |
| ||||||
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády. ² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa. |
První vláda Mariána Čalfy | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN) | ||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 10. prosince 1989 | František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ) František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989) | ||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Druhá vláda Mariána Čalfy | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Marián Čalfa (jmenován 27. června 1990, VPN) | ||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 27. června 1990 | Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár† (zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník) | ||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři národní obrany Československa | |
---|---|
První republika | |
Druhá republika | |
Exilová vláda | |
Třetí republika | |
Komunistický režim | |
ČSFR | Miroslav Vacek • Luboš Dobrovský • Imrich Andrejčák |