Horní Hraničná

Horní Hraničná
Pozůstatek ohradní zdi bývalého pohraničního útvaru
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Cheb
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°3′51″ s. š., 12°17′36″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Dolní Hraničná (6,33 km²)
Nadmořská výška	570 m n. m.
Horní Hraničná
Další údaje
Zaniklé obce.cz	2563
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Hraničná (německy Oberkunreuth, rovněž Ober Kunreuth) byla vesnice v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Zanikla po druhé světové válce, kdy se ves ocitla v zakázaném hraničním pásmu.

Horní Hraničná ležela v katastrálním území Dolní Hraničná o rozloze 6,33 km².^[1]

Geografie a přírodní poměry

Zaniklá vesnice se nacházela přibližně 5 km jihozápadně od centra Chebu, asi 600 m severně od státní hranice se spolkovou zemí Bavorsko. Rozprostírala se na pod jihozápadním svahem Zelené hory (637 m). Z geomorfologického hlediska leží území zaniklé vesnice v podcelku Ašská vrchovina, geomorfologického celku Smrčin.^[2]

Historie

Horní Hraničná byla založena ve 12. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1249. Vesnice byla nejdříve v majetku waldsassenského kláštera, od 14. století střídavě v držení chebských měšťanů a šlechticů.^[3]

Ve druhé polovině 15. století koupil ves rod Junkerů a vesnice v jejich držení doznala největšího rozkvětu v 16. století. Po smrti posledního šlechtice z rodu Junckerů v roce 1732 byla vesnice prodána městu Cheb.^[4] Ve vesnici stála gotická tvrz z 15. století s poplužním dvorem, rodem Junckerů přestavěná v roce 1563 na renesanční zámek, později rozšířeným o nové obytné křídlo s hrázděným patrem.^[5] Město Cheb zřídilo v zámku roku 1905 ozdravovnu pro děti postižené plicními chorobami. Ročně zde pobývalo v několikaměsíční letní škole kolem sto dětí.^[6]^[3]

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva a nepříliš úspěšným pokusům o nové osídlení. Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu, což rozhodlo o jejím zániku. Po vytvoření hraničního pásma se stal zámek sídlem roty pohraničníků. Budova zámku chátrala, počátkem 60. let se změnila v ruinu a v roce 1971 bylo vydáno demoliční povolení. Mezi zlikvidovanými stavbami poplužního dvora byla i nejstarší hrázděná vozová kůlna na Chebsku z roku 1699. Kolem roku 1970 se pohraničníci přestěhovali do nově vybudovaných objektů roty a v roce 1977 byl zámek beze zbytku zbořen.^[6]^[3]

Po sametové revoluci nechalo na území zaniklé Horní Hraničné, v části objektu bývalé pohraniční roty, vybudovat město Cheb útulek pro opuštěné psy, od roku 2013 provozovaný soukromě.^[7]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Horní Hraničné ^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Počet obyvatel	176	164	130	109	111	111	133	45	3	-

Odkazy

Reference

↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Dolní Hraničná [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-21.
↑ Prohlížení - geomorfologické členění - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c BOHÁČ, Jaromír; SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko. 1. vyd. Cheb: Chebské muzeum, 2007. 203 s. ISBN 978-80-85018-59-2. S. 125.
↑ Cyklotrasa č. 2164 Cheb, Myslivna - Horní Hraničná [online]. Karlovarský kraj - cykloportál [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 58–62.
↑ ^a ^b ROŽMBERSKÝ, Petr. Horní Hraničná na konci 19. století [online]. evida.cz [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
↑ Útulek pro psy Horní Hraničná [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 22 s. Dostupné online. S. 5. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.

Literatura

MIKŠÍČEK, Petr et al. Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland. 6. vyd. Praha: Antikomplex a kolektiv autorů, 2015. 727 s. ISBN 978-80-9061981-4. Kapitola Horní Hraničná, s. 263.