Řecká vojenská junta
Řecké království (1967–1973) Helénská republika (1973–1974) Βασίλειον τῆς Ἑλλάδος (1967–1973) Ἑλληνικὴ Δημοκρατία (1973–1974)
| |||||||
Hymna Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν (Hymnus ke svobodě) | |||||||
Geografie | |||||||
Hlavní město | |||||||
Nejvyšší bod | Olymp (2 919 m n. m.) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení | |||||||
Jazyky | |||||||
Náboženství | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | |||||||
Měna | |||||||
Vznik | |||||||
Zánik | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Řecká vojenská junta byl řecký režim, vytvořený skupinou důstojníků, která 21. dubna 1967 provedla vojenský převrat a sesadila legitimně zvolenou vládu. V Řecku tak byla nastolena pravicová vojenská diktatura (vojenská junta). Hlavními postavami převratu byli Georgios Papadopulos, Stylianos Pattakos a Nikolaos Makarezos, kteří měli plukovnickou hodnost. Odtud byl také odvozen název Řečtí plukovníci.
Nástin událostí 1967–1974
Po státním převratu junta rozpustila všechny existující politické strany a začala věznit své nepřátele a oponenty, především z řad liberálů a komunistů, z nichž značná část byla odvlečena do koncentračního tábora na ostrově Jaros. V prosinci 1967 se pokusil král Konstantin II. o svržení vojenské junty, ale pokus byl neúspěšný, což znamenalo jeho vynucenou abdikaci. Papadopulos se posléze ujal funkce předsedy vlády a Pattakos obsadil bezpečnostně strategickou pozici ministra vnitra. V březnu 1968 se sám Papadopulos prohlásil za regenta a v létě téhož roku vyhlásil Řecko republikou, jejímž se stal prezidentem.
Řecko, kvůli své formě vlády a především pro porušování lidských práv, se postupně ocitalo v mezinárodní izolaci. S tím korelovala zhoršená hospodářská situace země, která vyvolala výbuchy protivládních studentských demonstrací v prosinci 1973, které měly za následek odstoupení Papadopula z pozice prezidenta. Jeho nástupcem se stal generál Phaedon Gizikis. V roce 1974 se řecká junta pokusila neúspěšně připojit ke svému území ostrov Kypr, což vedlo opět k vnitropolitické krizi, která definitivně 23. července 1974 ukončila vládu vojenské kliky v zemi.
Nová občanská vláda Konstantina Karamanlise zajala plukovníky, kteří byli postaveni před soudní tribunál a odsouzeni k trestu smrti, jenž byl změněn na doživotní vězení.
Literatura
- PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Řecká vojenská junta na Wikimedia Commons
Dějiny Řecka | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Starověké Řecko |
| ||||||||||||||||
Byzantská říše | Pozdní antika • Herakleiovci • Syrská dynastie • Amorejská dynastie • Makedonská dynastie • Komnenovci • Angelovci • Čtvrtá křížová výprava (nástupnické státy: Nikájské císařství • Trapezuntské císařství • Epirský despotát; křižácké státy: Latinské císařství • Soluňské království • Athénské vévodství • Achajské knížectví) • Palaiologové • Pád Konstantinopole • Morejský despotát | ||||||||||||||||
Osmanská nadvláda | |||||||||||||||||
Moderní řecký stát | První Helénská republika • Řecké království • Druhá helénská republika • Režim 4. srpna • Okupace (ELAS • EDES) • Občanská válka • Řecká vojenská junta • Třetí helénská republika (Nová demokracie • PASOK) |