Letiště Mladá Boleslav

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.
Letiště Mladá Boleslav
Hangár a věž letiště v Mladé Boleslavi
Hangár a věž letiště v Mladé Boleslavi
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Nejbližší městoMladá Boleslav (4 km)
Typ letištěveřejné civilní
ProvozovatelAeroklub Mladá Boleslav, z.s.
Otevření1948
Kód letiště ICAOLKMB
Souřadnice50°24′2″ s. š., 14°53′52″ v. d.
Map
Nadmořská výška757 ft / 231 m
Vzletové a přistávací dráhy
  • 05/23 – travnatý povrch, 800×30 m
Odkazy
Webwww.akmb.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Mladá Boleslav (LKMB) je malé veřejné letiště v severovýchodní části Mladé Boleslavi, přibližně 50 km severovýchodně od Prahy. Slouží především pro sportovní a rekreační letectví, letecký výcvik a pořádání leteckých dnů. V jeho areálu se nachází také Letecké muzeum Metoděje Vlacha.

Letadla na letišti

Letiště Mladá Boleslav je domovem různých typů letadel, která slouží jak pro sportovní a rekreační účely, tak i pro výcvik pilotů a další letecké aktivity. Mezi nejvýznamnější letadla, která zde můžete pravidelně spatřit, patří:

Antonov An-2

Antonov An-2 na letišti Mladá Boleslav

Tento legendární dvouplošník, známý pod přezdívkou "Andula," je jedním z nejvýraznějších letadel na letišti. Antonov An-2 je používán především pro výsadky parašutistů a účastní se různých leteckých dnů a akcí.

Cessna

Na letišti Mladá Boleslav můžete často vidět několik letadel typu Cessna, která jsou populární mezi soukromými piloty a leteckými školami. Cessny jsou známé svou spolehlivostí a jsou využívány především pro letecký výcvik, rekreační lety a také pro kratší přepravní mise. Jsou oblíbené díky snadnému ovládání a vhodnosti pro různé typy letových podmínek.

Ultralehká letadla (UL)

V posledních letech se letiště stalo centrem pro ultralehké letouny, které zde mají vlastní hangáry a jsou využívány jak pro výcvik, tak i pro rekreační létání. Ultralehká letadla jsou ceněna pro svou dostupnost, nízké provozní náklady a možnost využití pro sportovní a rekreační účely.

Historické letouny

Vedle moderních letadel můžete na letišti spatřit i různé historické stroje, které jsou součástí místního leteckého muzea. Tyto letouny, často pečlivě renovované, připomínají bohatou historii československého a světového letectví.

Dobový letecký den na letišti Mladá Boleslav

Jednou z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších akcí pořádaných na letišti Mladá Boleslav je Dobový letecký den. Tato akce, která se koná již od roku 2002, přitahuje tisíce nadšenců letectví z České republiky i ze zahraničí. Cílem Dobového leteckého dne je nejen předvést krásu a historii letectví, ale také nabídnout divákům podívanou na leteckou akrobacii a moderní leteckou techniku.

Historie a tradice

Dobový letecký den vznikl jako oslava historického letectví a jeho bohaté tradice. Program zahrnuje ukázky historických letadel a replik, např. strojů z první a druhé světové války, stejně jako letecké modely.

Jedním z vrcholů akce bývají také ukázky dobové pozemní techniky a scénářově zpracované letecké bitvy.

Letoun ATR 42-500 aerolinky ČSA

Akrobatická vystoupení a moderní technika

Vedle historických strojů se na Dobovém leteckém dni představují také špičkoví piloti s moderními letadly. Program pravidelně zahrnuje vystoupení české akrobatické špičky, včetně známých pilotů jako Martin Šonka.

Letoun P-51 Mustang který také byl na akci

V roce 2016 například Dobový letecký den přinesl průlet moderního dopravního letadla ATR 42-500 a vojenského transportního letounu CASA, které doplnily dvě stíhačky JAS 39 Gripen.

Historie

Historie letectví v Mladé Boleslavi sahá až do roku 1909, kdy tehdy 22letý Metoděj Vlach, zaměstnanec firmy Laurin & Klement, začal experimentovat s konstrukcí vlastního letadla. Vlach sestrojil několik letadel, přičemž jedno z nich bylo vybaveno motorem vlastní konstrukce. Navzdory četným neúspěchům při testech se Vlachovi podařilo postavit jednoplošník, který poprvé vzlétl 8. listopadu 1912 na vojenském cvičišti Radouč v Mladé Boleslavi. Tento den uskutečnil Vlach sedm krátkých letů, avšak při posledním pokusu letadlo poškodil.

V roce 1910 začal na Radouči létat také Ing. Otto Hieronymus, který rovněž pracoval ve firmě Laurin & Klement. Hieronymus zkonstruoval první letecký motor této firmy a létal s letounem Blériot, který byl osazen jeho vlastním motorem.

Po skončení první světové války a vzniku Československa se v Mladé Boleslavi konal první letecký den již na podzim roku 1919 opět na Radouči. Tento letecký den symbolizoval počátek nového rozvoje letectví v regionu.

Velký zlom nastal v roce 1926, kdy byla založena místní skupina Masarykovy letecké ligy (MLL). Zájem o letectví v regionu rychle rostl, a to zejména díky podpoře městských a průmyslových činitelů, včetně Václava Klementa, jednoho ze zakladatelů firmy Laurin & Klement. V této době se na Průmyslové škole (ZPŠ) začala formovat letecká výuka, včetně stavby kluzáků a výcviku leteckých mechaniků.

V roce 1932 byl v Mladé Boleslavi založen plachtový odbor MLL, který začal s výcvikem na kluzácích na cvičišti Radouč. Postupem času bylo nutné přenést aktivity na kopec Chlum u Nepřevázky, kde bylo vybudováno nové plachtařské letiště. Toto letiště bylo oficiálně otevřeno v roce 1936.

Po obsazení Německem v roce 1939 letecká činnost v Mladé Boleslavi postupně ustávala. Během války byla letecká aktivita v regionu omezena na minimum, přičemž hangáry na Radouči a Chlumu byly poškozeny a letadla zabavena nebo zničena.

Větrný rukáv na letišti v Mladé Boleslavi

Obnova po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války v roce 1945 se letecká činnost v Mladé Boleslavi postupně obnovovala. Místní aeroklub, nově vzniklý Český národní aeroklub, získal několik kluzáků jako dar od maršála Koněva. Letecké aktivity se přesunuly z Radouče na nové letiště, které bylo vybudováno v roce 1948 na současné lokalitě.

Vznikl také Dělnický aeroklub AZNP (Automobilové závody národní podnik), který hrál klíčovou roli v rozvoji letiště. První hangáry na novém letišti byly postaveny brigádnicky z materiálu získaného z vybombardované automobilky. V roce 1956 postavila armáda nový velký hangár, který je v provozu dodnes.

Období po roce 1989

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 a zrušení organizace Svazarm došlo k významnému oživení letecké činnosti na letišti v Mladé Boleslavi. Aeroklub se osamostatnil a rozšířil své aktivity, zejména v oblasti ultralehkého létání, pro které byly postaveny nové hangáry. Letiště se stalo sídlem Krajského aeroklubu Praha venkov a jeho význam jako centra sportovního letectví v regionu nadále rostl.

Současnost

Otevřený hangár na letišti v Mladé Boleslavi

Letiště Mladá Boleslav je centrem sportovního a rekreačního létání. Pravidelně zde probíhají letecké dny, soutěže a další akce pro veřejnost. Areál letiště hostí také Letecké muzeum Metoděje Vlacha.

V současné době letiště slouží jako základna pro sportovní a rekreační létání, letecký výcvik, a je také oblíbeným cílem zahraničních pilotů.

Význam pro region

Letiště hraje významnou roli v rozvoji regionu, přispívá k udržení a rozvoji leteckých tradic, poskytuje prostor pro vzdělávání nové generace pilotů a nadšenců a podporuje turistický ruch v oblasti.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Mladá Boleslav na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
  • Stránky Dobového leteckého dne
Letiště v Česku
Mezinárodní veřejná
S pravidelným provozem
S nepravidelným provozem
Mezinárodní neveřejná
Vnitrostátní
  • Bohuňovice
  • Broumov
  • Břeclav
  • Bubovice
  • Česká Lípa
  • Dvůr Králové
  • Erpužice
  • Frýdlant
  • Hodkovice
  • Hořice
  • Hořovice
  • Hosín
  • Hranice
  • Cheb
  • Chotěboř
  • Chrudim
  • Jaroměř
  • Jičín
  • Jihlava
  • Jindřichův Hradec
  • Kladno
  • Klatovy
  • Kolín
  • Krnov
  • Kroměříž
  • Křižanov
  • Kyjov
  • Letkov
  • Luhačovice
  • Mariánské Lázně
  • Medlánky
  • Mikulovice
  • Mladá Boleslav
  • Moravská Třebová
  • Most
  • Nové Město
  • Olomouc
  • Panenský Týnec
  • Plasy
  • Podhořany
  • Polička
  • Prostějov
  • Příbram
  • Přibyslav
  • Rakovník
  • Raná
  • Rokycany
  • Sazená
  • Skuteč
  • Slaný
  • Soběslav
  • Staňkov
  • Stichovice
  • Strakonice
  • Strunkovice
  • Šumperk
  • Tábor
  • Tachov
  • Točná
  • Toužim
  • Ústí nad Labem
  • Ústí nad Orlicí
  • Velké Poříčí
  • Vlašim
  • Vrchlabí
  • Vyškov
  • Zábřeh
  • Zbraslavice
  • Zlín
  • Znojmo
  • Žamberk
  • Žatec-Macerka
  • Vojenská
    Bývalá a zaniklá
  • Bechyně
  • Blatná-Tchořovice
  • Černovice
  • Holešov
  • Hrabůvka
  • Měřín
  • Pacov-Kámen
  • Plzeň-Bory
  • Tábor-Všechov
  • Vyškov
  • Žatec-Staňkovice