Jalta
Jalta Ялта / Yalta | |
---|---|
Pohled na město | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Autonomní republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Stát (de facto) | Rusko Rusko |
Republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Jalta | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 283 km² |
Počet obyvatel | 74 652 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 263,8 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
Správa | |
Starosta | Oleksij Bojarčuk |
Vznik | 1154 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380 654 |
PSČ | 298600—298639 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
Jaltská městská rada
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
Dějiny
V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Doprava
Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.
Jalta v Kultuře
- Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
- Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference
Galerie
- Livadijský palác
- Památník Lenin
Partnerská města
- Acapulco, Mexiko
- Antalya, Turecko (2012)
- Baden-Baden, Německo (2000)
- Batumi, Gruzie (2008)
- Ejlat, Izrael (2011)
- Fudžisawa, Japonsko (1987)
- Galați, Rumunsko (2003)
- Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009
- Jerevan, Arménie
- Južno-Sachalinsk, Rusko (2014)
- Kaluga, Rusko
- Kwangdžu, Jižní Korea (2011)
- Latákie, Sýrie
- Lemesos, Kypr
- Margate, Spojené království (1990)
- Moskva, Rusko (2006)
- Nice, Francie (1960)
- Pärnu, Estonsko (2004)
- Pozzuoli, Itálie (1975)
- Rijeka, Chorvatsko (1986)
- Rhodos, Řecko (1998)
- Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
- San-ja, Čína (2004)
- Santa Barbara, Spojené státy americké (1987)
- Šarm aš-Šajch, Egypt (2009)
- Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
- Ulan-Ude, Rusko (2008)
- Vladikavkaz, Rusko (2010)
Reference
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku
- (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
- (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Autonomní republika Krym / Republika Krym | ||
---|---|---|
Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský | |
Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. |