Subsistit in

Na této stránce se právě pracuje.

Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.

---

Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.

Subsistit in (subsistuje v; trvá v; existuje v; spočívá v; uskutečňuje se v...) je latinská fráze, která se objevuje v dokumentu Lumen gentium^[1] o církvi z II. vatikánského koncilu katolické církve. Od koncilu se vedou spory o důvod používání výrazu „subsistuje v“ namísto prostého „je“. Obecně platí, že ti, kteří v církevním učení II. vatikánského koncilu vidí jen malou nebo žádnou změnu, trvají na ekvivalenci slov subsistit in a „je“. Ti, kdo poukazují na nový, ekumenický směr II. vatikánského koncilu, trvají na tom, že tento termín byl zaveden jako kompromis po dlouhých diskusích a uznává nové prvky v učení koncilu.

Kontext výroku je následující (zvýraznění přidáno):^[1]

Tato církev, ustavená a uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (subsistit, uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním. Ovšem i mimo její organismus je mnoho prvků posvěcení a pravdy, které jako dary vlastní Kristově církvi vybízejí ke katolické jednotě.^[2]

Haec Ecclesia, in hoc mundo ut societas constituta et ordinata, subsistit in Ecclesia catholica, a successore Petri et Episcopis in eius communione gubernata, licet extra eius compaginem elementa plura sanctificationis et veritatis inveniantur, quae ut dona Ecclesiae Christi propria, ad unitatem catholicam impellunt.^[1] (latinsky)

— Lumen gentium, 8

Jedná se o debatu o vnějších aspektech, o institucionální integritě církve, o plnosti prostředků spásy.^[3]

Správný význam slova „subsistuje v“ má důležité důsledky pro to, jak katolická církev vnímá sama sebe a své vztahy s ostatními křesťanskými společenstvími a jinými náboženstvími. Byly vzneseny otázky, zda Lumen gentium změnilo dlouholetou frázi, podle níž Kristova církev je (latinsky est) katolická církev.^[4]

Mystici corporis Christi uvádí: „tato pravá církev Ježíše Krista“ a „mystické tělo Kristovo“ je „jedna, svatá, katolická, apoštolská a římská církev“.^[5] Toto stanovisko bylo později potvrzeno v Humani generis.^[6]

Lumen gentium uznává, že i ostatní křesťanská církevní společenství mají prvky posvěcení a pravdy. A koncil použil tradiční termín „církev“ – ve smyslu „partikulární církev“, nikoli „univerzální církev“ – pro označení východních církví, které nejsou v plném společenství s katolickou církví. „Tyto církve,“ píše se v něm, „jsou sice od nás odděleny, ale mají pravé svátosti a především díky apoštolské posloupnosti kněžství a eucharistii, čímž jsou s námi spojeny v nejtěsnější blízkosti“.

Katolická církev použila na Druhém vatikánském koncilu formuli „subsistuje v“ i „ je“, když v dekretu o východních církvích uvedla: „Svatá katolická církev, která je mystickým tělem Kristovým, se skládá z věřících, kteří jsou organicky spojeni v Duchu svatém stejnou vírou, stejnými svátostmi a stejným vedením“.

Před protestantskou reformací v 16. století i po ní katolická teologie ztotožňovala Kristovu církev s katolickou církví. To pokračovalo i v učení papežů Pia XI. a Pia XII. Na Druhém vatikánském koncilu obsahoval přípravný návrh dekretu o církvi toto dlouho zastávané učení, které v návaznosti na Pia XII. ztotožňovalo mystické tělo Kristovo s katolickou církví.^[3]

Americký ekleziolog Joseph A. Komonchak uvádí diskusi o tomto učení na koncilu. Podle něj koncilní doktrinální komise vysvětlila změnu v konečném návrhu Lumen gentium z „je“ na „subsistuje v“, „aby tento výraz lépe odpovídal tvrzení o církevních prvcích, které jsou přítomny jinde“. Komončak poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že „někteří chtěli výrok posílit, jiní oslabit“, rozhodla se Nauková komise II. vatikánského koncilu zůstat u změny slovesa. Navrhuje, abychom podle „prvního pravidla koncilní hermeneutiky“ zkoumali výroky II. vatikánského koncilu o těchto „církevních prvcích“, které se nacházejí mimo katolickou církev. Zmiňuje, že tentýž dokument Lumen gentium raději hovořil o těch, kdo jsou „plně začleněni“ do církve, a vyhnul se termínu „členství“, aniž by však vysvětlil proč. Zmínil, že „několik prvků posvěcení a pravdy se nachází mimo její viditelnou strukturu“. Mezi takové prvky či pozůstatky, které byly zmíněny jako „přítomné jinde“, patří vliv Ducha, pomůcky ke spáse, částečné vyznání víry a svátosti. To je posíleno v dekretu o ekumenismu (Unitatis redintegratio), kde se říká: „Velmi mnoho, z těch nejvýznamnějších prvků a darů, které společně budují a oživují samotnou církev, může existovat mimo viditelné hranice katolické církve: psané Boží slovo, život milosti, víra, naděje a láska s dalšími vnitřními dary Ducha svatého, stejně jako viditelné prvky [...] [a] nemálo posvátných úkonů křesťanského náboženství“. Dekret pak říká, že pouze katolická církev má „plnost prostředků spásy“.^[7]

Kardinál Walter Kasper v souvislosti s tvrzením, že plnost Kristovy církve spočívá v katolické církvi, zdůraznil, že se to „netýká subjektivní svatosti, ale svátostných a institucionálních prostředků spásy, svátostí a služeb.“^[3]

Za hlavního, i když nepřiznaného autora Mystici corporis Christi je považován Sebastian Tromp, holandský jezuita, scholastický teolog, blízký papeži Piovi XII. Jako poradce kardinála Alfreda Ottavianiho během II. vatikánského koncilu byl Tromp podle existujících magnetofonových nahrávek a deníků také otcem slova „subsistit“, které podle jeho chápání latiny neznamenalo nic nového, ale označovalo úplnost.^[8] Francis A. Sullivan však upozornil:^[9]

Uvážíme-li, že návrh, v němž bylo „est“ změněno na „subsistit in“, byl prvním návrhem, který hovořil o „církvích“ a „církevních společenstvích“, jež se nacházejí mimo katolickou církev, stěží se lze vyhnout závěru, že doktrinální komise nesouhlasila s Trompem, který důrazně trval na tom, že „subsistit in“ je třeba chápat jako exclusivum, v důsledku čehož mimo katolickou církev nemůže existovat nic jiného než prvky.

V poznámce ke knize katolického kněze Leonarda Boffa z roku 1985 Kongregace pro nauku víry uvedla:^[10]

[Boffovo] relativizující pojetí církve je základem radikální kritiky hierarchické struktury katolické církve. L. Boff se při jejím zdůvodňování odvolává na konstituci Lumen gentium (č. 8) II. vatikánského koncilu. Ze známého koncilního výroku „Haec ecclesia (sc. unica Christi Ecclesia)... subsistit in Ecclesia Catholica“ („tato církev (tj. jediná Kristova církev)... subsistuje v katolické církvi“) vyvozuje tezi, která je přesně v rozporu s autentickým významem koncilního textu, neboť tvrdí: „Ve skutečnosti může být (sc. jediná Kristova církev) přítomna i v jiných křesťanských církvích“ (s. 75). Koncil však zvolil slovo subsistit – subsistuje – právě proto, aby bylo jasné, že existuje jedna jediná „subsistence“ pravé církve, zatímco mimo její viditelnou strukturu existují pouze elementa Ecclesiae – prvky církve; ty – jakožto prvky téže církve – směřují a vedou ke katolické církvi (Lumen gentium, 8). Dekret o ekumenismu vyjadřuje stejnou nauku (Unitatis redintegratio, 3–4) a byla znovu přesně formulována v prohlášení Mysterium Ecclesiae

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Subsistit in na anglické Wikipedii.