Donovan
Donovan | |
---|---|
Donovan (2007) | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Donovan Phillips Leitch |
Narození | 10. května 1946 (78 let) Glasgow, Skotsko |
Žánry | folk rock, psychedelický folk |
Nástroje | harmonika, kytara, klavír |
Aktivní roky | 1965–dosud |
Významná díla | Catch the Wind |
Ocenění | Rock and Roll Hall of Fame (2012) |
Manžel(ka) | Linda Lawrence (od 1970) |
Děti | Donovan Leitch Ione Skye Julian Jones Astrella Celeste Oriole Leitch |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Donovan Phillip Leitch (* 10. května 1946) je skotský zpěvák a básník.
Narodil se v Glasgow, ale v roce 1956 se přestěhoval do Anglie. Do svých zhruba 15 let byl bezproblémové dítě, kolem tohoto roku začal utíkat z domova.
Se zpíváním začínal v klubech, kde se doprovázel na kytaru a foukací harmoniku, tam byl také objeven pro nahrávací studia a stal se velmi populárním.
V r. 1970 se zcela nečekaně usadil na britském venkově, kde se i oženil. Své hudební aktivity značně omezil, zaměřil se na tvorbu dětských písní. Do povědomí se vrátil roku 1996 albem Sutras. Koncertuje sporadicky a když už, tak pouze na hudebních festivalech či jednorázových akcích.
V roce 1984 vystoupil v Praze v Paláci kultury (Kongresové centrum Praha) na hudební akci Planeta míru, která byla součástí XII. ročníku Festivalu politické písně Sokolov 1984. Jeho píseň To live in peace vyšla spolu s nahrávkami dalších interpretů na desce nazvané Planeta lidí – XII. Ročník Festivalu politické písně Sokolov, kterou vydal Supraphon roku 1985.
Dílo
Jeho texty jsou o větru, lásce, květinách atp. čímž se někdy dostal poměrně blízko k beat generation. Často je označován za britskou obdobu Boba Dylana, přestože instrumentace, vokální prezentace, melodika i textová vyhraněnost obou dvou interpretů se velmi liší.
Jeho nejznámější písní je pravděpodobně Catch the Wind z roku 1965, která jej proslavila. Mezi další hity z 60. let se řadí i např. Colours, Jennifer Juniper, Hurdy Gurdy Man, Sunshine Superman, Atlantis, Mellow Yellow či Goo Goo Barabajagal (Love Is Hot). Již od počátků se nebál experimentovat s elektrickými nástroji. Od roku 1966 výrazně ovlivněn indickou hudbou i filozofií, jež se projevily jak v jeho hudbě, tak i životním stylu. Příznivec buddhismu.
Diskografie
- What's Bin Did and What's Bin Hid / v USA pod názvem Catch the Wind
- Fairytale - 1965
- Sunshine Superman - 1966
- Mellow Yellow - 1967
- A Gift from a Flower to a Garden - 1967
- Donovan in Concert - 1968
- The Hurdy Gurdy Man - 1968
- Barabajagal - 1969
- Open Road - 1970
- H.M.S. Donovan - 1971
- Cosmic Wheels - 1973
- Live in Japan: Spring Tour 1973 - 1973
- Essence to Essence - 1973
- 7-Tease - 1974
- Slow Down World - 1976
- Donovan - 1977
- Neutronica - 1980
- Love Is Only Feeling - 1981
- Lady of the Stars - 1984
- Rising / The Classics Live 1990
- One Night in Time - 1993
- Sutras - 1996
- Rising Again - 2001
- Greatest Hits Live Vancouver 1986 - 2001
- Pied Piper - 2002
- Sixty Four - 2004
- Brother Sun Sister Moon - 2004
- Beat Cafe - 2004
Odkazy
Související články
- Zpívaná, recitovaná a experimentální poezie
- Anglická literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Donovan na Wikimedia Commons
- Donovan Home Page
Nositelé ceny Premio Tenco | |
---|---|
Pro hudebníka | Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) • Carmen Consoli, Eugenio Finardi, Ron a Tom Zé (2023) |
Pro kulturní osobnost | Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022) • Renzo Arbore (2023) |