Orel (okres Chrudim)

Orel
Orel čp. 41
Orel čp. 41
Znak obce OrelVlajka obce Orel
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChrudim
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°55′10″ s. š., 15°50′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel806 (2024)[1]
Rozloha6,44 km²[2]
Katastrální územíOrel
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ537 01, 538 21
Počet domů280 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOrel 67
538 21 Slatiňany
[email protected]
StarostaBc. František Horník
Oficiální web: www.obecorel.cz
Orel
Orel
Další údaje
Kód obce571962
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Orel (v místním nářečí Vorel) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec Orel hraničí s městy Slatiňany a Chrudim. Žije zde 806[1] obyvatel.

Poloha

Obec Orel se nachází 4 kilometry jihovýchodně od města Chrudim. Sousedí přímo s městy Chrudim a Slatiňany. Leží na rovině východně od Slatiňan, východně od řeky Chrudimky a východně od severního okraje CHKO Železné hory.

Rozkládá se v rovinatém terénu, který je na severní straně ohraničen kopcem s osadou Tři Bubny, na jihu jsou nedaleko výběžky Železných hor se Skalkou a Žumberkem a na jihozápadě se terén za Slatiňany zvedá k vrchům Chlum a Hůra. Na severozápadě je na dohled hrana náhorní planiny nazývaná Vlčí Hory.

Podloží obce tvoří Česká křídová pánev, která je z většiny tvořena opukou, která pochází z období křídového moře. Orel se nachází v místě, kde bývalo rozsáhlé, zaniklé jezero. Zůstávaly po něm bažiny a později rašeliniště tzv. Orliny. Od 17. století je doloženo kopání rašeliny na Orlinách a ještě v 19. století se zdejší rašelina používala jako topivo a stelivo. Rašelina se také používala v první chemičce v Lukavici na pražení vytěženého pyritu.

O výskytu bažin a rašelinišť může svědčit i možný výklad vzniku názvu sousedního města Slatiňany = slatina = rašeliniště = bažina. V Orli se dříve těžila opuka a červenice (jíl), které byly používány ke stavbě domů. Skály po těžbě opuky byly zavezeny komunálním odpadem a nejsou již znatelné.

Název

Název obce je rodu ženského. Skloňuje se jako „obec“ (4.p.č.j = 1.p.č.j.; vidím Orel). Proto ukazujeme „ta Orel“. Jméno obce je poprvé doloženo v roce 1360. Vzniklo starobylou přivlastňovací příponou z osobních jmen a zaznamenala Orlův dvůr. Později se začala užívat podoba jména Vorel, s pravopisnou variantou Worell, Worel, Vorel. Od roku 1924 bylo nařízeno používat původního tvaru Orel. V mluvené variantě se stále objevuje výslovost jako Vorel, Vorelák atd.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.

Při archeologickém výzkumu, před stavbou druhé části obchvatu Chrudimě a Slatiňan, byly na území sousedního města Slatiňany u obce Vlčnov nalezeny významné doklady pravěkého osídlení. Archelogy zkoumané území s obchvatem se dotýká, nebo zasahuje do katastru Orle.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
564 601 737 811 929 869 890 814 817 741 710 658 689 737

Znak a prapor

Znak a prapor udělil obci Orel dne 16. února 1999 Parlament České republiky. Znak je navržen jako černý orel s červenou zbrojí ve stříbrném štítě. Orel drží v (jeho) pravém pařátu na červené žerdi stříbrný prapor s červenými napínacími háky ke kuši. Vycházelo se z historie obce Orel.

Ideový tvůrce podoby praporu a znaku byl Miroslav Pavlů, definitivní výtvarnou podobu jim dal Zdeněk Valebný. Tvůrci vycházeli z erbovního znamení domácí vladycké rodiny z Orle, pozdějších Orelských ze Sán. Přesněji ze znaku Michálka ze Sán, který sloužil ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad a který měl v erbu dva křížem přeložené háky k natahování samostřílu, jež se dnes staly znakem obecního praporu.[5]

Orelské spolky, družstva, organizace

Spolkový život byl v Orli bohatý zvláště v období první republiky. Fungovalo zde několik spolků, družstev i politických stran, např. Český červený kříž, Český svaz žen, Honební společenstvo, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek chovatelů a další.

Nyní zde působí např. sdružení matek Orelský bubínek, které se spojily a pořádají různé akce. Dále v Orli funguje fotbalový klub TJ Orel, který hraje okresní přebor. Oddíl má 4 fotbalová družstva.

Školství

Základní škola v Orli

Základní škola

V obci se nachází základní dvoutřídní škola pro 1.-5. ročník.

První zmínka o škole pochází z období před rokem 1700. Prvním doloženým učitelem v Orli je Jan Kábele. Školu navštěvovaly i děti z Vlčnova a z Kunčí. V roce 1828 chodilo do orelské školy celkem 126 dětí (63 z Orle, 34 z Kunčí a 29 z Vlčnova). V roce 1883 se začala stavět nová školní budova, která po rekonstrukcích slouží dodnes.

Mateřská škola

Mateřská škola byla v Orli založena na návrh učitele Rudolfa Ságla. Učit se zde začalo 1. února 1946. Tehdy měla školka 29 žáků. Byla provizorně umístěna ve škole

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jiří u Tří Bubnů
  • Statek čp. 41 z 19. století s ozdobným štítem.[6]

Části obce

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  5. obecorel.cz [online]. obecorel.cz [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  6. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV., str. 108.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Orel
Části obce
Města, městyse a obce okresu Chrudim
Běstvina • Biskupice • Bítovany • Bojanov • Bor u Skutče • Bořice • Bousov • Bylany • Ctětín • Čankovice • České Lhotice • Dědová • Dolní Bezděkov • Dřenice • Dvakačovice • Hamry • Heřmanův Městec • Hlinsko • Hluboká • Hodonín • Holetín • Honbice • Horka • Horní Bradlo • Hošťalovice • Hrochův Týnec • Hroubovice • Chrast • Chroustovice • Chrudim • Jeníkov • Jenišovice • Kameničky • Kladno • Klešice • Kněžice • Kočí • Kostelec u Heřmanova Městce • Krásné • Krouna • Křižanovice • Lány • Leštinka • Libkov • Liboměřice • Licibořice • Lipovec • Lozice • Lukavice • Luže • Míčov-Sušice • Miřetice • Mladoňovice • Morašice • Mrákotín • Nabočany • Načešice • Nasavrky • Orel • Ostrov • Otradov • Perálec • Podhořany u Ronova • Pokřikov • Prachovice • Proseč • Prosetín • Předhradí • Přestavlky • Rabštejnská Lhota • Raná • Ronov nad Doubravou • Rosice • Rozhovice • Řestoky • Seč • Skuteč • Slatiňany • Smrček • Sobětuchy • Stolany • Střemošice • Studnice • Svídnice • Svratouch • Tisovec • Trhová Kamenice • Trojovice • Třemošnice • Třibřichy • Tuněchody • Úherčice • Úhřetice • Vápenný Podol • Včelákov • Vejvanovice • Vítanov • Vojtěchov • Vortová • Vrbatův Kostelec • Všeradov • Vysočina • Vyžice • Zaječice • Zájezdec • Zderaz • Žlebské Chvalovice • Žumberk
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: a039cbd3-015f-4751-93a6-1dfe33116272
  • NKC: ge473561