Cesarevič (1901)

Cesarevič
Cesarevič
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typpredreadnought
Uživateléruské carské námořnictvo
Zahájení stavby1899
Spuštěna na vodu1901
Uvedena do služby3. září 1903
Osudvyřazen
PředchůdceRetvizan
Následovníktřída Borodino
Takticko-technická data
Výtlak12 915 t (standardní)
13 110 t (plný)[1]
Délka118,5 m (max.)
Šířka23,2 m
Ponor7,92 m (max.)
Pohonparní stroje, 20 kotlů
2 lodní šrouby
16 300 hp
Palivouhlí
Rychlost18 uzlů
Dosah5500 nám. mil při 10 uzlech
Posádka779
Pancířaž 250mm boky
až 250mm hlavní věže a barbety
150mm sekundárí věže
127mm sekundární barbety
50+40mm paluba
254mm velitelská věž
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
12× 152mm kanón (6×2)
20× 75mm kanón (20×1)
20× 47mm kanón (20×1)
8× 37mm kanón (8×1)
4× 381mm torpédomet
Operační nasazení
NasazeníRusko-japonská válka
První světová válka

Cesarevič byl predreadnought ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1903–1918. Nasazen byl v rusko-japonské válce a v první světové válce.

Stavba

Cesarevič

Plavidlo postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer. Stavba byla zahájena roku 1899, na vodu bylo spuštěno roku 1901 a do služby bylo uvedeno 3. září 1903.[1]

Konstrukce

Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, dvanáct 152mm kanónů ve dvoudělových věžích, dvacet 75mm kanónů, dvacet 47mm kanónů, osm 37mm kanónů a čtyři 381mm torpédomety.[1] Boční salva měla hmotnost 6000 kg.[2] Pohonný systém měl výkon 16 300 hp. Skládal se z 20 kotlů Belleville a parních strojů, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Osudy

Detail plavidla

Cesarevič se účastnil rusko-japonské války. Při úvodním japonském útoku na Port Arthur v únoru 1904 byl poškozen torpédem. Po dokončení oprav se stal vlajkovou lodí admirála Vitgefta v bitvě ve Žlutém moři ve dnech 10.–11. srpna 1904. Po ruské porážce Cesarevič unikl a byl internován v Tsingtau. Rusku byl vrácen v roce 1905.[1]

První světové války se Cesarevič účastnil v řadách baltského loďstva. Nebyl však příliš aktivní. V roce 1917 byl přejmenován na Graždanin. Dne 17. října 1917 byl poškozen německým námořnictvem v bitvě v úžině Moon. Za říjnové revoluce loď ovládli bolševici. V roce 1918 byl vyřazen a roku 1925 sešrotován.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f TSESAREVICH battleship (1903) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 90. 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Externí odkazy

Ruské a sovětské třídy válečných lodí z období první světové války
Dreadnoughty:
Gangut • Imperatrica Marija • Imperator Nikolaj IX
Predreadnoughty:
Jekatěrina II. • Imperator Alexandr II. • Česma • Tri Svjatitělja • Rostislav • Cesarevič • Borodino • Peresvet • Potěmkin • Jevstafij • Andrej Pervozvannyj
křižníky:
BorodinoX
Pancéřové křižníky:
Rossija • Gromoboj • Bajan • Rjurik
Lehké křižníky:
SvětlanaP
Chráněné křižníky:
Pallada • Askold • Bogatyr • Izumrud
Torpédoborce:
Sokol • Krečet • Kit • Vnimatělnyj • Bojkij • Tverdyj • Lovkij • Bditělnyj • Storoževoj (1905) • Ukraina • Emir Bucharskij • Gajdamak • Geněral Kondratěnko • Lejtěnant Šesťakov • Novik • Bespokojnyj • Lejtěnant Ilin • Orfej • Gavril • Izjaslav • Kerč • GoglandX
Ponorky:
Delfin • Som • Kasatka • Minoga • Akula • Karp • Kaiman • Krab • Morž • Svatoj GeorgijX • Bars • Narval • F1 • AG • BX • GX • VX
Nosiče hydroplánů:
Orlica • Imperator Alexander I. • Regele Carol I. • Rumania
X – stavba zrušena; P – dokončeno po válce