Jaromír Dolanský
JUDr. Jaromír Dolanský | |
---|---|
Jaromír Dolanský | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1935 – 1938 | |
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS a Národního shromáždění ČSR a ČSSR | |
Ve funkci: 1945 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
18. ministr financí Československa | |
Ve funkci: 1946 – 1949 | |
Předchůdce | Vavro Šrobár |
Nástupce | Jaroslav Kabeš |
Ministr - předseda Stát. plánovacího úřadu | |
Ve funkci: 1949 – 1951 | |
Místopředseda vlády A. Zápotockého a V. Širokého, 2. a 3. vlády V. Širokého | |
Ve funkci: 1951 – 1963 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 25. února 1895 Karlín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. července 1973 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik a ekonom |
Ocenění | Řád Klementa Gottwalda (1955) Řád Klementa Gottwalda (1965) |
Commons | Jaromír Dolanský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Dolanský (25. února 1895 Karlín[1] – 16. července 1973 Praha[2]) byl československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný i poválečný poslanec čs. parlamentu a ministr československých vlád.
Biografie
V roce 1921 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[3] Už koncem 20. let 20. století patřil mezi skupinu mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda.[4] Profesí byl tajemníkem odborů. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[5] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. O poslanecké křeslo přišel 28. prosince 1938 v důsledku rozpuštění KSČ.[6] V roce 1938 se stal spolu s Antonínem Zápotockým členem vedení KSČ. V roce 1939 byli oba při pokusu o útěk do exilu zatčeni a až do konce války vězněni nacisty.[7]
Do politiky se zapojil opět po osvobození. Roku 1946 se stal ministrem financí Československa v první vládě Klementa Gottwalda. Funkci si udržel i ve druhé vládě Klementa Gottwalda. Od roku 1949 do roku 1951 byl ministrem a předsedou Státního plánovacího úřadu ve vládě Antonína Zápotockého. V první vládě Viliama Širokého, druhé vládě Viliama Širokého i třetí vládě Viliama Širokého v letech 1951–1963 byl náměstkem předsedy vlády (od 14. září 1953 coby první náměstek předsedy vlády).[8]
V letech 1929–1971 byl nepřetržitě členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[7] Do ÚV KSČ byl kooptován 2. srpna 1945 a na tento post ho zvolil i VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Z funkce byl uvolněn v prosinci 1968. Nad rámec členství v ÚV KSČ byl od září 1945 do června 1954 a znovu od prosince 1962 do dubna 1968 členem předsednictva ÚV KSČ. V srpnu 1945 se stal členem Sekretariátu ÚV KSČ a setrval zde do dubna 1946. Od srpna 1945 do června 1946 byl zástupcem generálního tajemníka KSČ. V roce 1948 zasedal v užším předsednictvu ÚV KSČ a byl členem politické komise předsednictva ÚV KSČ. Od září 1951 do června 1954 působil jako člen politického sekretariátu ÚV KSČ. V období červen 1954 – prosinec 1962 byl členem politbyra ÚV KSČ.[9]
Po několik dekád zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1968 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky) a v letech 1969–1971 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění.[10] V roce 1955 a opětovně roku 1965 mu byl udělen Řád Klementa Gottwalda.[9]
Výrazněji se ještě politicky projevil v prosinci 1967, kdy se v předsednictvu ÚV KSČ schylovalo k odstavení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ. Dolanský tehdy patřil ke skupině funkcionářů orientovaných proti Antonínu Novotnému a i jeho hlasem tak éra Novotného skončila.[11] Následně se již výrazněji politicky neangažoval.[7]
Státní vyznamenání
- Řád 25. února, 1949[12]
- Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti, udělen 1955 a 1965
- Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
- ↑ Archivovaná kopie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 83. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 730. Dále jen: Politické strany.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 83
- ↑ Vláda Antonína Zápotockého, Viliama Širokého (15.06.1948-12.12.1954) [online]. vlada.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2013-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Dolanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 464.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v Československu. 1. vyd. Praha: ČTK, 1969. 344 s. S. 154.
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 110.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 125–126.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 244.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 280–281.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Dolanský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Dolanský
- Projev Jaromíra Dolanského v Národním shromáždění roku 1936
Ministři financí Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | Alois Rašín, Cyril Horáček, Kuneš Sonntag, Karel Engliš, Vladimír Hanačík, Augustin Novák, Alois Rašín, Bohdan Bečka, Karel Engliš, Bohumil Vlasák, Karel Engliš, Karel Trapl, Emil Franke (jako správce), Josef Kalfus, Emil Franke (jako správce), Josef Kalfus |
Druhá republika (1938–1939) | |
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) | |
Exilové vlády (1939–1945) | |
Třetí republika (1945–1948) | Vavro Šrobár, Jaromír Dolanský |
Komunistický režim (1949–1989) | Jaromír Dolanský, Jaroslav Kabeš, Július Ďuriš, Richard Dvořák, Bohumil Sucharda, Rudolf Rohlíček, Leopold Lér, Jaromír Žák, Jan Stejskal, Václav Klaus |
ČSFR (1990–1992) |
První vláda Klementa Gottwalda | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ) | |||||||||
Členové v den jmenování vlády 2. července 1946 | Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) | |||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948. |
Druhá vláda Klementa Gottwalda | ||||
---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 25. února 1948, KSČ) | |||
Členové v den jmenování vlády 25. února 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody) | |||
Členové jmenovaní později |
| |||
†podrobně smrt Jana Masaryka |
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským |