Gemlik

Gemlik
Poloha
Souřadnice40°25′51″ s. š., 29°9′35″ v. d.
Nadmořská výška22 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátTureckoTurecko Turecko
Gemlik
Gemlik
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha376 km²
Počet obyvatel111 488 (2018)
Hustota zalidnění296,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webgemlik.bel.tr
Telefonní předvolba224
PSČ16600
Označení vozidel16
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemlik je přístavní město v Turecku se přibližně 111 tisíci obyvateli. Je sídlem stejnojmenného okresu v provincii Bursa.

Gemlik patří k historické oblasti Bithýnie. Leží na pobřeží Gemlického zálivu Marmarského moře 30 km severně od Bursy. Je obklopen horským pásmem Samanlı Dağları a leží na seizmicky aktivní zóně.[1] Východně od města se nachází İznické jezero. Podnebí je středozemní.

Ve starověku zde existovalo řecké město Kíos, které podle legendy založil stejnojmenný Héraklův přítel. Bylo kolonií Milétu a pak součástí Aitólského spolku. V roce 202 př. n. l. je ovládl Prúsiás I., podle něhož neslo v římském období název Prusias ad Mare.[2] Bylo jedním z center šíření křesťanství a v byzantském soupisu Notitiae Episcopatuum je uváděno jako sídlo biskupa (zůstává titulární diecézí). Ve středověku město prosperovalo díky poloze na Hedvábné stezce.[3] V 11. století je zabrali Seldžuci a pak křižáci, patřilo Nikájskému císařství a roku 1333 se stalo součástí Osmanské říše. Turecký název pochází z výrazu gemilik, což znamená loděnici. Většinu obyvatel tvořili Řekové, kteří město po řecko-turecké válce museli opustit a založili na Peloponésu nové město Nea Kios.

V roce 1920 měl Gemlik okolo 5 000 obyvatel, pak začal rychlý populační růst. Gemlik je významným obchodním přístavem se speciální ekonomickou zónou.[4] Je také přímořským letoviskem pro obyvatele nedalekého Istanbulu. Podle města je pojmenována odrůda gemlických oliv, vyznačující se střední velikostí, tmavou barvou a vysokým obsahem oleje.[5] Kromě toho se pěstují jablka, broskve, lilky a okurky, v Gemliku vznikla nejstarší turecká konzervárna Rifat Minare. Nachází se zde také továrna na umělé hedvábí Sümerbank, ocelářský podnik Borçelik a firma Tügsaş vyrábějící hnojiva. V okolí se těží dolerit.[6]

Součástí města se stala vesnice Umurbey, rodiště třetího tureckého prezidenta Celâla Bayara.

Reference

  1. Gemlik, Bursa, Turkey [online]. Volcano Discovery [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Prusias ad Mare/Kios, Gemlik [online]. Digital Atlas of the Roman Empire [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  3. Cius, Gemlik [online]. Tour Trans Anatolie [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  4. Gemlik. Maritime Optima [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  5. “Gemlik Zeytini” olive of Bursa wins EU recognition. The Diplomatic Service of the European Union [online]. 2023-06-20 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  6. Gemlik Diabase [online]. Stone Contact [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemlik na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb131885806 (data)
  • NLI: 987007565086905171
  • VIAF: 158375855