Artur Bylandt-Rheidt
Arthur Bylandt-Rheidt | |
---|---|
17. ministr vnitra Předlitavska | |
Ve funkci: 1. ledna 1905 – 1. května 1906 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Paul Gautsch |
Předchůdce | Ernst von Koerber (jako správce) |
Nástupce | Konrad Hohenlohe (jako správce) |
Hornorakouský místodržitel | |
Ve funkci: 13. prosince 1902 – 1. ledna 1905 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Viktor von Puthon |
Nástupce | Erasmus von Handel |
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 22. února 1900 – 6. července 1915 | |
Panovník | František Josef I. |
Ministr kultu a vyučování Předlitavska | |
Ve funkci: 5. března 1898 – 2. října 1899 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | František z Thun-Hohensteinu |
Předchůdce | Vinzenz Baillet von Latour |
Nástupce | Wilhelm von Hartel (jako správce) |
Ministr zemědělství Předlitavska | |
Ve funkci: 30. listopadu 1897 – 5. března 1898 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Paul Gautsch |
Předchůdce | Johann Ledebur-Wicheln |
Nástupce | Michael Kast von Ebelsberg |
Narození | 3. února 1854 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. července 1915 (ve věku 61 let) Baden Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Helenenfriedhof, Baden |
Rodiče | Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt |
Příbuzní | bratr: Anton Bylandt-Rheidt (1859–1943) |
Profese | politik a soudce |
Commons | Artur Bylandt-Rheidt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arthur Bylandt-Rheidt (3. února 1854 Praha – 6. července 1915 Baden) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, na přelomu 19. a 20. století ministr vlád Předlitavska.
Biografie
Jeho otcem byl rakousko-uherský ministr války Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt.[1] Vystudoval práva ve Vídni a působil pak na místodržitelství v Brně. Od roku 1878 pracoval na ministerstvu kultu a vyučování, od roku 1879 na ministerstvu vnitra. Roku 1881 se stal tajemníkem místodržitelství v Brně. Od roku 1892 zastával post dvorního rady na ministerstvu kultu a vyučování, kde vedl odbor základních škol, později odborných technických škol a kde se roku 1897 stal sekčním šéfem.[1]
Vrchol jeho politické kariéry nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy byl třikrát ministrem předlitavské vlády. Nejprve za první vlády Paula Gautsche, v níž se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával v období 30. listopadu 1897 – 5. března 1898. V následné vládě Franze Thuna působil od 5. března 1898 do 2. října 1899 jako předlitavský ministr kultu a vyučování. Do vlády se vrátil ještě o několik let později, kdy v druhé vládě Paula Gautsche byl ministrem vnitra Předlitavska (v období 1. ledna 1905 – 1. května 1906).[2] Ve funkci ministra kultu a vyučování musel řešit rostoucí česko-německou konfrontaci na vysokých školách a v roce 1899 nechal rozdělením techniky v Brně zřídit českou technickou vysokou školu v Brně (dnešní Vysoké učení technické v Brně). Politicky byl orientován konzervativně. Po odchodu z vlády byl roku 1900 jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Profesně působil jako předseda senátu správního soudu. V letech 1902–1904 zastával post místodržitele Horních Rakous. V době návratu do vlády jako ministr vnitra musel řešit opětovné česko-německé napětí a obstrukce v českém zemském sněmu. Byl stoupencem zavedení všeobecného volebního práva.[1]
V roce 1883 se oženil s hraběnkou Františkou Saint-Genois d’Anneaucourt (1854–1929), přezdívanou Fanny. Měli spolu syna a dvě dcery.[3]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Bylandt-Rheidt na Wikimedia Commons
- matriční záznam o úmrtí
Reference
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 131. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588–590.
- ↑ Kurzbiografie von Bylandt-Rheidt | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
První vláda Paula Gautsche (1897–1898) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Paul Gautsch (30. listopadu 1897 – 5. března 1898) |
Ministři Předlitavska | Paul Gautsch (vnitro; správce) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) • Vinzenz Baillet von Latour (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Ernest von Koerber (obchod) • Artur Bylandt-Rheidt (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Hermann von Loebl (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska |
Vláda Franze Thuna (1898–1899) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | František z Thun-Hohensteinu (5. března 1898 – 2. října 1899) |
Ministři Předlitavska | František z Thun-Hohensteinu (vnitro; správce) • Josef Kaizl (finance) • Artur Bylandt-Rheidt (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Josef Baernreither (obchod) •→ Josef von Dipauli (obchod) • Michael Kast von Ebelsberg (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Adam Jędrzejowicz (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska |
Druhá vláda Paula Gautsche (1905–1906) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Paul Gautsch (1. ledna 1905 – 1. ledna 1906) |
Ministři Předlitavska | Artur Bylandt-Rheidt (vnitro) • Mansuet Kosel (finance) • Wilhelm von Hartel (kult a vyučování) •→ Richard von Bienerth (kult a vyučování; správce) • Franz Klein (spravedlnost) • Guido von Call (obchod) •→ Leopold von Auersperg (obchod; správce) • Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) •→ Franz Xaver von Schönaich (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) •→ Ludwig Wrba (železnice; správce) • Leonard Piętak (haličské záležitosti) • Antonín Randa (český krajan) |
Společní ministři Rakousko-Uherska |
Ministři vnitra Předlitavska | |
---|---|
1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |