Gemlik

Gemlik
Poloha
Souřadnice	40°25′51″ s. š., 29°9′35″ v. d.
Nadmořská výška	22 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Turecko Turecko
Gemlik
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	376 km²
Počet obyvatel	111 488 (2018)
Hustota zalidnění	296,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	gemlik.bel.tr
Telefonní předvolba	224
PSČ	16600
Označení vozidel	16
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemlik je přístavní město v Turecku se přibližně 111 tisíci obyvateli. Je sídlem stejnojmenného okresu v provincii Bursa.

Gemlik patří k historické oblasti Bithýnie. Leží na pobřeží Gemlického zálivu Marmarského moře 30 km severně od Bursy. Je obklopen horským pásmem Samanlı Dağları a leží na seizmicky aktivní zóně.^[1] Východně od města se nachází İznické jezero. Podnebí je středozemní.

Ve starověku zde existovalo řecké město Kíos, které podle legendy založil stejnojmenný Héraklův přítel. Bylo kolonií Milétu a pak součástí Aitólského spolku. V roce 202 př. n. l. je ovládl Prúsiás I., podle něhož neslo v římském období název Prusias ad Mare.^[2] Bylo jedním z center šíření křesťanství a v byzantském soupisu Notitiae Episcopatuum je uváděno jako sídlo biskupa (zůstává titulární diecézí). Ve středověku město prosperovalo díky poloze na Hedvábné stezce.^[3] V 11. století je zabrali Seldžuci a pak křižáci, patřilo Nikájskému císařství a roku 1333 se stalo součástí Osmanské říše. Turecký název pochází z výrazu gemilik, což znamená loděnici. Většinu obyvatel tvořili Řekové, kteří město po řecko-turecké válce museli opustit a založili na Peloponésu nové město Nea Kios.

V roce 1920 měl Gemlik okolo 5 000 obyvatel, pak začal rychlý populační růst. Gemlik je významným obchodním přístavem se speciální ekonomickou zónou.^[4] Je také přímořským letoviskem pro obyvatele nedalekého Istanbulu. Podle města je pojmenována odrůda gemlických oliv, vyznačující se střední velikostí, tmavou barvou a vysokým obsahem oleje.^[5] Kromě toho se pěstují jablka, broskve, lilky a okurky, v Gemliku vznikla nejstarší turecká konzervárna Rifat Minare. Nachází se zde také továrna na umělé hedvábí Sümerbank, ocelářský podnik Borçelik a firma Tügsaş vyrábějící hnojiva. V okolí se těží dolerit.^[6]

Součástí města se stala vesnice Umurbey, rodiště třetího tureckého prezidenta Celâla Bayara.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemlik na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky