Divá veža

Divá veža
Divá veža zo severozápadu.

Vrchol	2373 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′46″ s. š., 20°8′37″ v. d.
Divá věža
Prvovýstup	Karol Englisch, A. Englisch, Johann Hunsdorfer 1898
Hornina	Žula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divá veža je štít nezaměnitelného tvaru zahnutého zubu. Leží v hlavním hřebeni Vysokých Tater, poblíž turisticky přístupných sedel a Východní Vysoké, takže je obdivována z více stran.

Topografie

Od Divého hrbu ji odděluje Jižní Divé sedlo, od Východní Vysoké zase sedlo Prielom, při ještě jemnějším dělení je mezi nimi ještě Sedlo nad Prielomem a Veža nad Prielomem. Na severovýchod spadá stěnou do Zmrznutého kotle, na jihozápad do Divoké kotliny.

Několik horolezeckých výstupů

1898 (14. července) - První výstup: Karol Englisch se svou matkou Antonií a horským vůdcem Johannem Hunsdorferem, II-III.
1909 - Prvovýstup severním hřebenem: bratři Gy. a R. Komarnicki, III.
1911 (17. dubna) - První výstup v zimních podmínkách: Lajos K. Horn a Jenő Serényi.^[1]
1954 - Prvovýstup F. Kele ml. s otcem, západní stěnou II-III, sestup přes věž nad Prielomom, strmá tráva.

Galerie

Vlevo Divá veža a Veža nad Prielomom, vpravo stěna Východnej Vysokej.
Divá veža a rozložitý Svišťový štít.
Divá veža a Východná Vysoká.
Zľava Divá veža, Východná Vysoká, Kupola a Bradavica.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divá veža na slovenské Wikipedii.

↑ Divá veža; Dzika Turnia; Roter Flossturm; Vörös-patak-torony [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Divá veža na Wikimedia Commons
Lezení z Divoké kotliny
Mapa Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)