Tuki Šipir-kagan
Ašına Toťiši 阿史那咄吉世 | |
---|---|
Šıpi-kagan | |
Doba vlády | 609–619 |
Éra vlády | raný středověk |
Korunovace | 611 |
Úplné jméno | Tuki Šipir-kagan |
Tituly | Šipirchán Türk-šad |
Úmrtí | 619 Tchaj-jüan |
Předchůdce | Žangar Kimeneti |
Nástupce | Ilteber Čullu |
Manželka | Ičeng - matka |
Rod | Ašına |
Dynastie | Ašına |
Otec | Žangar Kimeneti |
Matka | Ičeng - manželka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tuki Šipir-kagan[pozn. 1] byl druhý vládce Východoturkucké říše, jedné z nástupníckych států turkuckého kaganátu, které vládl v letech 609–619. Roku 611 byl korunován titulem Šıpi-kagan. Říše byla založena Ašına klanem v 6. století, v původní vlastí Turků – severním (velkém) Mongolsku. Její centrum Ordu, jež byla jedním z dvou hlavních měst, se nacházelo v Orchonském údolí, v legendární oblasti Ötüken.
Život
Toťiši byl vnuk Ašına Šetuův (Baga Išbara) a první syn Ašına Žankanův (Žangar Kimeneti) po kterém získal trůn. Měl dva mladší bratry jménem Ašına Čilifuše (Ilteber Čullu) a Ašına Topi (Illig Bagatur). V levitárním manželství žil se svou matkou, Suejskou Princeznou Ičeng [pozn. 2].
Byl prvním rebelem který se vzbouřil proti čínské svrchovanosti od té doby, co se jeho slavný dědeček Šetu (Baga Išbara) podřídil suejskému císaři Jang-timu. Svými opakovanými útoky proti Suejům (581–618), dosáhl svržení dynastie. Zajistil si podporu sogdských vezírů, kteří mu pomohli přelstít Číňany. V roce 615 byli suejští delegáti pozváni k mírovým jednáním do města Maj v Číně, kde byli všichni pozabíjeni.
Později, s 2000 koňmi a 500 jezdci, výměnou za všechno zlato a ženy v Čchang-anu (Si-an), pomohl Li Šiminovi (Tchaj-cung) porazit Suejy. Měl v úmyslu vyvažovat tchangské síly (618–907). Jeho následníkem se stal jeho mladší bratr Čilifuše (Ilteber Čullu).
Jména a tituly
- Tuki Šipir-kagan nebo jen Šipirchán Türk-šad
- a také Šıpi-kagan (čínsky v českém přepisu Š'-pi kche-chan, pchin-jinem shǐbì kěhàn, znaky 始畢可汗)
- osobní jméno Ašına Toťiši (čínsky v českém přepisu A-š'-na Tuo-ťi-ši, pchin-jinem āshǐnà duōjíshì, znaky 阿史那咄吉世)[1]
Poznámky
- ↑ nebo podle variantů v jiných jazycích: Tuoťi, Sipi, Ših-Pi, Š'pi-kagan, Čchiouli Šip, Tuťieli, Tuki Šipir-kagan, Sipi, Tugi Šipir-chán
- ↑ Ičeng Kungču (čínsky v českém přepisu I-čcheng Kung-ču, pchin-jinem yìchéng gōngzhǔ, znaky 義成公主/义成公主)
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Shibi Khan na anglické Wikipedii a Shibi Khan na srbochorvatské Wikipedii.
Související články
Předchůdce: Žangar Kimeneti | Tuki Šipir 2. Kagan Turkutů z Ašınovského klanu Východoturkucký kaganát (609–619) | Nástupce: Ilteber Čullu |
Turkuti | |
---|---|
Turkucký kaganát | Bumin • Kara Issik • Kušu Mukan • Arslan Topo • Amrak Anlo • Baga Išbara • Kur Baga • Tunga Turan • (Císařovna Ašına) • (Töremen Apa) |
Východoturkucký kaganát | Žangar Kimeneti • Tuki Šipir • Ilteber Čullu • Illig Bagatur • (Kür-šad) |
Kagani pod čínským Ťimi systémem | Čelebi • Il-Čur Kübe • Ašına Nišufu • Ašına Funien |
Západoturkucký kaganát | (Їstämi) • Karačürün Tardu • Nikul Čullu • Arslan Taman • Šad Küj • Tung Jabgu • Külüg Sibir • Türk Tegin • Nizük Tuglug • Išbara Teriš • Irbis Türk • Bagatur Jabgu • Irbis Išbara • Irbis Šadküj • Ulug Išbara • (Baga-šad) • (Böri-šad) |
Západoturkucký protektorát | exilový dúm A |
Kutlucký kaganát | Il-Teriš • Bäkčor Kapagan • Fuťü Bogü • Türük Bilge • Jollug Tegin • Tengri Kul • Kutluk Jabgu • Il-Itmiš • Özmiš • Kulun Beg • (Kül-tegin) • (Tonjukuk-tegin) |
Turkucká kultura | Ašına klan • Tengrismus • Asena • Ötüken • Sujáb • Kagan • Kurultaj • Jabgu • Šad • Ilteber • Staroturecký jazyk • Staroturecká abeceda • Orchonské písmo • Orchonské údolí |
Turkucké války a smlouvy | Turkucká občanská válka • Persko-Turecké války (První, Druhá, Třetí) • Tchaj-cungové tažení proti Východním Tchu-ťüe • Sejentaové • Tchaj-cungové tažení proti Západím Tchu-ťüe • Iliská říční smlouva |