Progress
Progress | |
---|---|
Nákladní loď Progress MS-12 | |
Základní údaje | |
Výrobce | OKB-1 (RKK Energija) |
Země původu | Sovětský svaz Sovětský svaz Rusko Rusko |
Provozovatel | Roskosmos |
Použití | zásobování orbitální stanice |
Technické specifikace | |
Typ | nákladní kosmická loď |
Nosná raketa | Sojuz 2.1a (aktuální) |
Životnost | 6 měsíců (zadokovaný k ISS) 14 dní (v samostatném letu) |
Startovní hmotnost | 7 020–7 250 kg |
Kapacita nákladu | 2 300–2 600 kg |
Délka | 7,23 m |
Průměr | 2,72 m |
Objem | 6,6 m³ (nákladní) |
Energie | solární panely |
Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
Výrobní specifikace | |
Stav | aktivní |
Související zařízení | |
Odvozeno z | Sojuz |
Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).
Konstrukce
Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23 m, maximálním průměru 2,72 m a vzletové hmotnosti od 7 020 do 7 250 kg (včetně nákladu) tvoří tři části:
- nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
- sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
- přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).
Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2 m, délce 3,15 m včetně stykovacího zařízení a s vnitřním prostorem 6,6 m³ slouží k uložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. V přední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.
V nehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1 m a délce 1 m jsou umístěny dvě nádrže s palivem, dvě nádrže s okysličovadlem, tlakové láhve s dusíkem a se vzduchem.
Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72 m a délce 3,1 m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1 m a délce 1,1 m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. V přechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. V zadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1 kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu s nádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují s hypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.
Celková nosnost nákladní lodi činí od 2 300 do 2 600 kg, z čehož může být až 1 500 kg kusového nákladu v hermetizované sekci GO a 1 540 kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice.
Životnost lodi ve spojení se stanicí je 6 měsíců.
Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá k dispozici 185–250 kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými k likvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.
Varianty lodi
Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:
- Progress (1 až 42 + let Kosmos 1669) (bývá také označována jako Progress 7K-TG)
- Progress M (1 až 67)
- Progress M-SO1, M-MIM2 a M-UM (3 modifikace lodi Progress M, které dopravily na ISS moduly Pirs, Poisk a Pričal)
- Progress M1 (1 až 11)
- Progress M..M (1 až 29)
- Progress MS (dosud poslední modifikace, z velké části zaměřená na komunikační a navigační systémy – mimo jiné zavedla nový přibližovací navigační systém KURS a využití systémů GPS a Glonass)
Přehled vypuštěných lodí Progress
Ke konci roku bylo vypuštěno 171 lodí Progress. Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut 6 a Saljut 7 a společně s Progressy M též pro zajišťování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M využívány k obsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli převzaly lodě varianty Progress MS.
Odkazy
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 391.
Související články
- Seznam nepilotovaných letů k ISS
- Automated Transfer Vehicle
- H-II Transfer Vehicle
- Cygnus
- Dragon a Cargo Dragon
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Progress na Wikimedia Commons
- Progress na webu MEK-Kosmo
Kosmické lodě Progress a jejich seznam | |
---|---|
Progress 7K-TG (1978–1990) | 1978 (Progress 1 • 2 • 3 • 4) • 1979 (5 • 6 • 7) • 1980 (8 • 9 • 10 • 11) • 1981 (12) • 1982 (13 • 14 • 15 • 16) • 1983 (17 • 18) • 1984 (19 • 20 • 21 • 22 • 23) • 1985 (24 • Kosmos 1669) • 1986 (Progress 25 • 26) • 1987 (27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33) • 1988 (34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39) • 1989 (40 • 41) • 1990 (42) |
Progress M (1989–2021) | 1989 (Progress M-1 • M-2) • 1990 (Progress M-3 • M-4 • M-5) • 1991 (M-6 • M-7 • M-8 • M-9 • M-10) • 1992 (M-11 • M-12 • M-13 • M-14 • M-15) • 1993 (M-16 • M-17 • M-18 • M-19 • M-20) • 1994 (M-21 • M-22 • M-23 • M-24 • M-25) • 1995 (M-26 • M-27 • M-28 • M-29 • M-30) • 1996 (M-31 • M-32 • M-33) • 1997 (M-34 • M-35 • M-36 • M-37) • 1998 (M-38 • M-39 • M-40) • 1999 (M-41 • M-42) • 2000 (M-43) • 2001 (M-44 • M-45 • M-SO1/Pirs*) • 2002 (M-46) • 2003 (M-47 • M-48) • 2004 (M-49 • M-50 • M-51) • 2005 (M-52 • M-53 • M-54 • M-55) • 2006 (M-56 • M-57 • M-58) • 2007 (M-59 • M-60 • M-61 • M-62) • 2008 (M-63 • M-64 • M-65) • 2009 (M-66 • M-67 • M-MIM2/Poisk*) • 2021 (M-UM/Pričal*) |
Progress M1 (2000–2004)ISS]] | 2000 (Progress M1-1 • M1-2 • M1-3 • M1-4) • 2001 (M1-5 • M1-6 • M1-7) • 2002 (M1-8 • M1-9) • 2003 (M1-10) • 2004 (M1-11) |
Progress M-M (2008–2015) | |
Progress MS (2015– ) | 2015 (Progress MS-01) • 2016 (MS-02 • MS-03 • MS-04†) • 2017 (MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (MS-08 • MS-09 • MS-10) • 2019 (MS-11 • MS-12 • MS-13) • 2020 (MS-14 • MS-15) • 2021 (MS-16 • MS-17 • MS-18) • 2022 (MS-19 • MS-20 • MS-21) • 2023 (MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25) • 2024 (MS-26 • MS-27 • MS-28) • Plánované lety (MS-29 • MS-30) |
Symbol † označuje selhání při startu nebo během letu. Symbol * označuje speciální modifikace pro dopravu modulů k ISS. Tučně jsou zvýrazněny probíhající lety. |