Zahraniční vztahy Itálie
Zahraniční vztahy Itálie jsou vztahy Italské republiky s ostatními státy. Itálie se nachází v Evropě a od svého sjednocení v roce 1860 je považována za západní velmoc. Jejími hlavními spojenci jsou státy NATO a EU, což jsou dva subjekty, jejichž je Itálie zakládajícím členem. Itálie byla přijata do Organizace spojených národů v roce 1955 a je členem a velkým podporovatelem celé řady mezinárodních organizací, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Všeobecná dohoda o clech a obchodu a Světová obchodní organizace (GATT a WTO), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rada Evropy a Středoevropská iniciativa.
V pravidelných intervalech předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, G7 a Radě EU. Je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Itálie je významným aktérem v oblasti Středomoří a má úzké vztahy s románsky mluvícími zeměmi v Evropě a Latinské Americe. Ačkoli se jedná o sekulární stát,[1] v Římě sídlí papež a katolická církev, která má vlastní rozsáhlou diplomatickou síť. Itálie v současnosti velí různým mnohonárodnostním silám a má po celém světě rozmístěny jednotky bojující proti organizovanému zločinu, nezákonnému obchodu s drogami, obchodování s lidmi, pirátství a terorismu.
Dějiny
Národní sjednocení
Risorgimento byla éra od roku 1829 do roku 1870, během které vzniklo italské národní povědomí. Italové dosáhli nezávislosti na Rakousku a na rodu Bourbonů a v roce 1861 byla Itálie sjednocena.[2][3] Papež vyzval Francii, aby sjednocení zabránila, protože se obával, že ztráta kontroly nad Papežským státem oslabí církev a dá liberálům výhodu nad konzervativními katolíky.[4] V roce 1870 italská armáda obsadila Řím a Itálie později založila společně s Německem a Rakouskem Trojspolek (1882).
První světová válka
Itálie vedla v letech 1911–1912 válku s Osmanskou říší. Výsledkem byla výhra Itálie. Do roku 1915 získala Itálie v Africe kolonii na pobřeží Rudého moře (Eritrea), velký protektorát v Somálsku a správní úřad v bývalé turecké Libyi. Mimo Afriku měla Itálie malou koncesi v Tchien-ťinu v Číně (po boxerském povstání) a na Dodekanéských ostrovech u pobřeží Turecka.
Itálie se rozhodla zúčastnit se první světové války jako stát Dohody s Francií a Velkou Británií. Toto rozhodnutí učinili premiér Antonio Salandra a ministr zahraničí Sidney Sonnino. Itálie také obsadila jižní Albánii a zřídila v Albánií protektorát, který trval až do roku 1920.[5]
Státy Dohody v roce 1918 porazili Rakouské císařství a Itálie se tak stala jedním z hlavních vítězů války. Na pařížské mírové konferenci v roce 1919 se premiér Vittorio Emanuele Orlando soustředil téměř výhradně na územní zisky, ale získal mnohem méně, než chtěl, a Italové byli obzvlášť rozhořčeni, když jim byla odepřena kontrola nad městem Rijeka. Konference pod vedením Británie, Francie a Spojených států amerických odmítla přidělit Dalmacii a Albánii Itálii, jak bylo slíbeno v Londýnské smlouvě. Itálie také nezískala žádné území z rozpadu Osmanské říše. V Itálii propukly občanské nepokoje mezi nacionalisty, kteří podporovali válku a stavěli se proti tomu, co nazývali „zmrzačené vítězství“ a levičáky, kteří byli proti válce.[6]
Fašismus (1922–43)
Fašistická vláda, která se dostala k moci s Benitem Mussolinim v roce 1922, se snažila zvětšit velikost Italské říše a uspokojit nároky italských iredentistů. V letech 1935–36 byla Itálie při své druhé invazi do Etiopie úspěšná a sloučila svá nově dobytá území se svými staršími východoafrickými koloniemi. V roce 1939 Itálie napadla Albánii a začlenila ji do fašistického státu. Během druhé světové války (1939–45) vytvořila Itálie alianci s Německem (a nominálně také s Japonskem). Zmocnila se několika území (včetně částí Francie, Řecka, Egypta a Tuniska). Na konci války byla vytlačena ze všech svých kolonií a protektorátů.[7][8]
Republikánská éra
Po občanské válce v letech 1943–1945 a následné hospodářské krizi se Itálie po referendu stala republikou,[9] zažila hospodářský zázrak, vstoupila do NATO a stala se zakládajícím členem Evropské unie.[10] Itálie získala v roce 1950 důvěru OSN pro správu Somalilandu. Když se Somálsko v roce 1960 osamostatnilo, skončila osm desetiletí dlouhá kolonialistická éra Itálie.
Vztahy podle regionu a země
Afrika
Stát | Začátek formálních vztahů | Poznámky |
---|---|---|
Alžírsko Alžírsko | Viz Alžírsko-italské vztahy
| |
Angola Angola | 4. června 1976 | Obě země navázaly diplomatické styky 4. června 1976.[11] |
Benin Benin | 30. listopadu 1961 | Obě země navázaly diplomatické styky 30. listopadu 1961, kdy první velvyslanec Itálie v Dahomejském království pan Renzo Luigi Romanelli předal své pověřovací listiny prezidentu Hubertu Magovi.[12] |
Burkina Faso Burkina Faso | ||
Egypt Egypt | Viz Egyptsko-italské vztahy Počátek vztahů se datuje do období Římské říše. Během druhé světové války však byly vztahy napjaté, protože Itálie napadla Egypt. Po válce se však vztahy obnovily a jsou blízké. Egypt má zastoupení v Římě a Miláně, zatímco Itálie má zastoupení v Káhiře a Alexandrii, oba státy jsou také členy Unie pro Středomoří. Vztahy se zhoršily po únosu a zabití italského studenta Giulia Regeniho. Egypt byl italskými úřady a veřejností obviňován z nedostatečné transparentnosti.
| |
Eritrea Eritrea | Viz Eritrejsko-italské vztahy | |
Etiopie Etiopie | Viz Etiopijsko-italské vztahy
| |
Jižní Afrika Jižní Afrika | 1929 | Viz Italsko-jihoafrické vztahy
|
Keňa Keňa | 1963 | Viz Italsko-keňské vztahy |
Komory Komory | 1. listopadu 1976 | Obě země navázaly diplomatické styky 1. listopadu 1976. |
Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika |
| |
Libye Libye | 1947 | Viz Italsko-lybijské vztahy |
Mauritánie Mauritánie | ||
Somálsko Somálsko | Viz Italsko-somálské vztahy
| |
Tunisko Tunisko | 1957 | Viz Italsko-tuniské vztahy
|
Uganda Uganda | 1962 | Obě země navázaly diplomatické styky v roce 1962.[19] |
Amerika
Stát | Začátek formálních vztahů | Poznámky |
---|---|---|
Argentina Argentina | 1837 | Viz Argentinsko-italské vztahy
|
Belize Belize | 1. října 1982 |
|
Bolívie Bolívie | 25. května 1864 | |
Brazílie Brazílie | 1861 | Viz Brazilsko-italské vztahy
|
Dominika Dominika | ||
Dominikánská republika Dominikánská republika |
| |
Grenada Grenada | ||
Guyana Guyana | 1967 | Obě země navázaly diplomatické styky 12. dubna 1967.[30] |
Chile Chile | 1864 | Viz Chilsko-italské vztahy
|
Kanada Kanada | 1947 | Viz Italsko-kanadské vztahy
|
Kolumbie Kolumbie | 1847 | Viz Italsko-kolumbijské vztahy
|
Kostarika Kostarika |
| |
Kuba Kuba | ||
Mexiko Mexiko | 1874 | Viz Italsko-mexické vztahy
|
Paraguay Paraguay | 1867 | |
Peru Peru | 23. prosince 1874 | |
Salvador Salvador |
| |
Spojené státy americké Spojené státy americké | 11. dubna 1861 | Viz Americko-italské vztahy Spojené státy americké mají s Itálií zvláštní a přátelský vztah. Itálie a USA jsou spojenci v NATO a spolupracují v OSN, v různých regionálních organizacích a bilaterálně. Podle dlouhodobých bilaterálních dohod vyplývajících z členství v NATO hostí Itálie vojenské síly USA ve Vicenze a Livornu (armáda); Avianu (letectvo); a Sigonelle, Gaetě a Neapoli – domovský přístav pro šestou flotilu amerického námořnictva. Spojené státy americké mají v Itálii umístěných asi 16 000 vojáků. Vojenská akademie NATO se nachází v Cecchignole, římské čtvrti.
|
Uruguay Uruguay | 1861 | Viz Italsko-uruguayské vztahy
|
Venezuela Venezuela | 1861 | Viz Italsko-venezuelské vztahy |
Asie
Stát | Začátek formálních vztahů | Poznámky |
---|---|---|
Afghánistán Afghánistán | ~1919 | Viz Afghánsko-italské vztahy
|
Arménie Arménie | Viz Arménsko-italské vztahy
| |
Ázerbájdžán Ázerbájdžán | Viz Ázerbájdžánsko-italské vztahy | |
Bangladéš Bangladéš | ~1972 | Vztahy mezi dvěma zeměmi byly a jsou na velmi vysoké úrovni. Bangladéš je pro Itálii obrovským dovozním trhem. |
Čína Čína | 1970 | Viz Čínsko-italské vztahy V roce 2005 oslavily Itálie a Čínská lidová republika 35. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma národy. Mohutný čínský vývoz textilu a obuvi do Itálie však údajně vyvolává rostoucí obavy. |
Filipíny Filipíny | 1947 | Viz Filipínsko-italské vztahy |
Gruzie Gruzie | Viz Gruzínsko-italské vztahy | |
Indie Indie | 1950 | Viz Indicko-italské vztahy
V roce 2012 se vztahy po případu Enrica Lexieho zhoršily.
|
Indonésie Indonésie | 1952 | Viz Indonésko-italské vztahy
|
Irák Irák | Viz Irácko-italské vztahy | |
Izrael Izrael | 1948 | Viz Italsko-izraelské vztahy
|
Írán Írán | Viz Italsko-íránské vztahy Obchod mezi Íránem a Itálií činil v roce 2001 2,7 miliardy USD[60] a v roce 2003 3,852 miliardy eur.[61] V roce 2005 byla Itálie třetím největším obchodním partnerem Íránu.[62] Itálie byla počátkem roku 2006 hlavním obchodním partnerem Íránu v Evropské unii.[63] Přestože Itálie má stejně jako mnoho států Evropské unie velkou populaci členů MKO, oficiálně považuje skupinu za teroristickou organizaci.[64] | |
Japonsko Japonsko | 1. března 1867 | Viz Italsko-japonské vztahy
|
Jižní Korea Jižní Korea | 26. června 1884[68] | Viz Italsko-jihokorejské vztahy Diplomatické vztahy mezi Italským královstvím a Korejským královstvím byly navázány 26. června 1884 a znovu mezi Italskou republikou a Korejskou republikou 24. listopadu 1956.[69]
|
Katar Katar | Viz Italsko-katarské vztahy | |
Kazachstán Kazachstán | 1992 | Viz Italsko-kazachstánské vztahy |
Libanon Libanon | Viz Italsko-libanonské vztahy
| |
Maledivy Maledivy | 1966 | |
Malajsie Malajsie | Viz Italsko-malajsijské vztahy
| |
Omán Omán | 26. ledna 1972 | Obě země navázaly diplomatické styky 26. ledna 1972.[79] |
Pákistán Pákistán |
| |
Saúdská Arábie Saúdská Arábie | Viz Italsko-saúdskoarabské vztahy | |
Severní Korea Severní Korea | 4. ledna 2000[82] | Viz Italsko-severokorejské vztahy |
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty | ||
Srí Lanka Srí Lanka | 18. dubna 1950 | Itálie a Srí Lanka udržují silné vztahy, jejichž počátek se klade do 1. století.[83] |
Thajsko Thajsko | 1870 | |
Turecko Turecko | 1856 | Viz Italsko-turecké vztahy
|
Vietnam Vietnam | 23. března 1973 | Viz Italsko-vietnamské vztahy
|
Evropa
Stát | Začátek formálních vztahů | Poznámky |
---|---|---|
Albánie Albánie | 1912 | Viz Albánsko-italské vztahy Italské království v roce 1912 podpořilo albánskou deklaraci nezávislosti. Viz též Arberešové, Italský protektorát v Albánii (1917–1920), Italská invaze do Albánie, Italský protektorát v Albánii (1939–1943) a Italští kolonisté v Albánii
|
Andorra Andorra | Itálie je v Andoře zastoupena prostřednictvím svého velvyslanectví v Madridu ve Španělsku a honorárního konzulátu v Andoře la Velle. | |
Belgie Belgie |
| |
Bělorusko Bělorusko | ||
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina |
| |
Bulharsko Bulharsko | 1879 | Viz Bulharsko-italské vztahy |
Černá Hora Černá Hora | 14. června 2006 |
|
Česko Česko | ||
Dánsko Dánsko | Viz Dánsko-italské vztahy
| |
Estonsko Estonsko |
| |
Finsko Finsko | Viz Finsko-italské vztahy
| |
Francie Francie | Viz Francouzsko-italské vztahy
| |
Chorvatsko Chorvatsko | 17. ledna 1992 | Viz Chorvatsko-italské vztahy
|
Irsko Irsko |
| |
Island Island |
| |
Kosovo Kosovo | Viz Italsko-kosovské vztahy Itálie uznala Kosovo 21. února 2008.[105][106] Itálie má od 15. května 2008 velvyslanectví v Prištině. Kosovo otevře velvyslanectví v Římě.
| |
Kypr Kypr |
| |
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko | ||
Litva Litva |
| |
Lotyšsko Lotyšsko | 30. srpna 1991 |
|
Lucembursko Lucembursko | 1902 |
|
Maďarsko Maďarsko |
| |
Malta Malta | Viz Italsko-maltské vztahy
| |
Moldavsko Moldavsko | Viz Italsko-moldavské vztahy
| |
Monako Monako | ||
Německo Německo | Viz Italsko-německé vztahy
| |
Nizozemsko Nizozemsko |
| |
Norsko Norsko |
| |
Polsko Polsko | 1919 | Viz Italsko-polské vztahy
|
Portugalsko Portugalsko | 1860 | Viz Italsko-portugalské vztahy |
Rakousko Rakousko | Viz Italsko-rakouské vztahy
| |
Rumunsko Rumunsko | 23. dubna 1873 | Viz Italsko-rumunské vztahy
|
Rusko Rusko | Viz Italsko-ruské vztahy V roce 2006 Rusko a Itálie podepsaly protokol o spolupráci v boji proti zločinu a obraně občanských svobod. Vztahy mezi Ruskem a Itálií sahají daleko do minulosti. Mnoho ruských studentů přijíždí každý rok do Itálie studovat na italských univerzitách. Itálie měla také dlouhou dobu největší komunistickou stranu v západním světě s více než 2 miliony členů.
| |
Řecko Řecko | 1861 | Viz Italsko-řecké vztahy V moderní době obě země navázaly diplomatické vztahy v roce 1861, bezprostředně po sjednocení Itálie, a sdílejí zvláštní vztah.
|
San Marino San Marino | Viz Italsko-sanmarinské vztahy
| |
Severní Makedonie Severní Makedonie | 1991 |
|
Slovensko Slovensko |
| |
Slovinsko Slovinsko | Viz Italsko-slovinské vztahy
| |
Spojené království Spojené království | Viz Britsko-italské vztahy Ačkoli byly během druhé světové války nepřátelé, Spojené království a Itálie se v průběhu historie obecně těšily vřelému a přátelskému vztahu. Oba státy jsou řádnými členy NATO, OBSE a G7.[122] Do Itálie ročně zavítá 4 až 5 milionů britských turistů, zatímco do Spojeného království 1 milion italských turistů. V Itálii žije asi 30 000 britských státních příslušníků (viz Britové v Itálii). Ve Spojeném království žije asi 233 000 lidí italského původu (viz Italové ve Spojeném království, Italští Skotové a Velšští Italové). | |
Srbsko Srbsko | 1879 | Viz Italsko-srbské vztahy |
Španělsko Španělsko | Viz Italsko-španělské vztahy Obě země navázaly diplomatické styky po sjednocení Itálie. Vztahy mezi Itálií a Španělskem zůstávají po staletí silné a přátelské díky společné politice, kultuře a historii.
| |
Švédsko Švédsko | Viz Italsko-švédské vztahy
| |
Švýcarsko Švýcarsko | Viz Italsko-švýcarské vztahy
| |
Ukrajina Ukrajina | 1992 | Viz Italsko-ukrajinské vztahy
|
Vatikán Vatikán | Viz Italsko-vatikánské vztahy Vzhledem k velikosti Vatikánu sídlí velvyslanectví akreditovaná u Svatého stolce na italském území. Smlouvy podepsané mezi Itálií a Vatikánem taková velvyslanectví povolují. Velvyslanectví Itálie při Svatém stolci je mezi zahraničními ambasádami jedinečné tím, že je jediným velvyslanectvím se sídlem na svém domácím území. Svatý stolec udržuje formální diplomatické vztahy se 176 suverénními státy, Evropskou unií a Maltézským řádem; 69 diplomatických misí akreditovaných u Svatého stolce se nachází v Římě, i když tak tyto země mají dvě velvyslanectví na stejném městě, protože na základě dohody mezi Svatým stolcem a Itálií nemůže být stejná osoba akreditována současně v obou. Jasně to ukazuje skutečnost, že Itálie uznává Čínskou lidovou republiku, a proto je v Římě čínské velvyslanectví. Vatikán však Tchaj-wan uznává, a proto je v Římě také tchajwanské velvyslanectví u Svatého stolce. Protože Itálie byla první zemí, která uznala Svatý stolec jako suverénní národ, jejich velvyslanectví bylo založeno jako první. |
Oceánie
Stát | Začátek formálních vztahů | Poznámky |
---|---|---|
Austrálie Austrálie | Viz Australsko-italské vztahy
| |
Nový Zéland Nový Zéland |
| |
Samoa Samoa | 25. května 1987 | Obě země navázaly diplomatické styky 25. května 1987.[130] |
Vanuatu Vanuatu | Itálie má honorární konzulát v Port Vila. |
Mezinárodní instituce
Itálie je součástí OSN, EU, NATO, OECD, OBSE, Výboru pro rozvojovou pomoc, WTO, G7, G20, Unie pro Středomoří, Latinské unie, Rady Evropy, Středoevropské iniciativy, Asijsko-evropského setkání, Fóra hlavních ekonomik o energii a změně klimatu, Mezinárodní solární aliance, Sjednocení pro konsensus a několika Kontaktních skupin.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Foreign relations of Italy na anglické Wikipedii.
- ↑ Články 3, 7, 8, 19, 20 italské ústavy; nález Ústavního soudu sp. 203/1989
- ↑ COLLIER, Martin. Italian Unification 1820–71. [s.l.]: [s.n.], 2003. (anglicky)
- ↑ TAYLOR. Struggle for Mastery. [s.l.]: [s.n.] S. 99–125. (anglicky)
- ↑ HALES, E.E.Y. Pio Nono: A Study in European Politics and Religion in the Nineteenth Century. [s.l.]: [s.n.], 1954. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ THOMAS, Nigel. Armies in the Balkans 1914–18. [s.l.]: Osprey Publishing, 2001. S. 17. (anglicky)
- ↑ BURGWYN, H. James. The legend of the mutilated victory: Italy, the Great War, and the Paris Peace Conference, 1915-1919. [s.l.]: [s.n.], 1993. (anglicky)
- ↑ AZZI, Stephen Corrado. The Historiography of fascist foreign policy. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 187–203. (anglicky)
- ↑ BURGWYN, H. James. Italian foreign policy in the interwar period, 1918-1940. [s.l.]: Greenwood, 1997. (anglicky)
- ↑ Damage Foreshadows A-Bomb Test , 1946/06/06. [s.l.]: Universal Studios Dostupné online.
- ↑ LORENZINI, Sara. The roots of a 'statesman': De Gasperi's foreign policy. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 473–484. (anglicky)
- ↑ mirex.gov.ao [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Europe, France outremer Issues 382-392. [s.l.]: [s.n.], 1961. S. 48. (francouzsky)
- ↑ Rete diplomatica. web.archive.org [online]. 2019-12-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-27.
- ↑ Ambasciata del Sudafrica Roma/Italia. lnx.sudafrica.it [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Country of accreditation. web.archive.org [online]. 2019-09-04 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-04.
- ↑ Consular network. web.archive.org [online]. 2019-09-04 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-04.
- ↑ Three killed in attack on UN World Food Programme convoy in DR Congo | UN News. news.un.org [online]. 2021-02-22 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-03.
- ↑ Political cooperation. web.archive.org [online]. 2019-09-02 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02.
- ↑ Ambasciata d'Italia a BuenosAires. web.archive.org [online]. 2016-02-15 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-15.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-30.
- ↑ Mexico - New Italian honorary consul appointed in Playa del Carmen. web.archive.org [online]. 2016-12-31 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-31.
- ↑ Ambasciata d'Italia - Brasilia. web.archive.org [online]. 2020-12-04 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-04.
- ↑ Consolato Generale - Curitiba. web.archive.org [online]. 2020-11-30 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-30.
- ↑ Consolato Generale - Porto Alegre. web.archive.org [online]. 2020-12-01 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-01.
- ↑ Consolato Generale - Rio de Janeiro. web.archive.org [online]. 2020-12-02 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-02.
- ↑ Consolato Generale - San Paolo. web.archive.org [online]. 2020-12-01 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-01.
- ↑ Consolato - Recife. web.archive.org [online]. 2020-12-02 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-02.
- ↑ a b Countries of concurrent accreditation. web.archive.org [online]. 2019-04-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-26.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
- ↑ Embajada de Chile en Italia. web.archive.org [online]. 2014-11-09 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-09.
- ↑ CANADA, Global Affairs. Canada and Italy. GAC [online]. 2021-08-05 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Ambasciata d'Italia a Ottawa, Home Page. web.archive.org [online]. 2013-07-17 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-17.
- ↑ Consolato Generale d'Italia a Toronto. web.archive.org [online]. 2013-07-14 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-14.
- ↑ Consolato Generale d'Italia a Vancouver. web.archive.org [online]. 2010-10-07 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-07.
- ↑ Inicio | Embajada de Colombia. italia.embajada.gov.co [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Cuba en Italia | CUBADIPLOMATICA. web.archive.org [online]. 2017-08-11 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-11.
- ↑ Ambasciata d'Italia - L'Avana. web.archive.org [online]. 2017-08-11 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-11.
- ↑ Inicio. embamex.sre.gob.mx [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ consulmex.sre.gob.mx [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Embajadas Italia. web.archive.org [online]. 2012-02-17 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-17.
- ↑ Embajada del Perú en Italia (página home). web.archive.org [online]. 2014-10-16 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-16.
- ↑ Embajada de Italia en Montevideo. web.archive.org [online]. 2009-07-20 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-20.
- ↑ Embassy of the Islamic Republic of Afghanistan in Italy. web.archive.org [online]. 2011-02-03 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-03.
- ↑ Embassy of the Islamic Republic of Afghanistan in Italy. web.archive.org [online]. 2010-01-07 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07.
- ↑ SAIKAL, Amin; FARHADI, A. G. Ravan; NOURZHANOV, Kirill. Modern Afghanistan: A History of Struggle and Survival. [s.l.]: Bloomsbury Academic 358 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84511-316-2. S. 64. (anglicky) Google-Books-ID: MuF55mSIt4EC.
- ↑ LANSFORD, Tom. A Bitter Harvest: US Foreign Policy and Afghanistan. [s.l.]: Ashgate 224 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-3615-1. S. 2. (anglicky) Google-Books-ID: n1pKnc3RJGIC.
- ↑ Index. web.archive.org [online]. 2008-12-13 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-13.
- ↑ Ambasciata d'Italia a Jerevan. web.archive.org [online]. 2011-11-05 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-05.
- ↑ Embassy of Italy in Baku. web.archive.org [online]. 2008-12-10 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-10.
- ↑ Ambasciata d'Italia a Tbilisi. web.archive.org [online]. 2012-02-13 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-13.
- ↑ Embassy of India, Rome, Italy. www.indianembassyrome.gov.in [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Ambasciata d'Italia a New Delhi. web.archive.org [online]. 2015-06-26 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-26.
- ↑ Consulate General of Italy in Mumbai. web.archive.org [online]. 2009-07-06 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-06.
- ↑ POST, The Jakarta. Italy to boost relations with RI, honors 3 Indonesians. The Jakarta Post [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italy-Indonesia: possible trade increase from $4.5 to 25 billion - partnership for major investments, says Terzi. web.archive.org [online]. 2020-06-05 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-05.
- ↑ ASIANEWS.IT. Jakarta and Rome promoting interfaith dialogue to counter extremism. www.asianews.it [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Consulate General of Italy in Jerusalem. web.archive.org [online]. 2012-03-13 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-13.
- ↑ embassies.gov.il [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Iran-Italy trade hits dlrs 2.7 bn in 1st 11 months. web.archive.org [online]. 2011-09-26 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-26.
- ↑ Iran Daily. web.archive.org [online]. 2008-10-04 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-04.
- ↑ The Cost of Economic Sanctions on Major Exporters to Iran. web.archive.org [online]. 2011-07-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-09.
- ↑ Italy remains top trading partner of Iran in EU. web.archive.org [online]. 2011-11-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-25.
- ↑ سایت ایران دیدبان|. web.archive.org [online]. 2011-09-29 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-29.
- ↑ Consolato Generale d'Italia ad Osaka. web.archive.org [online]. 2011-10-07 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-07.
- ↑ Ambasciata del Giappone in Italia. Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Consolato Generale del Giappone a Milano. Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Ministry of Foreign Affairs, Republic of Korea. web.archive.org [online]. 2013-12-24 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-24.
- ↑ KOREA, Ministry of Foreign Affairs, Republic of. Search | Ministry of Foreign Affairs, Republic of Korea. www.mofa.go.kr [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (korejsky)
- ↑ Ambasciata d'Italia a Seoul, Home Page. web.archive.org [online]. 2015-03-12 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-12.
- ↑ 주 이탈리아 대한민국 대사관. web.archive.org [online]. 2017-12-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-09.
- ↑ 주 이탈리아 대한민국 대사관. web.archive.org [online]. 2018-01-27 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-27.
- ↑ a b Qatar-Italy Relations. web.archive.org [online]. 2018-06-16 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-16.
- ↑ INFORM.KZ. Meeting in Rome: Kazakhstan, Italy discuss cooperation across many spheres: 16 February 2018, 10:33 - news on inform.kz. www.inform.kz [online]. 2018-02-16 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ambasciata del Libano in Italia – Sito Ufficiale dell'Ambasciata del Libano إالموقع الرسمي للسفارة اللبنانية في إيطاليا. web.archive.org [online]. 2020-11-28 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-28.
- ↑ Gazzetta Ufficiale. www.gazzettaufficiale.it [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ALIZZI, Antonio; FIORANI, Valeria Piacentini. Nel paese dei cedri: Gli studenti dell’Università Cattolica raccontano. [s.l.]: EDUCatt - Ente per il diritto allo studio universitario dell'Università Cattolica 293 s. Dostupné online. ISBN 978-88-6780-391-0. (italsky) Google-Books-ID: ACi_AwAAQBAJ.
- ↑ Ambasciata d'Italia a Kuala Lumpur, Home Page. web.archive.org [online]. 2014-01-03 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-03.
- ↑ OFM_ADMIN_3. Embassy of the Sultanate of Oman, Rome, Italy [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pakistan Times | Top Story: Permanent Membership: Pakistan-Italy oppose UNSC expansion, stress equality. web.archive.org [online]. 2005-03-01 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-03-01.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-21.
- ↑ 북한과의 수교관계. web.archive.org [online]. 2019-07-29 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-29.
- ↑ Sri Lanka - Italy Relations | Embassy of Sri Lanka. embassy.nettech.it [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-11.
- ↑ T.C. Roma Büyükelçiliği - Ambasciata di Turchia a Roma. web.archive.org [online]. 2009-08-31 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-31.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-13.
- ↑ Albania: Italians move across Adriatic 'seeking work'. BBC News. 2014-06-06. Dostupné online [cit. 2023-06-28]. (anglicky)
- ↑ In Italy Online - Ethnic Italy - The History of Albanians in Italy. web.archive.org [online]. 2014-10-06 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06.
- ↑ Diplomatie.be. www.diplomatie.be [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Embassy of Italy in Bruxelles. web.archive.org [online]. 2010-10-07 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-07.
- ↑ Vice-Consulat d'Italie à Mons. web.archive.org [online]. 2009-06-07 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-07.
- ↑ Agenzia Consolare d'Italia a Genk. web.archive.org [online]. 2009-04-27 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-27.
- ↑ Ambasciata della Repubblica di Belarus :: Sito ufficiale dell’Ambasciata bielorussa in Italia. web.archive.org [online]. 2009-04-22 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-22.
- ↑ Генерално консулство на Република България, Милано, Италия - Уважаеми посетители, уважаеми сънародници,. web.archive.org [online]. 2009-04-16 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.
- ↑ Посолство на Република България в Рим, Италия - Dear visitors,. web.archive.org [online]. 2009-03-24 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-24.
- ↑ Embassy of Italy in Sofia. web.archive.org [online]. 2009-07-20 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-20.
- ↑ Generální konzulát České republiky v Miláně. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ INTERNAZIONALE, Ministero degli Affari Esteri e della Cooperazione. Ambasciata d' Italia Praga – Il nuovo sito Ambasciata d'Italia a Praga [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ La rete consolare. web.archive.org [online]. 2019-08-06 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06.
- ↑ Estonian Embassy in Rome. web.archive.org [online]. 2015-02-20 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-20.
- ↑ Embassy of Italy in Tallinn. web.archive.org [online]. 2016-11-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-09.
- ↑ Etusivu. Suomi ulkomailla: Italia [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (finsky)
- ↑ Irish embassy in Rome. Irish embassy in Rome [online]. 2023-03-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-28. (italsky)
- ↑ English < Tungumál < France (Embassy) < Missions Abroad < Iceland.org - The Icelandic Foreign Service. web.archive.org [online]. 2011-05-28 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-28.
- ↑ Embassy of Italy in Oslo. web.archive.org [online]. 2009-08-11 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-11.
- ↑ Governo Italiano - Comunicati stampa del Consiglio dei Ministri. web.archive.org [online]. 2008-04-02 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-02.
- ↑ Kosovo, Italia riconosce indipendenza - LASTAMPA.it. web.archive.org [online]. 2008-04-30 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-30.
- ↑ LR AMBASADA ITALIJOS RESPUBLIKOJE, MALTOS RESPUBLIKAI, SAN MARINO RESPUBLIKAI IR LIBIJAI. web.archive.org [online]. 2013-05-22 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-22.
- ↑ Vēstniecība. www2.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Ambassade d’Italie à Luxembourg. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.
- ↑ Ambasciata del Lussemburgo a Roma: Tutte le info che cerchi. Ambascita Lussemburgo [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pagina principale. web.archive.org [online]. 2016-09-27 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-27.
- ↑ Főoldal. web.archive.org [online]. 2017-09-14 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-14.
- ↑ Ausländer in Deutschland bis 2021: Herkunftsland. Statista [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ambassade Roma (ita) - Homepage. web.archive.org [online]. 2007-03-19 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-19.
- ↑ Consulaat Generaal Milaan (ita) - Homepage. web.archive.org [online]. 2007-05-02 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-02.
- ↑ Consolato generale d'Italia in Amsterdam, Homepage. web.archive.org [online]. 2014-07-08 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-08.
- ↑ The Embassy of The Republic of Poland in Rome. web.archive.org [online]. 2009-02-10 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-10.
- ↑ Maleje liczba Polaków we Włoszech - Nasz Swiat. web.archive.org [online]. 2016-11-03 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-03.
- ↑ Ambasada Italiei la Bucuresti. web.archive.org [online]. 2009-07-16 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-16.
- ↑ REDACȚIA. 4 milioane de români, rezidenți în Italia, Marea Britanie, Spania și Germania. Statistica românilor stabiliți în alte state. G4Media.ro [online]. 2021-08-14 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ SLOVENIA, IZUM-Institute of Information Science, Maribor. Slovenci po svetu :: COBISS+. plus.cobiss.net [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ambasciata d'Italia a Londra, Cooperazione Politica. web.archive.org [online]. 2015-11-08 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-08.
- ↑ Sedi consolari ucraine in Italia.. www.ucrainaviaggi.com [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Leaving Ukraine. news.bbc.co.uk. 2011-03-25. Dostupné online [cit. 2023-06-29]. (anglicky)
- ↑ Home - Australian Embassy. web.archive.org [online]. 2009-07-03 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-03.
- ↑ Embassy of Italy in Canberra. web.archive.org [online]. 2009-07-20 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-20.
- ↑ Consulate General of Italy in Sydney. web.archive.org [online]. 2009-07-21 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-21.
- ↑ Consulate of Italy in Perth. web.archive.org [online]. 2009-08-04 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-04.
- ↑ nzembassy.com - Italy. web.archive.org [online]. 2010-01-02 [cit. 2023-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-02.
- ↑ Countries with Established Diplomatic Relations with Samoa – Samoa Ministry of Foreign Affairs and Trade [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Mezinárodní vztahy (1814–1919)
- Osimská smlouva (1975 s Jugoslávií)
- Rapallská smlouva (1920)
- Seznam diplomatických misí Itálie
- Seznam diplomatických misí v Itálii
- Seznam zahraničních cest uskutečněných premiéry Itálie
- Vízová povinnost pro italské občany
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahraniční vztahy Itálie na Wikimedia Commons
Zahraniční vztahy Evropy | ||
---|---|---|
Země |
| |
Teritoria, kolonie a zámořská území | | |
Území s částečným mezinárodním uznáním | ||
Zaniklé státní struktury | |