Otranto
Otranto | |
---|---|
Pohled z moře | |
Poloha | |
Souřadnice | 40°8′52″ s. š., 18°29′9″ v. d. |
Nadmořská výška | 15 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie Itálie |
Region | Apulie |
Provincie | Lecce |
Otranto | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 77,2 km² |
Počet obyvatel | 5 892 (31. 12. 2018) |
Hustota zalidnění | 76,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Pierpaolo Cariddi (nezávislý) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0836 |
PSČ | 73028 |
Označení vozidel | LE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otranto je město v Itálii na poloostrově Salento. Patří k provincii Lecce v kraji Apulie. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel. Otranto je nejvýchodnějším městem Itálie a od Albánie je odděleno Otrantským průlivem, širokým okolo 80 km.[2] Je také sídlem Otrantské arcidiecéze, pro svou polohu bývá nazýváno „brána Orientu“.
Město založili Řekové pod názvem Ὑδροῦς, což se v římských dobách polatinštilo na Hydruntum. Ve středověku bylo součástí Byzantské říše a většina obyvatel mluvila řecky, žila zde také významná židovská komunita. V roce 1480 Otranto dobyli Turci, které vedl Gedik Ahmed Paša, a povraždili okolo osmi set místních obyvatel, kteří odmítli přijmout islám. Oběti byly roku 2013 kanonizovány jako mučedníci z Otranta.[3] O strategický přístav se bojovalo za napoleonských válek, za první světové války i druhé světové války. Dne 28. března 1997 se nedaleko města potopila albánská loď Kateri i Radës a zahynulo okolo osmdesáti osob.
Otranto je členem sdružení historických měst I borghi più belli d’Italia. Významnou památkou je Otrantská katedrála zasvěcená Zvěstování Panny Marie, postavená v období normanské nadvlády a vysvěcená roku 1088. V katedrále se nachází největší mozaiková dlažba v Itálii.[4] Za pozornost stojí rovněž pevnost Aragonců z konce 15. století, Chiesa di San Pietro, která je jediným dochovaným chrámem z byzantských dob na Apeninském poloostrově, a nedaleký klášter San Nicola di Casole. Oblíbenými výletními cíli v okolí jsou maják Faro di Punta Palascia, bauxitové jezírko a jeskyně Grotta Romanelli, nachází se zde také řada pláží. Podnebí je středozemní.
Město proslavil gotický román Horace Walpolea Otrantský zámek z roku 1764, známý i z filmového zpracování Jana Švankmajera.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otranto na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Apulie • Obce v provincii Lecce | |
---|---|
Acquarica del Capo • Alessano • Alezio • Alliste • Andrano • Aradeo • Arnesano • Bagnolo del Salento • Botrugno • Calimera • Campi Salentina • Cannole • Caprarica di Lecce • Carmiano • Carpignano Salentino • Casarano • Castri di Lecce • Castrignano de' Greci • Castrignano del Capo • Castro • Cavallino • Collepasso • Copertino • Corigliano d'Otranto • Corsano • Cursi • Cutrofiano • Diso • Gagliano del Capo • Galatina • Galatone • Gallipoli • Giuggianello • Giurdignano • Guagnano • Lecce • Lequile • Leverano • Lizzanello • Maglie • Martano • Martignano • Matino • Melendugno • Melissano • Melpignano • Miggiano • Minervino di Lecce • Monteroni di Lecce • Montesano Salentino • Morciano di Leuca • Muro Leccese • Nardò • Neviano • Nociglia • Novoli • Ortelle • Otranto • Palmariggi • Parabita • Patù • Poggiardo • Porto Cesareo • Presicce • Racale • Ruffano • Salice Salentino • Salve • San Cassiano • San Cesario di Lecce • San Donato di Lecce • San Pietro in Lama • Sanarica • Sannicola • Santa Cesarea Terme • Scorrano • Seclì • Sogliano Cavour • Soleto • Specchia • Spongano • Squinzano • Sternatia • Supersano • Surano • Surbo • Taurisano • Taviano • Tiggiano • Trepuzzi • Tricase • Tuglie • Ugento • Uggiano la Chiesa • Veglie • Vernole • Zollino |