Cchaj Jing-wen
Cchaj Jing-wen | |
---|---|
Prezidentka Čínské republiky | |
Ve funkci: 20. května 2016 – 20. května 2024 | |
Předseda vlády | Lin Chuan Laj Čching-te Su Tseng-chang Su Čen-čchang Chen Chien-jen |
Viceprezident | Chen Chien-jen Laj Čching-te |
Předchůdce | Ma Jing-ťiou |
Nástupce | Laj Čching-te |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokratická pokroková strana (od 2004) |
Narození | 31. srpna 1956 (68 let) Čung-šan čchü |
Rodiče | Tsai Chieh-sheng |
Příbuzní | Tsai Ying-yang (sourozenec) |
Alma mater | Taipei Municipal Changan Elementary School (1962–1965) Bei'an Junior High School (1968–1971) Taipei Municipal Zhongshan Girls High School (1971–1974) Národní tchajwanská univerzita (1974–1978) Cornell Law School (1978–1980) Londýnská škola ekonomie (1980–1984) |
Profese | politička, advokátka, vysokoškolská učitelka a právnička |
Ocenění | Řád Francisco Morazána (2016) Řád Quetzala (2017) Řád José Matíase Delgada (2017) velkokříž Národního řádu cti a zásluh (2018) Řád Belize (2018) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | english |
Commons | 蔡英文 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cchaj Jing-wen (transkripcí Gwoyeu Romatzyh Tsai Ing-wen[pozn. 1], čínsky pchin-jinem Cài Yīngwén, znaky 蔡英文, tchajwansky: Chhoà Eng-bûn, * 31. srpna 1956 Tchaj-pej) je tchajwanská politička a univerzitní profesorka práva, mezi lety 2016–2024 prezidentka Čínské republiky, jako první žena v tomto úřadu. Na rozdíl od svého předchůdce, Ma Jing-ťioua, se řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou.[1] V roce 2004 se stala členkou Demokratické pokrokové strany.
Život
Cchaj Jing-wen se narodila v rodině podnikatele.[2] Studovala práva na Tchaj-wanu, poté v New Yorku, rovněž získala ekonomický doktorát v Londýně. Poté začala přednášet právo na univerzitě a působila v akademické sféře. Členkou Demokratické pokrokové strany se stala v roce 2004, ve 48 letech. Mezi roky 2006 až 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele. Funkci předsedkyní Demokratické pokrokové strany získala poprvé v roce 2008 po korupčních aférách předchozího prezidenta Čchen Šuej-piena.
O prezidentství se poprvé pokoušela v lednových volbách 2012, kdy těsně prohrála s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem, který post obhajoval. Krátce poté rezignovala na předsednictví Demokratické pokrokové strany. Ovšem v květnu 2014 se stala znovu předsedkyní této strany. Prezidentské volby konané 16. ledna 2016 vyhrála s výraznou převahou hlasů (56,12 %) a porazila kandidáta vládnoucí strany Kuomintang Erika Čchu. Na rozdíl od předchůdce v prezidentském úřadu, Ma Jing-ťioua, patří k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou, s opatrnějším postojem. Svůj post obhájila v prezidentských volbách 11. ledna 2020,[3] kdy porazila s výsledkem 57,13 % hlasů kandidáta za Kuomintang kaosiungského starostu Chan Kuo-jü.[4] Podle ústavy do třetího funkčního období kandidovat nemohla, takže v úřadu skončila 20. května 2024, kdy ji nahradil viceprezident a předseda Demokratické pokrokové strany Laj Čching-te.[5]
V srpnu roku 2020 přivítala na Tchaj-wanu oficiální delegaci z České republiky v čele s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Při této příležitosti in memoriam vyznamenala bývalého českého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu za jeho dlouhodobou podporu Tchaj-wanu. Návštěva byla ostře sledovaná světovými médii, vzhledem k tomu, že většina států, včetně Česka, Tchaj-wan za samostatný stát oficiálně nepovažuje.
Osobní život
Žije sama, je bezdětná a není v partnerském vztahu. Tisková agentura Nová Čína po jejím zvolení v květnu 2016 vydala článek, ve kterém dal autor Wang Wej-sing její „emotivnost“, „nevyrovnanost“ a „politický extremismus“ do souvislosti s jejím rodinným stavem.[6] Má dvě kočky (Siang-siang a A-cchaj), které sehrály roli v jejích volebních kampaních, a v roce 2016 adoptovala tři vysloužilé vodicí psy.[7][8]
Vyznamenání
- velkokříž se zlatou hvězdu Řádu Francisca Morazána – Honduras, 3. října 2016[9]
- řetěz Řádu Quetzala – Guatemala, 11. ledna 2017 – udělil prezident Jimmy Morales[9]
- velkokříž se zlatou hvězdou Národního řádu José Matíase Delgada – 13. ledna 2017[9]
- Řád slona – Svazijsko, 17. dubna 2018[9]
- velkokříž Národního řádu cti a zásluh – Haiti, 29. května 2018 – udělil prezident Jovenel Moïse[9]
- Řád Belize – Belize, 16. srpna 2018[9]
- Řád Svatého Kryštofa a Nevisu – Svatý Kryštof a Nevis, 15. července 2019[9]
Poznámky
- ↑ Tuto transkripci používá sama politička v anglických oficiálních textech (a např. na anglických webových stránkách prezidentského úřadu) jako transkripci svého jména do latinky.
Reference
- ↑ Asijská Merkelová. Pod jejím vedením chce Tchaj-wan vystoupit ze stínu Číny. Lidovky.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PROFIL: Vizitka vůdkyně tchajwanské opozice Cchaj Jing-wen [online]. ČTK. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
- ↑ BLAHOTA, Martin. Volby na Tchaj-wanu: Neskončit jako Hongkong. Sinopsis [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te složil přísahu a ujal se úřadu. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-20. Dostupné online.
- ↑ Tsai Ing-wen 'extremist because single' article riles social media. BBC [online]. 2016-05-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan's cat-loving President Tsai Ing-wen to adopt 3 retired guide dogs. The Straits Times [online]. 2016-05-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan’s president sweeps to reelection, setting the stage for chilly relations with China. Los Angeles Times [online]. 2020-01-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Decorations bestowed by ROC allies. english.president.gov.tw [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchaj Jing-wen na Wikimedia Commons
Prezidenti Čínské republiky (seznam) | |
---|---|
Sunjatsen (1912–1912) • Jüan Š’-kchaj (1912–1915 a 1916) • Li Jüan-chung (1916–1917) • Feng Kuo-čang (1917–1918) • Sü Š’-čchang (1918–1922) • Čou C’-čchi (1922–1922) • Li Jüan-chung (1922–1923) • Kao Ling-wej (1923–1923) • Cchao Kchun (1923–1924) • Chuang Fu (1924–1924) • Tuan Čchi-žuej (1924–1926) • Chu Wej-te (1926–1926) • Jen Chuej-čching (1926–1926) • Tu Si-kuej (1926–1926) • Ku Wej-ťün (1926–1927) • Čang Cuo-lin (1927–1928) • Tchan Jen-kchaj (1928–1928) • Čankajšek (1928–1931) • Lin Sen (1931–1943) • Čankajšek (1943–1949) • Li Cung-žen (1949–1950) • Čankajšek (1950–1975) • Jen Ťia-kan (1975–1978) • Ťiang Ťing-kuo (1978–1988) • Li Teng-chuej (1988–2000) • Čchen Šuej-pien (2000–2008) • Ma Jing-ťiou (2008–2016) • Cchaj Jing-wen (2016–2024) • Laj Čching-te (od 2024) | |
Kurzívou jsou psáni premiéři, viceprezidenti a generalissimus přebírající funkci prezidenta v době neobsazení úřadu. |