Robert Wilhelm Bunsen

Robert Wilhelm Bunsen
Robert Wilhelm Bunsen
Narození	30. března 1811 Göttingen
Úmrtí	16. srpna 1899 (ve věku 88 let) Heidelberg
Místo pohřbení	Bergfriedhof
Alma mater	Univerzita v Göttingenu (od 1828) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně Vídeňská univerzita
Povolání	chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel, experimentalist a přírodovědec
Zaměstnavatelé	Univerzita v Göttingenu (1834–1836) Höhere Gewerbeschule Kassel (1836–1839) Marburská univerzita (1839–1851) Vratislavská univerzita (1851–1852) Univerzita Heidelberg (od 1852)
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1858) Copleyho medaile (1860) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865) Davyho medaile (1877) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	protestantismus
Rodiče	Christian Bunsen[1][2][3][4][5][6][7] a Auguste Friederike Bunsen[2][3][4][5][6]
Příbuzní	Gustav Bunsen[3][4] (sourozenec) Emilie Bunsen (sestřenice)[2] Robert Bunsen (bratranec)[2] Philipp Bunsen (synovec)[2] Jeremias Bunsen (praděd)[6][7]
Funkce	Privatdozent (1834–1836) chemistry teacher (1836–1839) mimořádný profesor (1839–1841) profesor (1841–1851) profesor (1852–1889) … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.

Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.

Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

• 1851: zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina
• 1855: zvolen členem göttingenské Akademie věd^[8]
• 1862: zvolen členem korespondentem Ruské akademie věd
• 1864: propůjčen řád Pour le Mérite za vědu a umění (17. srpna 1864^[9]
• 1864: zvolen členem American Academy of Arts and Sciences
• 1875: jmenován zahraničním členem Accademia dei Lincei v Římě
• 1881: jmenován četným členem Nassauischer Verein für Naturkunde
• 1908: odhalena bronzová socha v Heidelbergu, autor Hermann Volz
• 1964: po Bunsenovi byl pojmenován kráter na severozápadním okraji přivrácené strany Měsíce – Bunsen
• 2011: pamětní deska na budově laboratoří v Heidelbergu, v rámci programu „Historická místa chemie“ (Historische Stätten der Chemie) „Německé chemické společnosti“ (Gesellschaft Deutscher Chemiker).

• 
  Bunsenův kahan
• 
  Přístroj pro elektro-rafinaci a elektro-pokovování
• 
  Pile Archereau – Archereauův článek

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Wilhelm Bunsen na Wikimedia Commons
• (anglicky) Životopis

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.