Israel Gelfand
Israel Gelfand | |
---|---|
Narození | 20. srpnajul. / 2. září 1913greg. Okny |
Úmrtí | 5. října 2009 (ve věku 96 let) New Brunswick |
Alma mater | Lomonosovova univerzita (1932–1938) |
Pracoviště | Akademie věd SSSR (1935–1941) Lomonosovova univerzita (1941–1989) Harvardova univerzita (1989–1990) Massachusettský technologický institut (1990) Rutgersova univerzita (od 1990) Matematický institut V. A. Stěklova Keldyšův ústav aplikované matematiky |
Obory | matematická analýza, funkcionální analýza, algebra, topologie, teorie diferenciálních rovnic, teorie pravděpodobnosti, numerická matematika, matematika, biologie, pedagogika, teorie grup a teorie reprezentací |
Ocenění | Stalinova cena (1951 a 1953) Řád čestného odznaku (1953) Leninův řád (1954, 1956 a 1973) Leninova cena (1961) Řád rudého praporu práce (1963 a 1983) … více na Wikidatech |
Děti | Vladimir I. Gelfand Sergej Izrailevič Gel'fand |
Příbuzní | Mikhail Gelfand (vnuk) |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Israel Gelfand (2. září 1913 Okni – 5. října 2009 Nový Brunšvik) byl ukrajinsko-sovětsko-americký matematik židovské národnosti. Roku 1978 získal Wolfovu cenu za matematiku a stal se tak s Carlem Ludwigem Siegelem vůbec prvním nositelem. Oceněn byl zejména za příspěvky k teorii grup, reprezentační teorii a funkcionální analýze. Napsal též několik prací z oblasti biologie, zejména buněčné.
Roku 1932 vystudoval matematiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, jeho učitelem zde byl především Andrej Nikolajevič Kolmogorov. Habilitoval se roku 1938. V roce 1990 se přestěhoval do Spojených států a od té doby pracoval na Rutgersově univerzitě v New Jersey, kde působil jako profesor matematiky a biologie.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Israel Gelfand na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku | |
---|---|
1978–1979 | Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979) |
1980–1989 | Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989) |
1990–1999 | Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999) |
2000–2009 | Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008) |
2010–2019 | Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019) |
2020–2029 | Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) • Ingrid Daubechies (2023) • Noga Alon / Adi Šamir (2024) |