Můj růžový život
Můj růžový život | |
---|---|
Původní název | Ma vie en rose |
Země původu | Francie Francie Spojené království Spojené království Belgie Belgie |
Jazyk | francouzština |
Délka | 85 min |
Žánry | filmová komedie filmové drama transgender film LGBT film |
Scénář | Chris Vander Stappen Alain Berliner |
Režie | Alain Berliner |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Jean Ecoffey Michèle Laroque Hélène Vincent Georges Du Fresne Daniel Hanssens … více na Wikidatech |
Produkce | Carole Scotta |
Hudba | Dominique Dalcan |
Kamera | Yves Cape |
Kostýmy | Karen Muller Serreau |
Střih | Sandrine Deegen |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 28. května 1997.[1] |
Produkční společnosti | Canal+ Eurimages Centre national du cinéma et de l'image animée TF1 Haut et Court WFE Production Freeway Films |
Distribuce | iTunes |
Ocenění | Evropské filmové ceny za nejlepší scénář (1997) Křišťálový glóbus Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film |
Můj růžový život na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Můj růžový život (v originále Ma vie en rose) je koprodukční hraný film z roku 1997, který režíroval Alain Berliner podle vlastního scénáře. Film popisuje nesnadný život sedmiletého chlapce, který se cítí jako dívka.
Děj
Hanna a Pierre se právě se svými čtyřmi dětmi přistěhovali na maloměsto do nové čtvrti. Už při seznamovací párty udiví sedmiletý Ludovic sousedy tím, že přijde oblečený jako dívka. I ve škole sklízí posměch od spolužáků, když si hraje s panenkami. Rodiče jej proto vezmou k psychologovi, což ale situaci neuklidňuje. Ludovic je posléze vyloučen ze školy a Pierre přijde o práci. Odvrátí se od nich sousedé a přátelé. Nakonec se musejí přestěhovat do jiného města. Zde se Ludovic seznámí z dívkou ze sousedství, která se ráda převléká jako kluk.
Obsazení
Michèle Laroque | Hanna |
Jean-Philippe Écoffey | Pierre |
Hélène Vincent | Elizabeth |
Georges Du Fresne | Ludovic |
Daniel Hanssens | Albert |
Laurence Bibot | Lisette |
Jean-François Gallotte | Jeannot |
Caroline Baehr | Monique |
Julien Rivière | Jérôme |
Cristina Barget | Zoé |
Marie Bunel | psycholožka |
Marine Jolivet | Fabienne Delvigne |
Vincent Grass | ředitel školy |
Ocenění
- Zlatý glóbus v kategorii nejlepší zahraniční film
- Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary
- Zlatá labuť na Festivalu romantických filmů v Cabourgu
- César – nominace v kategorii nejlepší filmový debut
Reference
- ↑ (anglicky) Přehled uvedení filmu
Křišťálový glóbus – vítězné filmy MFFKV | |
---|---|
Osvětim (1948) • Stalingradská bitva (1949) • Pád Berlína (1950) • Rytíř zlaté hvězdy (1951) • Nezapomenutelný rok 1919 (1952) • Sůl země (1954) • Věrní přátelé (1954) • Kdyby všichni chlapi světa… (1956) • Pod rouškou noci (1957) • Tichý Don (1958) • Ibo kyoudai (1958) • Serjožka (1960) • Devět dní jednoho roku (1962) • Obžalovaný (1964) • Rozmarné léto (1968) • Kes (1970) • Zkrocení ohně (1972) • Romance o zamilovaných (1974) • Kantáta o Chile (1976) • Stíny horkého léta (1978) • Bílý Bim, Černé ucho (1978) • Snoubenka (1980) • Mexiko v plamenech – Rudé zvony (1982) • Lev Tolstoj (1984) • Ulice umírání (1986) • Ibiškové městečko (1988) • Krapatchouk (1992) • Mi hermano del alma (1994) • Jízda (1995) • Kavkazský zajatec (1996) • Můj růžový život (1997) • Srdce na dlani (1998) • Jana a její přátelé (1999) • Já, ty, oni (2000) • Amélie z Montmartru (2001) • Rok ďábla (2002) • Okno naproti (2003) • Ukradené dětství (2004) • Můj Nikifor (2005) • Sherrybaby (2006) • Severní blata (2007) • Ukrutně šťastni (2008) • Anděl u moře (2009) • Moskytiéra (2010) • Restaurátor (2011) • Henrik (2012) • Velký sešit (2013) • Kukuřičný ostrov (2014) • Bob a stromy (2015) • Rodinné štěstí (2016) • Křižáček (2017) • „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ (2018) • Otec (2019) • Strahinja (2021) |