Vilémov (okres Olomouc)

Vilémov
Znak obce VilémovVlajka obce Vilémov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitovel
Obec s rozšířenou působnostíLitovel
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′8″ s. š., 16°59′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel428 (2024)[1]
Rozloha8,55 km²[2]
Katastrální územíVilémov u Litovle
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ783 22
Počet domů155 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVilémov 7
783 22 Cholina
[email protected]
StarostkaIng. Edita Nováková
Oficiální web: www.vilemov-ol.cz
Vilémov
Vilémov
Další údaje
Kód obce568961
Kód části obce182001
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémov je obec v okrese Olomouc. Leží v podhůří Zábřežské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně od Litovle. Obec se svažuje od západu k východu, střední nadmořská výška obce je 401 m n. m. Žije zde 428[1] obyvatel.

Historie

Jméno obce – Wylemow – je poprvé zaznamenáno v zemských deskách olomouckých z roku 1368, kdy ji Janek ze Stražiště prodal Albrechtu ze Stařechovic. Od konce 14. století se vyskytuje název Vilímov, až v roce 1925 získala obec současný název. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovském hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.

V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.

Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantnice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Vilémov 750 751 735 750 750 756 706 546 542 499 492 494 483 432
Počet domů část Vilémov 115 126 136 134 136 137 140 150 147 141 135 139 143 146
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pamětihodnosti a zajímavosti

  • Kostel sv. Kateřiny
  • Výklenková kaple sv. Floriána
  • Smírčí kříž v předzahrádce domu
  • Gorazdovo centrum

Rodáci

  • Vincent Zapletal (1867–1938), katolický biblista, profesor a rektor (1911 a 1912) univerzity ve švýcarském Freiburgu
  • František Kollmann (1871–1939), farmaceut, vynálezce mazání Salviol
  • Antonín Lakomý (1880–1928), autor divadelních her a poezie v hanáckém nářečí
  • Josef Matoušek (1885–?), překladatel

Galerie

  • Kostel sv. Kateřiny s farou
    Kostel sv. Kateřiny s farou
  • Výklenková kaple sv. Floriána
    Výklenková kaple sv. Floriána
  • Přehrada v dolní části obce
    Přehrada v dolní části obce

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vilémov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOUDELA, Miroslav: Paměti obce Vilémova, Danal, Olomouc 1995, ISBN 80-85973-06-5.
  • MACHOVSKÝ, Jan: Region Haná – mapový průvodce památkami, Region Haná, Těšetice 2004.

Související články

Externí odkazy

Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: fca9b3ce-8f70-4809-b0a6-8529635d7a60
  • NKC: ge171371
  • VIAF: 151101064