František Plánička
František Plánička | |||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
František Plánička | |||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 2. června 1904 | ||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Žižkov | ||||||||||||||||||||||||||||||
Datum úmrtí | 20. července 1996 (ve věku 92 let) | ||||||||||||||||||||||||||||||
Místo úmrtí | Praha | ||||||||||||||||||||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||||||||||||||||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | brankář | ||||||||||||||||||||||||||||||
Profesionální kluby | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Reprezentace | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Plánička (2. června 1904 Žižkov[1] – 20. července 1996 Praha) byl český fotbalový brankář a reprezentant Československa. Jeden z nejlepších světových fotbalových brankářů. Byla po něm pojmenována cena Františka Pláničky, která hledala nejlepšího fotbalového brankáře v České republice a ve které hlasovali od roku 1998 ligoví a reprezentační trenéři a novináři.[2]
Život
Narodil se na Žižkově u Prahy do rodiny truhláře Karla Pláničky jako nejstarší ze tří dětí. Jeho dětství poznamenala dlouhá otcova nepřítomnost během 1. světové války, kdy musel pomáhat matce s obživou rodiny. Po skončení školní docházky se šel učit soustružníkem. Po otcově návratu se mohl více věnovat své velké zálibě, kterou byl fotbal.[3][4]
Fotbal hrál nejdříve s kamarády na ulici, střídavě v útoku nebo brance. V roce 1919 podepsal přihlášku do fotbalového klubu Slovan Holešovice, protože si myslel, že tam půjdou i ostatní kamarádi, kteří se však mezitím stali členy SK Bubeneč. Plánička do Bubenče přestoupil na pozici brankáře o dva roky později.[5] V 18 letech sehrál na přání svého otce několik utkání za Rudou hvězdu Praha. Později jej zvala na tréninky prvoligová Sparta, ale kvůli malé výšce ho nakonec odmítli.[6] Plánička zůstával brankářem Bubenče a od března 1923 navíc trénoval ve Slavii Praha, která měla o talentovaného hráče zájem. Pláničkův přestup provázely spory mezi funkcionáři obou klubů, které byly řešeny i před disciplinární komisí, když Plánička nastoupil za zraněného brankáře Slávie při utkání ve Vídni. Slavia byla za přestupek potrestána pokutou, ale v říjnu 1923 byla uzavřena dohoda a Plánička se stal slávistou.[3] Kuriozitou je, že do Slavie přestoupil z SK Bubeneč za 800 Kč. Z této částky dokonce neměl ani haléř.[7]
Po přestupu do Slávie Plánička, který předtím pracoval jako dělník v různých továrnách, absolvoval základní vojenskou službu u protiletadlového pluku v Praze. Oženil se se svou láskou z dětství Boženou Chvojkovou a jejich manželství trvalo celý život. Vychovali spolu dvě dcery. Plánička si uvědomoval krátkost sportovní kariéry a aby zabezpečil rodinu, vystudoval obchodní školu. Získal místo v účtárně v Penzijním ústavu a volný čas věnoval fotbalu a rodině. V lednu 1926 podepsal ve Slavii profesionální smlouvu.[8]
Od roku 1939, kdy ukončil aktivní sportovní kariéru, pracoval jako úředník, ale fotbalu zůstal věrný až do vysokého věku. Pomáhal trenérům, pracoval ve výboru Slavie, hrával za internacionály.[3][9]
Zemřel roku 1996. Poslední rozloučení s Františkem Pláničkou se uskutečnilo v pátek 26. července 1996 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[10]
Sportovní kariéra
František Plánička po celou svou sportovní kariéru nevyměnil slavistický dres za jiný než reprezentační, byl spolu se Španělem Zamorou považován za nejlepšího brankáře předválečné Evropy. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1934, kdy jako kapitán a velká opora týmu přivedl Československo až do finále Mistrovství světa, v němž mužstvo podlehlo domácí Itálii 2:1.[3] Byl vzorem nejen pro svou klubovou věrnost, ale také pro svoji skromnost, příkladnou celoživotní životosprávu a profesionalismus, který provázel celou jeho sportovní dráhu. Za Slavii sehrál téměř tisíc zápasů, od 1. října 1923 až do svého zranění 14. června 1938. Za národní mužstvo nastoupil poprvé jako 67. reprezentant v řadě (osmý brankář) 17. ledna 1926 v přátelském zápase v Turíně proti Itálii, celkem chytal v 73 oficiálních mezistátních zápasech. Poslední byl proti Brazílii roku 1938, kdy na mistrovství světa dohrál celý zápas se zlomenou rukou.[3][11] Ve fotbalové brance stál naposledy 4. července 1970 jako šestašedesátiletý v Domoušicích u Rakovníka v dresu jedenáctky bývalých internacionálů.
Plánička vnesl do hry brankáře nové prvky. Svou menší postavu kompenzoval skvělým výskokem a mrštností, odvážně se vrhal pod nohy útočníků do prostoru před brankou. Proslulé byly jeho robinzonády, bezchybné chytání „do koše“, rybička v pádu, při níž si ztlumil oběma rukama míč na prsou.[3][12]
Známý je jeho výrok: „Penalta se nedá chytit, dá se jen špatně kopnout.“
- Za Slavii odchytal 969 zápasů
- Za celý svůj život sehrál 1235 zápasů, v nichž pustil pouze 1073 gólů, což tedy činí průměr 0,86 branky na zápas.
Ligová bilance
Ročník | Zápasy | Góly | Klub |
---|---|---|---|
Středočeská 1. liga 1925/26 | 21 | 0 | SK Slavia Praha |
Kvalifikační soutěž Středočeské 1. ligy 1927 | — | 0 | SK Slavia Praha |
Středočeská 1. liga 1927/28 | — | 0 | SK Slavia Praha |
Středočeská 1. liga 1928/29 | — | 0 | SK Slavia Praha |
1. asociační liga 1929/30 | — | 0 | SK Slavia Praha |
1. asociační liga 1930/31 | 14 | 0 | SK Slavia Praha |
1. asociační liga 1931/32 | — | 0 | SK Slavia Praha |
1. asociační liga 1932/33 | — | 0 | SK Slavia Praha |
1. asociační liga 1933/34 | 15 | 0 | SK Slavia Praha |
Státní liga 1934/35 | — | 0 | SK Slavia Praha |
Státní liga 1935/36 | 26 | 0 | SK Slavia Praha |
Státní liga 1936/37 | 22 | 0 | SK Slavia Praha |
Státní liga 1937/38 | — | 0 | SK Slavia Praha |
CELKEM | — | 0 |
Přehled zápasů do roku 1957
- Za Slovan Praha VII 22 z toho 12W* 3T* 7L*
- Za Bubeneč 108 z toho 52W 19T 37L
- Za Slavii 969 z toho 742W 99T 128L
- Za Prahu a Svaz 26 z toho 16W 4T 6L
- Za ČSR 74 z toho 36W 16T 22L
- Za Rudou Hvězdu VII 14 z toho 12W 1T 1L
- Za represent. 11 Rudých Hvězd 2 z toho 0W 0T 2L
- Za bývalé staré reprezentanty 38 z toho 36W 1T 1L
- W = Vítězné
- T = Nerozhodné
- L = Prohrané
Ocenění a závěr
V roce 1985 se mu dostalo vysokého mezinárodního ocenění – od UNESCO převzal čestný diplom fair play. Až do konce svého života sledoval se zájmem veškeré fotbalové dění a radoval se z každého úspěchu českého fotbalu.
Františku Pláničkovi byl v roce 1994 udělen Titul fotbalového rytíře a byl vyznamenán Cenou dr. Václava Jíry. Slavia Praha ho zařadila mezi hráčské legendy a udělila mu plaketu J. Maddena „in memoriam“ s pořadovým číslem 2.[12]
V roce 2000 skončil čtvrtý v anketě o českého fotbalistu století, fanoušci ho zařadili na čtvrté místo.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze
- ↑ Maier obhájil titul Brankář roku, iDNES.cz, cit. 29. 12. 2015
- ↑ a b c d e f CODR, Milan; CHOBOTSKÝ, Pavel. Přemožitelé času sv. 9. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola František Plánička, s. 182–185.
- ↑ PROCHÁZKA, Pavel. Plánička: brankářská legenda 20. století. Velké Přílepy: Olympia, 2016. ISBN 978-80-7376-428-9. S. 13. Dále jen Plánička.
- ↑ Plánička, str. 26
- ↑ Plánička, str. 32
- ↑ Plánička, str. 34–36
- ↑ Plánička, str. 62–65
- ↑ Plánička, str. 105
- ↑ Prague Guide Olšanský hřbitov 2. Portal Triobo.com [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-31.
- ↑ ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha: Práce, 1980. Kapitola Plánička František, s. 159.
- ↑ a b František Plánička. SK Slavia Praha [online]. [cit. 2021-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Plánička, str. 166
Literatura
- 100 let českého sportu 1918–2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 98–99.
- PROCHÁZKA, Pavel. Plánička : brankářská hvězda 20. století. Velké Přílepy: Olympia, 2016. 182 s. ISBN 978-80-7376-428-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Plánička na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Přehled reprezentačních zápasů F. Pláničky, RSSSF.com (anglicky)
- František Plánička – 85 (02.06.1989), archiv.ucl.cas.cz (česky)
Československá fotbalová reprezentace na mistrovství světa ve fotbale 1938 | |
---|---|
Jaroslav Bouček • Vojtěch Bradáč • Jaroslav Burgr • Karel Burkert • Karel Černý • Ferdinand Daučík • Václav Horák • Karel Kolský • Vlastimil Kopecký • Josef Košťálek • Arnošt Kreuz • Josef Ludl • Oldřich Nejedlý • Otakar Nožíř • Josef Orth • František Plánička • Antonín Puč • Jan Říha • Oldřich Rulc • Karel Senecký • Ladislav Šimůnek • Josef Zeman |
Fotbalisté debutující v reprezentaci v roce 1926 | |
---|---|
František Plánička • Ladislav Krčma • Ladislav Ženíšek • Antonín Křišťál • Josef Šíma • Otto Fleischmann • František Stehlík • Vilém König • Vojtěch Sýbal-Mikše • Jiří Mareš • Karel Meduna • Antonín Vodička • Karel Steffel • Jan Knížek • Rudolf Dolejší • Antonín Puč • Zdeněk Kumermann • Samuel Schillinger • Karel Podrazil |
SK Slavia Praha – 1928/1929 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička • Josef Sloup-Štaplík |
Hráči | Koloman Bobor • František Černický • Karel Čipera • Adolf Fiala • Bohumil Joska • František Junek • Josef Kratochvíl • Antonín Novák • Josef Pleticha • Antonín Puč • Jan Reichardt • Emil Seifert • František Svoboda • Jindřich Šoltys • Ladislav Šubrt • Antonín Vodička • Fritz Taussig |
SK Slavia Praha – 1929/1930 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička • Josef Sloup-Štaplík |
Hráči | Václav Bára • František Černický • Karel Čipera • Adolf Fiala • Bohumil Joska • František Junek • Josef Kratochvíl • Antonín Novák • Josef Pleticha • Antonín Puč • Josef Suchý • František Svoboda • Adolf Šimperský • Jindřich Šoltys • Ladislav Šubrt • Antonín Vodička • Ladislav Ženíšek |
SK Slavia Praha – 1930/1931 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička |
Hráči | Václav Bára • Štefan Čambal • František Černický • Karel Čipera • František Fait • Bohumil Joska • František Junek • František Kloz • Vilém König • Antonín Novák • Antonín Puč • Jan Smolka • František Svoboda • Adolf Šimperský • Jindřich Šoltys • Ladislav Šubrt • Antonín Vodička • Ladislav Ženíšek |
SK Slavia Praha – 1932/1933 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička |
Hráči | Vojtěch Bradáč • Štefan Čambal • František Černický • Adolf Fiala • Karel Hejma • Bedřich Jezbera • Bohumil Joska • František Junek • Vlastimil Kopecký • Bedřich Pech • Antonín Puč • Emil Seifert • Jiří Sobotka • František Svoboda • Adolf Šimperský • Antonín Vodička • Ladislav Ženíšek |
SK Slavia Praha – 1933/1934 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička • Gustav Zeman • Alois Bureš |
Hráči | Vojtěch Bradáč • Štefan Čambal • Adolf Fiala • Karel Hejma • František Heřmánek • Bohumil Joska • František Junek • Vlastimil Kopecký • Rudolf Krčil • Bedřich Pech • Antonín Puč • Jiří Sobotka • František Svoboda • Adolf Šimperský • Antonín Vodička • Ladislav Ženíšek |
SK Slavia Praha – 1934/1935 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička • Jaroslav Vojta |
Hráči | Vojtěch Bradáč • Štefan Čambal • Ferdinand Daučík • Adolf Fiala • František Heřmánek • Bedřich Jezbera • František Junek • Josef Klus • Vlastimil Kopecký • Rudolf Krčil • Bedřich Pech • Antonín Puč • Jaromír Skála • Jiří Sobotka • František Svoboda • Adolf Šimperský • Antonín Vodička • Rudolf Vytlačil • Ladislav Ženíšek |
SK Slavia Praha – 1936/1937 | |
---|---|
Brankáři | František Plánička |
Hráči | Vojtěch Bradáč • Vladimír Cvetler • Ferdinand Daučík • Adolf Fiala • Václav Horák • Bedřich Jezbera • Vlastimil Kopecký • Rudolf Krčil • Rudolf Němeček • Otakar Nožíř • Gustav Prokop • Karel Průcha • Antonín Puč • Karel Sklenička • Jiří Sobotka • František Svoboda • Rudolf Toman • Jan Truhlář • Bedřich Vacek • Antonín Vodička • Rudolf Vytlačil |
Síně slávy českého fotbalu | |
---|---|
rok 2006: Josef Masopust • rok 2007: Andrej Kvašňák • rok 2008: Antonín Panenka • rok 2009: František Veselý • rok 2010: Josef Jelínek • Jan Lála • Josef Kadraba • Václav Mašek • Svatopluk Pluskal • Tomáš Pospíchal • Jiří Tichý • Rudolf Vytlačil • rok 2011: Ladislav Novák • rok 2012: Ivo Viktor • rok 2013: Josef Bican • Karel Brückner • Štefan Čambal • Josef Čtyřoký • František Junek • Josef Košťálek • Rudolf Krčil • Oldřich Nejedlý • František Plánička • Antonín Puč • Josef Silný • Jiří Sobotka • František Svoboda • Ladislav Ženíšek • rok 2014: Rudolf Baťa • rok 2015: Přemysl Bičovský • Karol Dobiaš • Václav Ježek • Pavel Nedvěd • rok 2016: nikdo • rok 2017: Zdeněk Nehoda • rok 2018: Karel Poborský • rok 2019: Jan Koller |