Vinařická hora
Vinařická hora | |
---|---|
Vrchol | 413 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Pohoří | Pražská plošina |
Souřadnice | 50°11′6″ s. š., 14°5′13″ v. d. |
Vinařická hora | |
Hornina | vulkanický nefelinit vypreparovaný z pískovců a opuk |
Povodí | Vltava |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní památka Vinařická hora | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 15. února 1985 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Kladno |
Nadm. výška | 270–413 m n. m. |
Rozloha | 68,36 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko Česko |
Okres | Kladno |
Umístění | Vinařice |
Další informace | |
Kód | 862 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Vinařická hora (413 m) je kopec jeden kilometr severně od Vinařic v okrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do osmdesátých let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Severní, západní a jižní úbočí vrchu je chráněno jaké přírodní památka.
Přírodní poměry
Geomorfologicky spadá Vinařická hora do celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule, okrsku Slánská tabule a podokrsku Libušínská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.
Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 m orientovaná v severojižním směru, do které pak napadaly povrchové horniny. Když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny geologické kuriozity – přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí, a zmíněné povrchové horniny.
Ochrana přírody
Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou; byla zde zřízena naučná stezka. Účelem přírodní památky je ochrana vrcholu sopky s ohroženými teplomilnými společenstvími. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, zlatovlásek obecný, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj., z běžných druhů patří k dominantním dřevinám javor babyka a hloh obecný.
Turistika
Z vrcholu se nabízí daleký kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří (Milešovku, Lovoš, Hazmburk), na jihovýchodě pak mimo jiné Ládví a Žižkovský vysílač.
Galerie
- Vinařická hora pohledem od severovýchodu
- Výhled na severozápad
- Vyhlídka na Vinařice
- Proláklina pod Vinařickou horou
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinařická hora na Wikimedia Commons
- Vznik Vinařické hory na anamici České geologické služby
- Pozůstatky sopečné činnosti na území ČR
- Geologická fotogalerie Vinařické hory (zejména historické snímky z let 1954–1957)
- Geologické informace
- Vinařická hora na stezky.info
- Vinařická hora na stezky.online
Chráněná území v okrese Kladno | |
---|---|
Přírodní parky | |
Chráněné krajinné oblasti | |
Národní přírodní rezervace | Vůznice |
Národní přírodní památky | |
Přírodní rezervace | Cikánský dolík • Údolí Klíčavy • Záplavy |
Přírodní památky | Bohouškova skalka • Červené dolíky • Hradiště • Kalspot • Kovárské stráně • Krnčí a Voleška • Kyšice – Kobyla • Markův mlýn • Mokřiny u Beřovic • Na Pilavě • Ostrov u Jedomělic • Otvovická skála • Pod Šibenicí • Pod Veselovem • Podlešínská skalní jehla • Slánská hora • Smečenská rokle • Smečno • Smradovna • Třebichovická olšinka • Ve Šperkotně • Vinařická hora • Zákolanský potok • Žraločí zuby |