Březenská pánev

Březenská pánev
Sedimenty ve Střezovské rokli
Sedimenty ve Střezovské rokli
Rozloha95,56 km²
Nadřazená jednotkaChomutovsko-teplická pánev
Sousední
jednotky		Bolebořská vrchovina
Údlická kotlina
Blažimská plošina
Čeradická plošina
Rohozecká vrchovina
Klášterecká kotlina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Březenská pánev
Březenská pánev
Horninyjíly, písky
PovodíOhře
Souřadnice50°24′33″ s. š., 13°23′11″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březenská pánev je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Louny. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.[1]

Poloha a sídla

Pánev leží mezi městy Chomutov, Kadaň a vodní nádrží Nechranice. Na severu ji přibližně vymezuje Podkrušnohorský přivaděč. U Černého vrchu se hranice stáčí k jihu a na jižním okraji Spořic k jihovýchodu, kde vede podél trasy dálnice D7. Jihovýchodní cíp okrsku leží na území okresu Louny mezi Vysočany a Hořeticemi. Jižní hranice vede údolím Černovického potoka směrem ke Kopečku a podél severního břehu nechranické vodní nádrže. Prochází areálem Elektrárny Tušimice k jižnímu okraji Prunéřova, kde se stočí na sever a pokračuje k Nové Vísce. K obcím v oblasti patří Březno, Černovice a Hrušovany.[2]

Geologie a geomorfologie

Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.[3] V izolovaných oblastech okolo Černého vrchu a Střezova se v podloží vyskytují třetihorní intruzivní horniny a pyroklastické sedimenty bazaltových hornin.[2]

Terén oblasti se sklání směrem od severozápadu k jihovýchodu[3] a byl výrazně pozměněn těžbou uhlí v povrchových velkolomech.[1] Část území, zejména v oblasti severně od Března, je poddolovaná historickými hlubinnými doly.[4] Reliéf krajiny je tvořen širokými rozvodními hřbety s plošinami se zbytky říčních štěrků. Podél úpatí Krušných hor se vyskytují náplavové kužely.[3]

V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIB-3B-2 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[3] V jeho rámci sousedí na západě s Kláštereckou kotlinou a na severu s Údlickou kotlinou. Dalšími sousedy jsou podcelky Loučenská hornatina na severu, Žatecká pánev na jihovýchodě a Rohozecká vrchovina na jihu.[1]

Vodstvo

Osou území bývalo koryto říčky Hutné, které bylo ve druhé polovině dvacátého století přerušeno těžbou hnědého uhlí v Lomu Nástup – Tušimice. Voda z říčky byla svedena do Podkrušnohorského přivaděče[2] a říčka znovu vzniká až u Března, odkud teče původním korytem jako Černovický potok, který se u Žatce vlévá do Ohře.[5]

Ochrana přírody

Na severním okraji Střezova začíná přírodní památka Střezovská rokle, kde je chráněna až dvacet metrů hluboká rokle vyhloubená erozní činností vody v třetihorních měkkých sedimentech.[6] Přírodní památka Černovice byla vyhlášena za účelem ochrany biotopu s výskytem roháče obecného.[7] Významným paleontologickým nalezištěm byla přírodní památka Merkur,[3] která zanikla v důsledku sesuvů půdy na počátku 21. století.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 122–123. 
  2. ↑ a b c CENIA. Topografická, geologická a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Březenská pánev, s. 86–87. 
  4. ↑ Důlní díla a poddolování [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Základní charakteristiky Černovického potoka a jeho povodí 1 [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2014-12-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Střezovská rokle, s. 101. 
  7. ↑ AOPK ČR. PP Černovice [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ GÜRTLEROVÁ, Pavla. Merkur [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009-02-05, rev. 2009-08-20 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy