Savojská křížová výprava
Savojská křížová výprava | |||
---|---|---|---|
konflikt: Křížové výpravy | |||
Savojští křižáci na fresce biskupského paláce v Colle Val d'Elsa | |||
Trvání | 1366–1367 | ||
Místo | Bulharsko, Gallipoli a Konstantinopol | ||
Výsledek | dobytí Gallipoli a bulharského pobřeží | ||
Změny území | dobyté území vráceno Byzantské říši | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Savojská křížová výprava v roce 1366 byla jednou z pozdních nábožensky motivovaných válečných tažení proti muslimům. K její realizaci došlo z iniciativy papeže Urbana V. a na základě stejného plánu, do něhož spadala také alexandrijská křížová výprava podniknutá o rok dříve. Na rozdíl od ní byla tato namířena proti Osmanské říši expandující na Balkáně. Výpravě, jíž velel savojský hrabě Amadeus VI. ve spolupráci s Uhrami a Byzancí, se podařilo dobýt na Osmanských Turcích město Gallipoli. Po tomto úspěchu sešlo od původního záměru bojovat s Turky a křížová výprava se obrátila proti Bulharské říši na severu. Křižácká flotila přeplula Bosporskou úžinu a vplula do Černého moře, odkud přepadávala přístavní města na bulharském pobřeží. Nevelká dobytá území křižáci přenechali upadající Byzantské říši, která se na výpravě rovněž podílela.
Mapy
- Tažení křižáků proti Bulharsku
- Bulharská říše v době kruciáty
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savoyard crusade na anglické Wikipedii.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Křížové výpravy | ||
---|---|---|
Svatá země 1095–1291 (Outremer) |
| (modlící se křižácký rytíř ve Westminsterském žaltáři) |
Reconquista 718–1492 |
| |
po roce 1291 |
| |
severní výpravy proti „pohanům“ | ||
evropské výpravy proti „kacířům“ (a neposlušným panovníkům) |
| |
proti husitům |
| |
pozdní výpravy proti Osmanským Turkům |
|