Čtyři palice

Čtyři palice
Čtyři palice, skála Paličatá v zimě
Vrchol	730 m n. m.
Poznámka	horolezecké terény
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Pohoří	Žďárské vrchy
Souřadnice	49°41′10″ s. š., 16°5′36″ v. d.
Čtyři palice
Hornina	rula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace Čtyři palice
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1991
Nadm. výška	635 – 340 m n. m.
Rozloha	37,96 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Svitavy, Žďár nad Sázavou
Umístění	Březiny u Poličky, České Milovy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Další informace
Kód	1297
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Přírodní rezervace Čtyři palice se rozkládá na rozloze 37,25 ha ve Žďárských vrších nedaleko od vesnice České Milovy. Oblast spravuje AOPK ČR – RP Správa CHKO Žďárské vrchy.

Přírodní rezervace byla vyhlášena pro ochranu rulových skalních útvarů modelovaných mrazovým zvětráváním a obklopených balvanitými sutěmi se zachovalými původními lesními porosty Žďárských vrchů.

Čtyři palice (730 m n. m.) jsou skupina tří hlavních skalních útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu na východ od obce Křižánky. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly.

Území PR porůstají smrkové bučiny v nichž je vedle smrku ztepilého (Picea abies) výrazně zastoupen buk lesní (Fagus sylvestris). Na balvanitých svazích je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle i jilm horský (Ulmus glabra) a na skalách rostou zakrslé borovice lesní (Pinus sylvatica). Bylinný podrost je chudý a tvoří jej zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď osténkatá (Dryopteris chartusiana). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků.

Na území PR se vyskytuje bohatá fauna bezobratlých živočichů, z obratlovců zde žije ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků zde žijí běžné lesní druhy ze vzácnějších druhů například sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax).

současnosti jsou skály vyhledávány jako cvičný horolezecký terén pro registrované horolezce. Podle informací Českého horolezeckého svazu na skalním útvaru Paličatá, kde je registrováno 51 lezeckých cest, je lezení povoleno celoročně s výjimkou období hnízdění krkavce velkého, na dalších je sezónně omezeno.^[3]

Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milovy, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské perničky ke Čtyřem palicím.

Ve středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou západní stěnou, ukončenou čtyřmi mohutnými bloky – palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic zleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štěrbin zleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyři palice na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.