Coriolisovo číslo

Coriolisovo číslo α {\displaystyle \alpha } [-] je v hydraulice bezrozměrný parametr, který vyjadřuje poměr skutečné kinetické energetické výšky k energetické výšce vyjádřené ze střední průřezové rychlosti (viz např. [1][2]). Dá se odvodit základní vztah

α = S u 3 d S v 3 S u i 3 Δ S i v 3 S {\displaystyle \alpha ={{\int _{S}u^{3}dS} \over {v^{3}S}}\doteq {\sum {u_{i}^{3}\Delta S_{i}} \over {v^{3}S}}}

kde u {\displaystyle u} [ms−1] je místní (bodová) rychlost, v {\displaystyle v} [ms−1] střední průřezová rychlost, S {\displaystyle S} [m2] průtočná plocha, u i {\displaystyle u_{i}} [ms−1] bodová (místní) rychlost příslušná dílčí ploše Δ S i {\displaystyle \Delta S_{i}} [m2] příčného profilu. Jak je zřejmé ze vzorce, závisí stejně jako číslo Boussinesqovo na tvaru průtočného průřezu a rozdělení místních rychlostí po průřezu.

Podle některých autorů závisí na charakteristice rozdělení rychlosti, např. na Chézyho rychlostním součiniteli C nebo na exponentu parabolického rozdělení rychlosti. Např. podle Chowa[3] lze hodnoty Coriolisova čísla odhadnout jako

α = 1 + 3 ( u m a x v 1 ) 2 2 ( u m a x v 1 ) 3 {\displaystyle \alpha =1+3{\Bigl (}{u_{max} \over v}-1{\Bigr )}^{2}-2{\Bigl (}{u_{max} \over v}-1{\Bigr )}^{3}}

kde u m a x {\displaystyle u_{max}} [ms−1] je maximální rychlost v profilu.

Podle Morozova (viz [4]) je

α = 1 + 0 , 84 ( 3 , 7 C 1 / 4 1 ) 1 , 8 {\displaystyle \alpha =1+0,84{\Bigl (}{{{3,7} \over {C^{1/4}}}-1}{\Bigr )}^{1,8}}

kde C {\displaystyle C} [m0,5s−1] je Chézyho rychlostní součinitel.

Chanson[5] udává za předpokladu parabolického rozdělení rychlostí vztah

α = ( n + 1 ) 3 n 2 ( n + 3 ) {\displaystyle \alpha ={(n+1)^{3} \over n^{2}(n+3)}}

kde n {\displaystyle n} [-] je exponent parabolického (mocninného) rozdělení rychlosti. Evreinov (viz [4]) udává hodnoty Coriolisova čísla v závislosti na Chézyho rychlostním součiniteli tabelárně – viz tabulka:

Coriolisovo číslo v závislosti na Chézyho součiniteli
C 20 22 25 28 30 32 35 38 40 45 50
α {\displaystyle \alpha } 1,525 1,435 1,336 1,270 1,224 1,204 1,171 1,144 1,132 1,105 1,084
α {\displaystyle \alpha } - 1,1
C 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 110
α {\displaystyle \alpha } 1,069 1,057 1,051 1,045 1,039 1,033 1,030 1,027 1,024 1,021 1,020
α {\displaystyle \alpha } 1,05 1,0

Je třeba upozornit na to, že výsledky výpočtu Coriolisova čísla podle různých vztahů se i dosti liší. Výše uvedené vztahy platí pro potrubí a jednoduchá koryta. V případě koryta složeného je nutné uvažovat vliv různých rychlostí v jednotlivých dílčích částech koryta a lze odvodit vztah[3]

α = ( α i K i 3 / S i 2 ) ( K i ) 2 / S i {\displaystyle \alpha ={{\sum (\alpha _{i}K_{i}^{3}/S_{i}^{2})} \over {(\sum K_{i})^{2}/\sum S_{i}}}}

kde α i {\displaystyle \alpha _{i}} , K i {\displaystyle K_{i}} a S i {\displaystyle S_{i}} jsou Coriolisovo číslo, modul průtoku a průtočná plocha příslušné i {\displaystyle i} -té dílčí části složeného koryta, přičemž modul průtoku je určen jako

K = C S R 1 / 2 {\displaystyle K=CSR^{1/2}} .    

Máme-li k disposici měření bodových rychlostí, je nejsprávnější a poměrně snadné určit Coriolisovo číslo z definičního vzorce.

Reference

  1. Boor, B., Kunštátský, J. a Patočka, C. (1968): Hydraulika pro vodohospodářské stavby. SNTL/Alfa Praha/Bratislava
  2. Kolář,V., Patočka,C. a Bém,J. (1983): Hydraulika. SNTL/Alfa Praha/Bratislava
  3. a b Chow, VenTe (1959): Open-Channel Hydraulics. McGraw-Hill
  4. a b Železnjakov, G.V. (1976): Teorija gidrometrii. 2. vyd. Gidrometeoizdat, Leningrad
  5. Chanson, H. (1999): The Hydraulics Of Open Channel Flow - An Introduction. Arnold, London