Max Hussarek von Heinlein
Max Hussarek von Heinlein | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | |
Ve funkci: 25. července 1918 – 25. října 1918 | |
Panovník | Karel I. |
Předchůdce | Ernst Seidler von Feuchtenegg |
Nástupce | Heinrich Lammasch |
Narození | 3. května 1865 Bratislava |
Úmrtí | 6. března 1935 (ve věku 69 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | politik, pedagog, vysokoškolský učitel a právník |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1913) |
Commons | Max Hussarek von Heinlein |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maximilian Hussarek svobodný pán von Heinlein (8. května 1865 v Prešpurku – 6. března 1935 ve Vídni) byl rakouský politik a předposlední předseda vlády předlitavské části Rakousko-Uherska (vláda Maxe Hussarka).
Kariéra
V letech 1883–1889 vystudoval na Vídeňské univerzitě církevní právo, které následně vyučoval na Tereziánské akademii. Zároveň byl vychovatelem prince Abbase Hilmiho, budoucího egyptského chediva. Od roku 1892 pracoval na ministerstvu kultu a školství, od roku 1895 byl profesorem církevního práva na Vídeňské univerzitě a jeho přednášky stály u počátku Vídeňské školy církevního práva. Mezi lety 1911 a 1917 byl za křesťanské sociály ministrem školství a kultu ve třech vládách. Mezi jeho priority patřilo uznání profesorů evangelické teologické fakulty za univerzitní profesory, reforma právních studií a státovědy a uznání islámu jako náboženské společnosti v Rakousku-Uhersku.
Předseda vlády
Dne 25. července 1918 byl jmenován předsedou vlády Předlitavska (vláda Maxe Hussarka). Uvědomoval si, že bude nutné alespoň částečně akceptovat takzvaných Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona. Neměl obavy z referenda v jižním Tyrolsku, kde předpokládal zachování současné situace, ale obával se situace v českých zemích. Uplatnění všech Wilsonových bodů by ale znamenalo úplnou ztrátu Haliče. Pomocí významných ústupků Polákům a Jihoslovanům se snažil pacifikovat odpor Čechů proti svým reformním návrhům. 1. října předstoupil před Říšskou radu se státní reformou, která v sobě měla obsahovat Wilsonovy požadavky na národní sebeurčení. Návrh však nebyl založen na klasické politicko-územní autonomii či federalizaci státu, ale zaváděl autonomii v současných korunních zemích v druhé instanci, což mělo řešit zejména situaci v Čechách. V následných jednáních se stalo cílem Hussarkových snah v dohodě s císařem dosáhnout rozdělení Předlitavska na čtyři království - české, ilyrské, haličské a Vnitřní Rakousy. Situace však byla neřešitelná - Češi odmítali rozdělení Čech, na kterém Němci trvali. Především však byly Hussarkovy snahy o sjednocení Jihoslovanů formulované v císařském manifestu z 16. října odmítnuty uherskou stranou, což 27. října 1918 vyústilo v jeho demisi.
Po skončení první světové války se vrátil jako řádný profesor církevního práva na univerzitu, byl také funkcionářem rakouského Červeného kříže.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Hussarek von Heinlein na německé Wikipedii.
Literatura
- ŽUPANIČ, Jan. Max von Hussarek, Prozess in Marmaros-Szigeth und die Auflösung von Österreich-Ungarn. Prague Papers on the History of International Relations. 2002, roč. 6, s. 91–108. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-042-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Hussarek von Heinlein na Wikimedia Commons
- Autor Max Hussarek von Heinlein ve Wikizdrojích
- Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (německy)
- Ottův slovník naučný nové doby
- Neue deutsche Biographie[nedostupný zdroj] (německy)
- Seznam členů Hussarekovy vlády[nedostupný zdroj]
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Předseda vlády Předlitavska | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ernst Seidler von Feuchtenegg | 1918 Max Hussarek von Heinlein | Nástupce: Heinrich Lammasch |
Vláda Karla Stürgkha (1911–1916) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Karl von Stürgkh (3. listopadu 1911 – 21. října 1916) |
Ministři Předlitavska | Karl Heinold (vnitro) •→ Konrad Hohenlohe (vnitro) • Robert Meyer (finance) •→ Wacław Zaleski (finance) •→ August von Engel (finance) •→ Karl von Leth (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Mauriz von Rössler (obchod) •→ Rudolf von Schuster-Bonnott (obchod) •→ Alexander Spitzmüller (obchod) • Wacław Zaleski (zemědělství; správce) •→ Albín Bráf (zemědělství) •→ Franz von Zenker (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti) •→ Władysław Długosz (haličské záležitosti) •→ Zdzisław Morawski (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) •→ Leopold Berchtold (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Moritz von Auffenberg (válka) •→ Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Ernest von Koerber (finance) |
Druhá vláda Ernesta Koerbera (1916) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Ernest von Koerber (31. října 1916 – 20. prosince 1916) |
Ministři Předlitavska | Erwin von Schwartzenau (vnitro) • Karl Marek (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Franz Stibral (obchod) • Heinrich Clam-Martinic (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Ernst Schaible (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | István Burián (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Konrad Hohenlohe (finance) |
Vláda Heinricha Clam-Martinice (1916–1917) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Heinrich Clam-Martinic (20. prosince 1916 – 22. června 1917) |
Ministři Předlitavska | Erasmus von Handel (vnitro) • Alexander Spitzmüller (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Josef von Schenk (spravedlnost) • Karl Urban (obchod) • zemědělství neobsazeno •→ Ernst von Seidler (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti) • Josef Maria Baernreither (bez portfeje) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | István Burián (zahraniční věci) •→ Otakar Czernin (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) •→ Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • Konrad Hohenlohe (finance) •→ István Burián (finance) |
Vláda Maxe Hussarka (1918) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Max Hussarek (25. července 1918 – 25. října 1918) |
Ministři Předlitavska | Edmund von Gayer (vnitro) • Ferdinand von Wimmer (finance; správce) • Jerzy Wiktor Madeyski (kult a vyučování) • Hugo von Schauer (spravedlnost) • Friedrich von Wieser (obchod) • Ernst Emanuel von Silva-Tarouca (zemědělství) • Karl von Czapp (zeměbrana) • Karl von Banhans (železnice) • Emil von Homann (veřejné práce) • Viktor Mataja (sociální péče) • Ivan Horbaczewski (zdravotnictví) • Kazimierz Gałecki (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | István Burián (zahraniční věci) •→ Gyula Andrássy (zahraniční věci) • Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • István Burián (finance) •→ Alexander Spitzmüller (finance) |