Milan Hlavsa
Milan Hlavsa | |
---|---|
Základní informace | |
Přezdívka | Mejla |
Narození | 6. března 1951 Praha Československo Československo |
Úmrtí | 5. ledna 2001 (ve věku 49 let) Praha Česko Česko |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Povolání | hudebník, skladatel |
Nástroje | baskytara, zpěv |
Aktivní roky | 1968–2001 |
Vydavatel | Globus Music |
Příbuzná témata | The Plastic People of the Universe, DG 307, Garáž, Fiction, Půlnoc |
Ocenění | Čestné občanství Prahy 2 (2013), Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu (2022) |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan „Mejla“ Hlavsa (6. března 1951 Praha – 5. ledna 2001 Praha) byl český hudebník – baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe. Hrál i s dalšími skupinami, např. DG 307, Půlnoc, Garáž, Fiction. V listopadu 2022 obdržel in memoriam osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji.[1]
Biografie
Milan Hlavsa vyrůstal na pražském Břevnově. V mládí založil se svými kamarády několik nevýznamných kapel, které neměly dlouhého trvání. Na baskytaru začal hrát při založení své první kapely, a to proto, že byl z kytaristů nejhorší.[2] V 60. letech byl Hlavsa krátce hospitalizován v psychiatrické léčebně, poté, co se demonstrativně podřezal; tato příhoda mu později umožnila vyhnout se základní vojenské službě.[2]
Koncem 60. let se seznámil s psychedelickým rockem, především s hudbou skupiny Velvet Underground.[3] Poté, co se v roce 1968 rozpadla jedna z jeho kapel, rozhodl se spolu se svým bývalým spolužákem, kytaristou Jiřím Števichem, založit novou skupinu, která by hrála psychedelický rock s ohni na jevišti.[2] Skupinu nakonec založili v září 1968. Členy byli též zpěvák a klarinetista Michal Jernek a bubeník Josef Brabec. Skupina dostala název The Plastic People of the Universe, a Hlavsa v ní působil jako skladatel hudby, zpěvák a baskytarista. Skupina hrála ze začátku písně zahraničních kapel (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors aj.), později začala hrát i vlastní tvorbu. K naprosté většině písní napsal hudbu Hlavsa, texty pocházely nejčastěji z pera básníka a filozofa Egona Bondyho, který pocházel z beatnické generace a je jedním z nejznámějších československých tvůrců tohoto hnutí. Později se jako textaři prosadili také Vratislav Brabenec a Ivan Martin Jirous. Kapela se v 70. letech odmítla podrobit požadavkům představitelů moci na úpravu repertoáru a zkrácení vlasů, čímž se čím dál více dostávala s vládnoucím režimem do konfliktu.
V roce 1973 založil spolu s básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem experimentální hudební skupinu DG 307. Po několika letech ji ale opustil, aby se mohl koncentrovat pouze na Plastic People.[2] Skupina pokračovala v existenci i bez Hlavsy.
V roce 1973 byl Hlavsa podmíněně odsouzen za napadení opilce, který obtěžoval jeho tehdejší přítelkyni.[2] V roce 1975 se Hlavsa oženil s Janou Němcovou, dcerou filosofa Jiřího Němce, narodil se jim syn Štěpán a dcera Magdalena.[4]
V sedmdesátých letech byl celý undergroundový svět tehdejším režimem perzekvován, což vyvrcholilo v roce 1976 tzv. Procesem s českým undergroundem, při němž bylo několik hudebníků odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Hlavsa byl šest měsíců ve vazbě, odsouzen však nebyl. Poté byl opakovaně terčem policejního šikanování.[2] Podepsal Chartu 77, ale jeho podpis nebyl přijat, neboť byl v době podpisu trestně stíhán.[2] Od roku 1975 byl sledován Státní bezpečností (StB),[5] v roce 1987 byl registrován jako agent Státní bezpečnosti, krycí jméno „Kytarista“.[6][7][8][9][10][11][12][13][14][15]
V roce 1988 se vinou vnitřních sporů Plastic People rozešli. Poté hrál v kapelách Garáž a Echt!. Založil také hudební skupinu Půlnoc (kam přešlo jádro původních Plastiků) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při příležitosti setkání dvou prezidentů v americkém Bílém domě – Václava Havla a Billa Clintona – si zahrál společně s Lou Reedem. S Janem Vozárym se věnoval i úpravám klasických hitů PPU (1997, Magická noc). V roce 1999 vydal své sólové album Šílenství.[16]
Věnoval se i filmové tvorbě, zahrál si ve filmu Kanárek (1999), k němuž složil a nahrál hudbu, a ve filmu Válka barev. Na začátku roku 2000 se pustil spolu s PPU do přípravy nového alba. V dubnu mu však lékaři našli zhoubný nádor na plicích. Činnost kapely byla tedy přerušena a podstoupil operaci. Na podzim se však jeho stav zhoršil a 5. ledna 2001 Milan Mejla Hlavsa zemřel.
Poslední rozloučení s Hlavsou se konalo 11. ledna v kostele Svatého Jakuba staršího na Zbraslavi a zúčastnily se ho stovky lidí z řad široké veřejnosti, uměleckého i politického světa. Na pohřbu promluvil Ivan Martin Jirous. 28. února měl v Divadle Archa premiéru film The Plastic People Of The Universe.
6. a 7. března zahráli Plastic People poprvé bez Hlavsy – na koncertu Když je dnes člověku 50, uspořádaném k uctění Hlavsovy památky u příležitosti Hlavsových narozenin. Poté bylo vydáno 2CD Milan Hlavsa – Než je dnes člověku 50 – Poslední dekáda, obsahující z poloviny výběr Hlavsových nahrávek z let 1988–1998; druhý disk je záznamem koncertu z 6. března (kromě PPU ještě Garage, Velvet Underground Revival, DG 307). Plastic People, Garáž i DG 307 koncertují i po Hlavsově smrti.
Diskografie
The Plastic People of the Universe
- Muž bez uší (1969–72)
- Do lesíčka na čekanou (1973)
- Vožralej jak slíva (1973–1975)
- Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned (1974–1975)
- Ach to státu hanobení (1976–1977)
- Pašijové hry velikonoční (1978)
- Jak bude po smrti (1979)
- Co znamená vésti koně (1981)
- Kolejnice duní (1977–1982)
- Hovězí porážka (1983–1984)
- Půlnoční myš (1985–1986)
- Bez ohňů je underground (1992)
- Koncert (1997)
- For Kosovo (1999)
- Líně s tebou spím (2001)
- Do lesíčka na čekanou, koncert z roku 1973 (2 CD, 2006)
DG 307
- 1973–75 (1991)
- Uměle ochuceno (1992)
- Historie hysterie 1973–1975 (2 CD, 2004)
- V katedrálách ticha, koncert z roku 1994 (CD, 2011)
Garáž
- No. 1 (1981)
- Demo (1987)
- Praha (1991)
- No parking! (1994)
Půlnoc
- Půlnoc (1990)
- City of hysteria (1991)
Fiction
s Jitkou Charvátovou, Dušanem a Janem Vozáryovými a Jiřím Březinou
- Fiction (1994)
- Básníci ticha – maxisingl (1994)
- Neverending Party – A Tribute to Velvet Underground (1995)
- Noc a den (1996)
- Básníci ticha (2005) remastered
Sólové projekty
- Magická noc (s Janem Vozárym, 1997)
- Šílenství (1999)
Ostatní alba
- Krysa – Bigbítovej podraz (jako host, 1991)
- Lorien – Unplugged (1994)
Kompilace
- Než je dnes člověku 50 – Poslední dekáda (2001)
Odkazy
Reference
- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g HLAVSA, Milan; PELC, Jan. Bez ohňů je underground. Praha: Maťa, 2001. ISBN 80-7287-020-3.
- ↑ DRÁPAL, Vladimír. MEJLA Hlavsa: Interview [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné online.
- ↑ lub, ČTK. "Mejla" Hlavsa: Život nelze přetočit a hrát znovu, proto je krásný. Česká televize [online]. 2011-01-05 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Archiv bezpečnostních složek [online]. abscr.cz [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Vyhledávání v archivních pomůckách, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování
- ↑ Archiv bezpečnostních složek [online]. abscr.cz [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Archiv bezpečnostních složek [online]. abscr.cz [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Archiv bezpečnostních složek [online]. abscr.cz [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ PLACÁK, Petr. Nezlobte se, vy neexistujete. Rozhovor s Mejlou Hlavsou o StB po 23 letech [online]. lidovky.cz, 2015-03-23 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Vladimír; RAUVOLF, Josef. Milan [online]. idnes.cz, 1999-03-04 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ ČERT, Jim. Jim Čert reaguje na slova Milana Hlavsy [online]. idnes.cz, 1999-03-12 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Leschtina, Jiří. Ivo Pospíšil: Kdo je tady proti prachům? Já nikoho neznám [online]. idnes.cz, 2016-07-30 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Pecková, Barbora. Milan Hlavsa a peripetie existence skupiny The Plastic People of the Universe: Životní příběh a diskurs [online]. lidemesta.cz, 2016-07-30 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Pareles, John. The New York Times (24.04.1989): Czechoslovak Band That Suffered for Its Art [online]. nytimes.com, 1989-04-24 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Vladimír. Letošní rok nemusí být na domácí muziku skoupý [online]. idnes.cz, 1999-02-14 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
Literatura
- GRATIAS, Petr. Cesty do rockového nebe : jednatřicet portrétů československých rockerů. Brno: Nakladatelství JOTA, 2019. ISBN 978-80-7565-529-5. S. 70–77.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Hlavsa na Wikimedia Commons
- Osoba Mejla Hlavsa ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Hlavsa
- Milan Hlavsa v Česko-Slovenské filmové databázi
- http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123383458-pribehy-slavnych/401223100031017-mejla/dalsi-casti/114 - pořad z cyklu Příběhy slavných
The Plastic People of the Universe | |
---|---|
The Plastic People of the Universe: Vratislav Brabenec • Josef Janíček • Jaroslav Kvasnička • Johnny Judl Jr. • David Babka The Plastic People of the Universe / New generation: Jiří Kabeš • Josef Karafiát • Wenca Březina • Jan Ježek • Vojtěch Starý Milan Hlavsa • Michal Jernek • Jiří Števich • Pavel Zeman • Paul Wilson • Jan Jílek • Jiří Šula • Jaroslav Vožniak • Jan Brabec • Ladislav Leština • Petr Placák • Ivan Bierhanzl • Ludvík Kandl • Milan Schelinger • Jan Macháček • Eva Turnová | |
Studiová alba | |
Koncertní alba | Muž bez uší • Do lesíčka na čekanou • Vožralej jak slíva • Ach to státu hanobení • Trouble Every Day • Bez ohňů je underground • The Plastic People of the Universe • Pašijové hry • Obešel já polí pět • Non Stop Opera |
Příbuzná témata |
Síň slávy Akademie populární hudby | |
---|---|
1991 Karel Gott • 1992 Olympic – Petr Janda • 1993 Vladimír Mišík • 1994 Karel Kryl† • 1995 Hana Hegerová • 1996 Jiří Suchý • 1997 Petr Novák† • 1998 Marta Kubišová • 1999 Waldemar Matuška • 2000 Milan Hlavsa† • 2001 Helena Vondráčková • 2002 Michal Tučný† • 2003 Jaromír Nohavica • 2004 Zuzana Navarovᆠ• 2005 Radim Hladík • 2006 Karel Svoboda† • 2007 Karel Černoch† • 2008 Katapult • 2009 Marie Rottrová • 2010 Petr Muk† • 2011 Václav Neckář • 2012 Pavel Bobek • 2013 Petr Hapka • 2014 Hana Zagorová • 2015 Michal Pavlíček • 2016 Věra Špinarovᆠ• 2017 Vladimír Merta • 2018 Michal Prokop • 2019 Jiří Černý • 2020 Robert Křesťan • 2021 Jaroslav Uhlíř • 2022 Zdeněk Svěrák • 2023 Jiří Korn | |
† – in memoriam |
Beatová síň slávy | |
---|---|
Kapela | Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023) • Lucie a BSP (2024) |
Osobnost | Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023) • David Koller (2024) |
Osobnost in memoriam | Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023) • Richard Kybic (2024) |
Píseň | Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023) • Máma táta (Hudba Praha, 2024) |