Max van der Stoel

Max van der Stoel
Ministr zahraničních věcí Nizozemska
Ve funkci: 11. září 1981 – 29. května 1982
Ve funkci: 11. května 1973 – 19. prosince 1977
Stranická příslušnost
Členství	Strana práce
Narození	3. srpna 1924 Voorschoten Nizozemsko Nizozemsko
Úmrtí	23. dubna 2011 (ve věku 86 let) Haag Nizozemsko Nizozemsko
Příčina úmrtí	nemoc
Alma mater	Univerzita v Leidenu Stedelijk Gymnasium Leiden
Profese	politik, diplomat, vysokoškolský učitel a soudce
Ocenění	Dr. J.P. van Praag-prijs (1993) Geuzenpenning (prijs) (1993) Watelerova mírová cena (1995) Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy (1996) Cena J. B. Broeksze (1996)
Podpis
Commons	Max van der Stoel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max van der Stoel [fan der stul] (3. srpna 1924 Voorschoten, Jižní Holandsko – 23. dubna 2011 Haag) byl nizozemský politik a diplomat, člen nizozemské Strany práce.

Byl ministrem zahračničí v letech 1973–1977 a 1981–1982. V letech 1993–2001 působil jako první vysoký komisař pro národnostní menšiny v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Van der Stoel byl prvním západoevropským politikem, který kontaktoval Chartu 77 prostřednictvím jejího mluvčího Jana Patočky,^[1] jejich schůzku připomíná v Praze pomník. Byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy v roce 1996 a je po něm pojmenován park u Mariánských hradeb v Praze-Střešovicích, v těsném sousedství Patočkovy ulice. Zároveň od 16.5.2022 nese jeho jméno i zastávka MHD v těsné blízkosti parku (Přesný název zastávky: Park Maxe van der Stoela, dříve známa jako Hládkov).

Vysoký komisař OBSE a nizozemská vláda organizuje každé dva roky udílení mezinárodní Ceny Maxe van der Stoela za výjimečný přínos pro zlepšení postavení národnostních menšin v zemích OBSE.^[2]

• rytíř Řádu nizozemského lva, Nizozemsko, 5. prosince 1966
• velkodůstojník Řádu čestné legie, Francie, 25. srpna 1973
• velkokříž Řádu koruny, Belgie, 15. března 1974
• Čestná medaile pro iniciativu a duchaplnost Oranžského řádu, Nizozemsko, 19. září 1974
• speciální třída velkokříže Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 1975
• velkokříž Řádu za zásluhy, Portugalsko, 1975
• velkodůstojník Řádu palmy, Surinam, 4. září 1977
• velkokříž Řádu Fénixe, Řecko, 10. prosince 1977
• komandér Řádu Orange-Nassau, Nizozemsko, 11. dubna 1978
• rytíř velkokříže Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 1981
• velkokříž Řádu Leopolda, Belgie, 10. ledna 1982
• velkodůstojník Řádu Orange-Nassau, Nizozemsko, 9. září, 1982
• Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, Česko, 15. května 1996^[3]
• Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy, Ukrajina, 1997
• rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva, Lucembursko, 31. srpna 1999^[4]
• Řádu bílého dvojkříže I. třídy, Slovensko, 5. února 2001^[5]
• Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy, Ukrajina, 30. září 2001^[6]
• čestný rytíř-komandér Řádu svatého Michala a svatého Jiří, Spojené království, 1. prosince 2006^[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max van der Stoel na anglické Wikipedii.

• Park Maxe van der Stoela Praha
• Pomník Maxe van der Stoela Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Max van der Stoel na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.