Volia veža
Volia veža | |
---|---|
Mírně vlevo najvyšší Volia veža, doprava Žabia veža a Žabí kôň | |
Vrchol | 2370,5 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko Slovensko Polsko Polsko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°10′47″ s. š., 20°4′27″ v. d. |
Volia veža | |
Prvovýstup | Katherine Bröske, Simon Häberlein 1905 |
Hornina | žula |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volia veža (polsky Wołowa Turnia) je pohraniční štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ve skupině zvané Volí chrbát je nejvýraznější. Mezi horolezci je populární 200metrová jihozápadní stěna s pevnou plotnovitou skálou.
Topografie
Od Žabí veže ji odděluje Východní Volia štrbina, od Rohatej vežičky na západě Velká Volia štrbina. Jihozápadní stěnou strmě spadá do Žabí doliny, 400metrovou severo-severovýchodní stěnou do kotle Mořského Oka. Oběma stěnami vede množství horolezeckých cest.[1]
Několik výstupů v jihozápadní stěně
- 1905 Katherine Bröskeová a Simon Häberlein od Východní Voliej štrbiny s obcházením hřebene, I.
- 1927 „Jižní žebro“ Janusz Chmielowski, A. Ferens, Mieczyslaw Swierz, III.
- 1931 Wiesław Stanisławski a J. Staszel, V.
- 1935 „Štáflovka“ Vlasta Štáflová, Karel Čábelka a J. Šabata, V.
- 1962 M. Eštok a Ladislav Janiga, VI A2 (6+).
Dvě cesty má Arno Puškáš – pilířem a komínem, po jedné Michal Orolin (7/7 +), Jarýk Stejskal, ze severu Zbigniew Korosadowicz, Pavel Pochylý a další přední horolezci.
Galerie
- Zleva Žabí kôň, Žabia veža a Volia veža.
- Volí chrbát z Polska, Volia veža vlevo.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volia veža na slovenské Wikipedii.
- ↑ PUŠKÁŠ, Arno. Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca, diel VII, Žabie sedlo - Laliové sedlo hlavní hrebeň Vysokých Tatier. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1981. 290 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volia veža na Wikimedia Commons
- Několik lehčích cest s popisy
- Štáflovka ve Vysokých Tatrách
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách) | |
---|---|
Podcelky | Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry) |
Vybrané vrcholy Východních Tater | Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020) |
Sedla Východních Tater | Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180) |
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách | Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687) |
Sedla v Západních Tatrách | Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917) |